Kreativní Brno v únoru spustilo nový projekt Navrženo v Brně, který je součástí Akčního plánu č. 2 Strategie kultury a kreativních odvětví pro roky 2023—2025. Tato mapová aplikace sdružuje lokální značky a slouží tak nejen k propagaci místních umělců a kreativců, ale i jako jejich databáze, ať už chcete vybrat dárek, upomínku na Brno, nebo dodavatele konkrétního zboží pro svou firmu. V mapě je na výběr z různých kategorií – Design shop, Domov a zahrada, Fashion (módní design), Gastroprodukty, Kosmetické produkty, Literatura a psaná díla, Pro děti, Pro mazlíčky, Speciální příležitosti, Šperky, Umění – nebo zobrazuje i projekty spadající pod Více kategorií.
Mapovou aplikaci vytvořilo Oddělení dat, analýz a evaluací Odboru participace Magistrátu města Brna a za vznikem projektu Navrženo v Brně jako takového pak stojí Kreativní Brno, tedy Odbor startegického rozvoje a spolupráce, a konkrétně kolegyně Sarah Mito, kterou jsme pro vás vyzpovídali.
1. Co je to Navrženo v Brně?
Navrženo v Brně je nová mapová aplikace sdružující kreativce, kteří v Brně podnikají a mají nějaký fyzický produkt, který si místní i turisté můžou koupit. Skvěle poslouží také firmám, které hledají dodavatele, třeba na propagační předměty, a tímto způsobem podpoří právě lokální tvůrce.
2. Jak tě projekt vůbec napadl? Co tě inspirovalo?
No… (smích) To je hodně těžká otázka. Začalo to asi tím, že se mě jako člověka, který má na starost právě kreativní oblast, často kolegové, známí, kamarádi ptali, jestli neznám nějakého tvůrce vyrábějícího něco originálního, specifického, čím by třeba mohli obdarovat své blízké nebo přátele. A tak jsem si říkala, že by bylo hrozně fajn, kdybych nelovila jenom ve své paměti, protože určitě všechny neznám, ale kdyby byl nějaký adresář, který by sloužil právě k těmto účelům. Zároveň by se tak dali podpořit samotní kreativci a celkově by se i Brno ukázalo v rámci kreativní scény v plné kráse. Pak jsem zjistila, že podobný projekt mají třeba v Helsinkách, kde mu říkají Design district. Sdílí tam především různá designerská studia a velmi hezky jim to funguje i v rámci dalších, navazujících propagačních akcí – nejrůznějších procházek a podobně. Díky této inspiraci získala podobu i naše aplikace. Vše jsme samozřejmě upravovali s Adamem Estefányim, kolegou z Oddělení dat, analýz a evaluace, který aplikaci reálně tvořil.
3. Proč by se měli kreativci do aplikace registrovat? Jaké to má výhody a hlavně co to stojí?
Nestojí to vůbec nic! Registrace je a bude zdarma. Výhodou pro tvůrce a tvůrkyně je samozřejmě propagace. A ještě bych tady chtěla říct, že registrovat se může každý kreativec sám, ale registrovat své oblíbené kreativce můžou i všichni, kdo jim fandí. Po zběžné kontrole, jestli zapadají do účelu projektu, se propíší do mapy a tam už zůstanou. Samozřejmě po nějakém čase budeme dané tvůrce kontaktovat, zdali jejich podnikání ještě trvá, abychom aplikaci udrželi co nejaktuálnější.
4. V čem se liší projekt od platforem, jako je např. Fler?
Fler nebo Etsy je virtuální tržiště. Zákazník tam vyloženě vybírá konkrétní produkt a rovnou si ho může od daného tvůrce či tvůrkyně koupit. Každý kreativec tam má prostě nějaký svůj virtuální obchůdek. Navrženo v Brně je ve své podstatě adresář, je o hodně jednodušší a odkazuje nás, ať už odkazem na sociální sítě, nebo i webové stránky, přímo k tvůrci. Zároveň se Navrženo v Brně specializuje čistě na kreativce, kteří jsou profesionální. Svojí tvorbou se živí, což se do ní nějakým způsobem i promítá. Aplikace rozhodně nemapuje hobby tvůrce nebo maličké tvůrce, kteří po práci zkouší nejrůznější výrobní či umělecké techniky a svá dílka potom prodávají. Stejně to platí i u gastroproduktů. V cukrárně prostě nestačí péct zákusky, musí nabízet něco navíc nebo její výrobky musí být něčím specifické.
5. V mapové aplikaci jsou různé kategorie. Jaké kategorie jsi vybrala a proč zrovna tyto? Která kategorie nejvíce převažuje?
Vybrali jsme jich celkem deset, a to od fashion nebo módního designu, chcete-li, až po speciální příležitosti nebo mazlíčky. Snažili jsme se obsáhnout co největší šíři kreativních průmyslů, kde by se mohly vyskytovat nějaké produkty. Možná bych vypíchla jako speciální kategorii literaturu a psaná díla, protože jsme během našeho zkoumání zjistili, že spousta kreativců vydává své knihy samonákladem, a zdálo se nám, že jejich propagace je hodně malá. A co se týká převažující kategorie, úplně největší zájem je zatím o již zmíněnou kategorii fashion. Jedna věc je, že Brno je tradičně městem textilu, a k našemu potěšení to vypadá, že návrhářství se nám sem začíná ve velké míře vracet nebo se obnovuje. Podle mě důležitým aspektem je i Střední škola umění a designu, kde je několik oborů zaměřených právě na fashion design. To se nám propisuje i do naší nové mapy. Druhou nejvýraznější kategorií jsou pak šperky, které tu mají také velké zastoupení.
6. Kolik tvůrců nebo kreativců už se do projektu zapojilo?
Aktuálně máme přes osmdesát registrovaných a schválených kreativců. Někteří jsou pouze v jedné kategorii, ale je tam i mnoho tvůrců a tvůrkyň, kteří se zařadili do vícero kategorií. Doufáme, že ve velmi krátké době dosáhneme i čísla kolem sta kreativců, což by byl pěkný milník.
7. Co jsi vnímala při vzniku projektu jako největší riziko nebo úskalí? Co byla největší překážka?
Jednou z největších výzev bylo zajistit přístupnost té aplikace jako takové, po technické stránce, aby byla funkční, aby se dobře ovládala, byla přehledná a dobře vypadala. A potom velkým úskalím je vždycky propagace.
8. Jaké máš plány s projektem do budoucna? Chceš jej nějak rozšířit? Vznikne třeba mobilní aplikace nebo e-shop Navrženo v Brně?
Možnosti rozšíření jsou podle mě obrovské, a to od nějakých tematicky zaměřených akcí, třeba procházek po různých provozovnách kreativců, jako se běžně dělají například v Praze nebo jiných evropských městech, až po rozšíření databáze o místa, kde dočasně probíhají nejrůznější trhy a prodejní akce. Takže rozšíření plánujeme, ale teď potřebujeme zaběhnout tu databázi jako takovou a pak uvidíme, co z toho bude nejžádanější.
9. Aplikace je pro kreativce a mě by zajímalo, kde je ta hranice mezi kulturním umělcem a kreativcem nebo obecně mezi kulturou a uměním a kreativou?
Vnímám to tak, že kreativní průmysly musí mít jako hlavní cíl zisk. Prostě a jednoduše jsou to peníze, které tady rozhodují. Proto se u kreativních průmyslů velmi často, skoro vždycky, bavíme právě o podnikání, zatímco umění může být i volné, bezplatné, neziskové, může třeba vyjadřovat nějakým způsobem názor tvůrce na aktuální dění nebo situaci. To je právě ten rozdíl mezi čistě uměleckou tvorbou (obecněji kulturou a uměním) a kreativními průmysly. Proto právě do kreativy často řadíme výdělečné oblasti, jako je gaming, architektura nebo design, zatímco do kultury nám spadají víc divadla, volná tvorba, výtvarné umění nebo různé jiné druhy umění. To ale neznamená, že by kreativa a kultura šly proti sobě. Naopak jsou to oblasti, které jdou v podstatě ruku v ruce, protože kreativa vychází z kultury a umění. Jen tam přidává ten byznys a jeden bez druhého nemůžou podle mě fungovat a nelze je od sebe úplně jednoznačně oddělit.
10. A otázka na závěr. Jaké lokální značky máš ty osobně nejraději?
No, já jich mám spoustu popravdě! Momentálně mám asi nejraději šperkařku Yo soy, od které si vždycky k narozeninám nebo na Vánoce přeju od manžela nějaký ten šperk. Taky jsem teď byla na prodejní akci Youngprimitive, kde jsem koupila parádní sako, takže i ty mám velmi ráda. A samozřejmě se chystám do Reparády pro nějaké nové šaty na jaro.
Sarah, děkujeme moc za rozhovor a přiblížení Navrženo v Brně i za to, co s kolegy pro brněnské umělce a kreativce děláte. A hurá, jdeme si do aplikace taky vybrat něco, co NUTNĚ potřebujeme… 😊
Jak dlouho Vám trvalo dokončit sochu a jaké byly nejtěžší části procesu tvorby?
