V únoru 2023 byla možnost vyplnit dotazník připravený Oddělením koncepce a rozvoje OK MMB v rámci pravidelné Evaluace dotačního systému, zakotvené ve Strategii kultury a kreativních odvětví.
Dotazník se skládal z celkem 43 otázek, podobných šetření z roku 2021. Oproti tomuto byl rozšířen o spokojenost s podobou nových metodických materiálů a jejich srozumitelností. Věnoval se i novému investičnímu dotačnímu programu, který byl pilotně spuštěn v roce 2022.
Na dotazník nám odpovědělo přes 80 žadatelů s nejčerstvější zkušeností se současným systémem přidělování dotací.
Začátkem roku se uskutečnil rozsáhlý průzkum se zaměřením výhradně na kulturu.
Více než tisíc Brňanů, pečlivě vybraných z hlediska věku, vzdělání, socioekonomického statusu nebo městské části, v níž bydlí, tak aby výsledná skupina lidí reprezentovala skutečné rozložení a diverzitu obyvatel Brna, odpovídalo začátkem letošního roku na otázky spojené s kulturou, její nabídkou, dostupností i osobními preferencemi.
Účelem průzkumu bylo zjistit, jaké místo má kultura v životě obyvatel Brna. Jaké kulturní oblasti mají rádi, kterých akcí se účastní a jak hodnotí brněnskou kulturní nabídku. Jaké jsou překážky a nedostatky kulturních akcí a institucí, které Brno nabízí. Průzkum se zaměřil také na informovanost a povědomí o kulturní nabídce. Tento průzkum může také sloužit široké škále organizátorů v oblasti kultury.
„Z průzkumu vyplynula řada zajímavých údajů nejen o tom, co se lidem líbí a co jim naopak chybí, ale také například kde o kulturním dění získávají informace a jestli jsou pro ně tyto zdroje dostatečné nebo s jakými bariérami se při návštěvě kulturních akcí setkávají. S daty budeme dál pracovat nejen my na úrovni města, ale dali jsme je k dispozici i vedení našich příspěvkových organizací a zveřejňujeme je rovněž na webu kultura.brno.cz, tak aby z nich mohli čerpat všichni, kdo mají s kulturou v Brně co do činění. Organizátoři se tedy mohou v plánování lépe přizpůsobit potřebám svých návštěvníků a ti tak budou čím dál spokojenější,“nastínila primátorka města BrnaMarkéta Vaňková.
Jde o první takto rozsáhlý průzkum zaměřený výhradně na kulturu. Před dvěma lety byl uspořádán podobný typ průzkumu, který však probíhal jako skupinová diskuse, a proto obsahoval mnohem menší počet respondentů. Jeho výsledky jsou stále dostupné na https://kultura.brno.cz/jak-brnane-vnimaji-mistni-kulturu/.
Od listopadu do ledna jsme sbírali podněty do pocitové mapy. Ptali jsme se, jak se vám v Brně žije a jaký máte vztah k místní kultuře, kreativním odvětvím nebo veřejnému prostoru. Do mapy jste zaznačili úžasných 23 288 bodů!
Tato webová prezentace nabízí přehled o názorech respondentů a respondentek pojících se s konkrétními místy. Odpovědi do pocitové mapy jsme sbírali online i v terénu od 3. 11. 2021 do 31. 1. 2022. Ptali jsme se, jak se vám v Brně žije a jaký máte vztah k místní kultuře, kreativním odvětvím nebo veřejnému prostoru. Celkem jsme nasbírali odpovědi od 1 095 dotazovaných.
Mapa bude důležitým podkladem pro přípravu konceptu kandidatury Brna na Evropské hlavní město kultury. Tento titul uděluje Evropská unie vybraným městům s cílem vyzdvihnout důležitost kultury pro rozvoj společnosti, měst i celých regionů a upozornit na diverzitu a jedinečnost evropských kultur. Je jasné, že pro rok 2028 se evropským středobodem kultury stane jedno město z Česka a jedno z Francie. A nebylo by to Brno, aby se o tuto šanci neucházelo. Více o kandidatuře Brna najdete na webu brno2028.cz
V rámci sociologického šetření jsme zrealizovali skupinové diskuse na téma vnímání a užívání brněnské kultury obyvateli města. Pěti skupinových diskusí se zúčastnilo celkem 30 zástupců a zástupkyň rozličných segmentů brněnské populace jak z hlediska věku, tak ekonomické aktivity. Navazovat bude rozsáhlý průzkum, který se zaměří například i na potřeby našich příspěvkových organizací.
Cílem průzkumu bylo zjistit, jaké místo zaujímá v životě Brňanů kultura, která kulturní odvětví preferují, jaké kulturní akce navštěvují, jak hodnotí město Brno z pohledu kulturní nabídky a podpory kulturních aktivit a jak hodnotí dostupnost kultury v Brně, respektive jaké jsou motivy a bariéry využívání kulturních akcí a institucí, které Brno nabízí. Průzkum se dále zaměřoval na informovanost o kulturní nabídce, změny ve způsobu kulturního vyžití způsobené koronavirovou pandemií a potenciálem kulturního Brna pro návštěvníky a turisty z tuzemska i zahraničí. Posledním zkoumaným tématem byly postoje obyvatel města ke kandidatuře Brna na Evropské hlavní město kultury 2028.
Forma a průběh výzkumu
Sociologický průzkum byl uskutečněn formou skupinových diskuzí (tzv. focus groups), které jsou díky své skupinové dynamice vhodným nástrojem pro kvalitativní šetření tohoto druhu. Diskusních skupin proběhlo celkem 5, každá z nich reprezentovala jeden segment brněnské populace.
Skupinové rozhovory probíhaly podle scénáře, vytvořeného zhotovitelem ve spolupráci s Odborem kultury, moderovali je zkušení sociologové. Obsah diskusí byl podroben obsahové analýze, jejíž výsledky přináší výše uvedená závěrečná zpráva. Délka skupinových diskuzí se pohybovala kolem dvou hodin. Navíc byl podle totožného scénáře pořízen jeden individuální hloubkový rozhovor s handicapovanou komunikační partnerkou.
Stručné shrnutí výsledků
V úvodu jsme se dotazovaných ptali na jejich postoj ke kultuře obecně. Pro valnou většinu účastníků a účastnic výzkumu je kultura jedním ze základních pilířů kvality života. Organizačně kulturně aktivní byla jen část respondentů a respondentek, ovšem rozmanitost jejich zájmů byla velmi zajímavá. Hlavním zkoumaným tématem byla kultura v Brně. Ta je nejsilněji spojovaná s divadelní scénou, unikátní architekturou, širokými možnostmi kulturního vyžití, dále pak s přehlídkou ohňostrojů Ignis Brunensis a s veletrhy. Celkově je podle názoru dotazovaných Brno městem s bohatou nabídkou a živou kulturní scénou. Opakovaně zmiňovanou rezervou města byla absence velké haly s kvalitní akustikou. Kulturní odkaz či dědictví města je dle dotazovaných tvořen jak osobnostmi (Mendel, Janáček, Donutil, Polívka), tak historicko-průmyslovým geniem loci (Petrov, Špilberk, centrum, Vlněna, Cejl, vilové čtvrti), specifickými městskými legendami a hantecem. Co se týče srovnání Brna a kultury s jinými městy a zeměmi, vyplynulo z průzkumu, že Brno je atraktivní především pamětihodnostmi a architekturou, gastronomickou nabídkou, rozvinutou divadelní scénou, historií, lokalitou, přiměřenou velikostí, přátelskou a pohostinnou atmosférou, a také blízkostí přírodních atrakcí – lesů, obory, přehrady. Vyzdvihovanými pozitivy města jsou bezpečí, čistota a kulturní a společenské vyžití. Občané a občanky jiných národností žijících v Brně se navíc shodli na tom, že zde našli svůj domov. Negativy jsou naopak opakovaně zmiňovaná absence koncertní haly, nevlídné vlakové nádraží s jeho okolím a nekoncepční cyklistická infrastruktura. Ptali jsme se také na informovanost o kulturní nabídce. Napříč věkovými skupinami je nejvyužívanějším zdrojem informací o brněnské kultuře internet, u mladších pak sociální média. Nezanedbatelný vliv si stále drží outdoorové kanály (plakáty, billboardy), ale i rozhlasové vysílání. Výzkumnými tématy bylo například i vnímání kultury v době pandemie anebo povědomí občanů a občanek o kandidatuře Brna na Evropské hlavní město kultury.
Na výsledky kvalitativního výzkumu naváže širší dotazníkové šetření, které proběhne v první polovině roku 2022.
Garantka za Odbor kultury MMB: Bc. Radka Musilová
Zhotovitel průzkumu: Mgr. Jiří Nepala
Autoři zprávy: Mgr. et Mgr. Klára Brožovičová, Ph.D. Mgr. Jiří Nepala Mgr. Martin Zaplatílek
V průběhu sebeevaluace instituce zrevidovala svůj aktuální stav z hledisek uvedených v metodice a následně si vytvořila dvouletý akční plán pro další směřování. Celým postupem organizaci prováděl jeden či více facilitátorů.
Odbor kultury Magistrátu města Brna provedl revizi a doplnění databáze kulturních akcí festivalového typu (dále jen festivaly) vytvořenou v roce 2018. Doplnění dat proběhlo jak obohacením o data z roku 2019, tak i z hlediska doplnění počtu akcí za předešlé zkoumané roky.
Festival byl pro účely této analýzy definován jako periodicky se opakující rozsáhlý projektově řízený soubor událostí, který návštěvníci konzumují v celku. Jednotlivé ročníky festivalu na sebe navazují a udržují si kontinuitu.
Celkem bylo vybráno přes 80 festivalů za kalendářní rok z příspěvkového i nezávislého sektoru, u kterých se v rámci analýzy sledoval termín konání, počet dní konání, počet proběhlých ročníků, celkový rozpočet, dotace poskytnutá městem Brnem, návštěvnost a typ akce.
Vybrány byly festivaly, které splňovaly podmínku minimálního počtu návštěvníku 400 a více a současně se nejednalo o akce, které naplňovaly spíše definici cyklu než-li festivalu. To znamená, že jejich konání nebylo rozloženo v průběhu celého roku, nýbrž maximálně do tří po sobě jdoucích měsíců. Výjimku tvoří Expozice nové hudby, Festival uprostřed – Léto v centru a Mezinárodní bienále grafického designu Brno, jejichž délka činí až čtyři po sobě jdoucí měsíce.
Do analýzy byly zařazeny festivaly pořádané příspěvkovými organizacemi i nezávislými subjekty, bez ohledu na to, zda byla akce podpořena z rozpočtu města. Celkem bylo do analýzy zařazeno 208 festivalů, 92 unikátních akcí. U většiny z nich proběhla analýza ročníků všech tří zjišťovaných let.
Získat veškerá sbíraná data se podařilo za rok 2017 u 68 festivalů, za rok 2018 u 65 festivalů a za rok 2019 u 65 festivalů. Je tomu tak z důvodu nejednotnosti uváděných dat ve výročních a závěrečných zprávách příspěvkových organizací a poskytnutí na základě dobrovolnosti u subjektů nezávislé scény, které nečerpaly dotaci od města. Data pocházejí z výročních zpráv příspěvkových organizací, z žádostí o poskytnutí dotace z rozpočtu města Brna v oblasti kultury a jejich vyúčtování, z informací uvedených v tisku a na webových stránkách festivalů a také z informací poskytnutých na žádost. U části vybraných festivalů se podařilo shromáždit data alespoň částečně, takže mohly být zařazeny do dílčí analýzy např. analýzy termínu konání.
K drobnému zkreslení došlo u dat celkového rozpočtu festivalů v roce 2019 z důvodu krytí termínu odevzdání vyúčtování dotací s termínem zpracování této analýzy. U festivalů žadatelů, kteří nedoložili do této doby vyúčtování dotace, byla použita data plánovaného rozpočtu namísto skutečného a obdobný postup se uplatňoval u dat návštěvnosti.
Typologie organizátorů festivalů a jejich fokus
V letech 2017-2019 organizovaly naprostou většinu organizovaných festivalů zájmové spolky, a to 38-41 %. Také je patrná rostoucí tendence tohoto trendu. Druhý nejpočetnější typ organizátorů, který uspořádal 22‑26 % analyzovaných festivalů, je příspěvkový sektor. Třetí nejsilnější skupinu organizátorů tvoří společnosti s ručením omezeným, které uspořádaly 16-17 % analyzovaných festivalů.
Festivalová struktura
Pro lepší přehled jsme strukturovali analyzované festivaly do žánrů: audiovize, divadlo, folklor, hudba, kreativní průmysl, literatura, multižánr, tanec, výtvarné umění a ohňostroj. Některé festivaly lze do jedné konkrétní oblasti vztáhnout jen s obtížemi. V takových případech jsme festival zařadili dle deklarace organizátora a jeho případného přihlášení do dotačního programu daného typu. Například mezinárodní festival komixu Koma lze vztáhnout jak do žánru literatura, tak i výtvarné umění. Organizátor žádal o dotaci v dotačním programu v oblasti výtvarného umění, fotografie, designu a architektury, takže jsme jej v analýze zařadili pod tentýž žánr. Výjimku činí festival Ignis brunensis, který nelze vztáhnout k žádnému ze stanovených typů, a proto také vzhledem k velikosti akce dostal zvláštní kategorii – ohňostroj.
Festivaly, které v sobě z podstaty zahrnují vícero žánrů a nelze je lépe profilovat, byly zařazeny pod kategorii multižánru. Pro ilustraci jde například o Ghettofest, který zahrnuje hudební, taneční, divadelní a další typy představení.
Nejvíce festivalů v analýze tvoří hudební festivaly (20-21 každý rok), následně multižánrové festivaly (14 každý rok), audiovizuální festivaly (10-11 každý rok), divadelní festivaly (6-7 každý rok), folklorní festivaly (5-7 každý rok), festivaly výtvarného umění, literární a taneční festivaly (všechny 2-3 každý rok). Festival v kategorii kreativního průmyslu je zastoupen jedním festivalem, Game Access. Stejně tak ohňostroje zastupuje jediný festival, Ignis brunensis.
Ve všech analyzovaných letech dominují festivaly hudby, kterých se koná v Brně stabilní počet. S větším odstupem následují multižánrové, divadelní a filmové festivaly, které měly v letech 2018 a 2019 lehce rostoucí tendenci. Obdobně u méně zastoupených literárních a tanečních festivalů došlo k mírnému vzrůstu (+ 1 festival ročně)[1]. Naopak u folklorních festivalů dochází k postupnému ústupu. Drobný pokles (- 1 festival ročně) nastal také u festivalů výtvarného zaměření.
Festivaly dle pořadatele
Při bližším pohledu na typ pořadatele a jím uskutečněné festivaly rozdělené dle odvětví za všechny tři roky zjistíme, že největší podíl akcí uspořádaných spolky i příspěvkovými organizacemi je hudebních, v těsném závěsu následují filmové a multižánrové. Je jasně patrné, že mimo spolky a příspěvkové organizace se jednotlivé typy pořadatelských organizací soustředí na rozdílné typy festivalů.
Pestrost pořádaných festivalů dle měsíce
Rozvrstvení akcí v roce je víceméně stabilní a řada akcí se koná ve zhruba stejném termínu (Měsíc autorského čtení, Jeden svět, Drehbühne Brno etc.). Nejoblíbenějším měsícem pro konání akcí zůstává ve všech letech květen, kdy je nabídka typů akcí nejpestřejší a zahrnuje až sedm typů festivalů. V oblíbenosti dále následují měsíce duben a říjen s až šesti typy festivalů. Nejméně pestrou nabídku skýtají zimní měsíce leden, únor a prosinec, které obsahují jeden až dva typy akcí.
Konání festivalů v rámci roku
Frekvence festivalů v jednotlivých měsících kopíruje trend pestrosti popsaný výše. Nejfrekventovanější měsíc je květen, v němž se pravidelně koná až pětina všech festivalů. Následuje měsíc srpen a červen. Nejméně rušné měsíce jsou prosinec, únor, leden a září v tomto pořadí, kdy se koná zanedbatelné množství kulturních akcí.
Na stanovení termínu festivalů mají do značné míry vliv počasí, začátek a konec školní docházky a semestru na VŠ a navazujících prázdnin a dovolených, svátky a v neposlední řadě také termíny výplat platů či mezd. Tyto proměnné ovlivňují výši návštěvnosti. Neméně důležitou roli hraje i termín schvalování a proplacení dotace od jejího poskytovatele, v tomto případě zejména města Brna.
Konání festivalů koresponduje s počasím předně u těch typů, které se alespoň částečně konají ve venkovních prostorách – folklorní a hudební festivaly jsou směřovány v největší míře do letních měsíců červen a srpen. U ostatních druhů akcí není patrná korespondence s počasím mimo filmové festivaly, které k nalákání diváků využívají potenciálně sychravý říjen.
Délka trvání festivalů
Maximální délka trvání festivalů se v jednotlivých letech značně liší. Výjimečný je v tomto ohledu rok 2018, kde se konaly hned tři festivaly, jejichž délka přesáhla 100 dní trvání (Expozice nové hudby, Festival uprostřed a Mezinárodní bienále grafického designu). v tomto roce se také konal festival Janáček Brno.[2]Celkově je ovšem spíše trend menších festivalů. To také potvrzuje medián, který se takřka neliší ani v jednom ze sledovaných období – nejvíce festivalů se koná 4 až 5 dní.
V analýze nebyl zvažován vliv výročí 100 let republiky v roce 2018, neboť se ve značné míře jednalo o akce, které se nedaly podřadit pod pojem festival (Avant Garde, EX:PO, 100 let 100 knih), ale pouze dílčí projekty (Game Access, Meeting Brno).
Ročníky festivalů
Naprostá většina analyzovaných festivalů má již zavedenou tradici a pořádá se pravidelně. Medián v letech 2017-2018 činí 17 ročníků a v roce 2019 dokonce 19 ročníků – přes polovinu akcí v roce se koná po vícekráté než sedmnácté, případně devatenácté. Průměr se mezi roky příliš neliší a pohybuje se mezi 19 a 21 ročníky. Nejnižší ročník je první a nejvyšší šedesátý.
Počet ročníků ukazuje, že brněnská kultura je stálá a udržuje si tradici. Díky této stabilitě se mohou akce konat opakovaně i po více než dekádu a podporovat tím tak rovnováhu kulturního dění a v důsledku také kulturní turistiky. Zároveň se každoročně objevují nové festivaly, jejichž existence svědčí o negenerováním rigidní prostoru pouze pro již zavedené akce, nýbrž také o otevřenosti města Brna novým uměleckým platformám.
Finance
Celkový součet rozpočtů festivalů za roky 2017-2019 činí přes 546 milionů Kč. Ročně se objem rozpočtů festivalů pohybuje v rozmezí 164-202 milionů Kč. Z tohoto objemu finančních prostředků za tři roky bylo vykryto dotací MMB 210 milionů Kč, přičemž se v 96 % jedná o dotaci poskytnutou Odborem kultury MMB. Jak je patrno z grafu níže, od roku 2017 částka poskytnutá na dotaci festivalů rostla.
Průměrný rozpočet festivalu činil 2,76 milionu Kč, přičemž medián je „pouze“ 480 000 Kč. Velký rozdíl mezi těmito hodnotami je způsoben tím, že mezi festivaly je několik velkorozpočtových akcí, ačkoli převažují spíše menší a střední akce. Polovina festivalů (cca 32) v roce má rozpočet do půl milionu Kč.
V roce 2018 je patrný nárůst celkového objemu rozpočtu oproti předešlému roku a zároveň také převyšuje rok následující. Je to z důvodu konání festivalu Janáček Brno s rozpočtem ve výši 42 538 000 Kč.
Mezi nejnákladnější festivaly se každý rok umisťuje Ignis Brunensis, Jazzfest Brno, Moravský podzim, Majáles, Divadelní svět, Brněnské Vánoce, Concertus Moraviae a Maraton hudby.
Dotace byly za sledovanou dobu udíleny ze 42 % hudebním festivalům, ze 35 % divadelním festivalům, 9,28 % multižánrovým akcím a ostatním kategoriím pod 5 %. Toto rozložení kopíruje množství akcí v jednotlivých segmentech kultury (hudba, divadlo a multižánrové festivaly) byť se divadelních festivalů koná menší počet než-li multižánrových. U multižánrových lze předpokládat možnost získání dotace od dalších Odborů MMB (např. od Odboru strategického rozvoje a spolupráce či Odboru školství, mládeže a tělovýchovy MMB) či zcela mimo gesci MMB.
Návštěvnost
Za tři sledované roky navštívilo těchto necelých 200 festivalů na 6 milionů návštěvníků. Průměrně to činí 19,9 tisíc návštěvníků na jeden festival. Avšak medián je kvůli převažujícímu počtu menších a středně velkých festivalů nižší, činí 2,7 tisíce návštěvníků.
Nejmenší návštěvnost byla zaznamenána v roce 2017, kdy se nekonaly některé festivaly (Serial Killer, Léto v centru aj.) nebo o jejich návštěvnosti nemáme data (např. Letní shakespearovské slavnosti). Vzhledem k této realitě a také proto, že návštěvnost je často uvedena odhadem, nikoli z dat mobilních operátorů či prodaného vstupného, což platí zejména pro festivaly s dobrovolným či žádným vstupným, se jedná spíše o ilustrativní hodnoty.
Největší návštěvnost uvádějí v drtivé většině příspěvkové organizace. Ty mají také největší festivalový rozpočet jak v součtu, tak i v každém ze sledovaných roků. Polovina všech návštěvníků, 3 ze 6 milionů v součtu přišla na festival pořádaný právě příspěvkovou organizací. Druhý největší celkový rozpočet mají společnosti s ručením omezeným, které organizují 15-20 % festivalů v roce. Akce pořádané spolky činí okolo dvou procent celkového objemu návštěvníků. Značný rozptyl návštěvnosti mezi spolky a s.r.o. je důsledkem zařazení akce Ignis Brunensis. Ostatní typy pořadatelů mají srovnatelnou návštěvnost o několik řádů nižší než příspěvkové organizace, spolky a s.r.o.
Při náhledu na návštěvnost z hlediska typovosti festivalu jasně vyplývá, že nejpopulárnější jsou multižánrové festivaly, které v letech 2018-2019 překonaly hranici 1,3 milionu návštěvníků. To je zapříčiněno také vysokou návštěvností Brněnských Vánoc, které trvají 5 týdnů na přelomu listopadu a prosince. Druhý nejpopulárnější typ festivalu je ohňostroj Ignis Brunensis, který v roce 2017 překonal návštěvnost 1 milion a v roce 2018 740 tisíc návštěvníků. Třetí nejpopulárnější typ festivalu je hudební, kde počet diváků překonal v letech 2017-2019 sto třicet tisíc návštěvníků. S velkým odstupem následují festivaly audiovize, divadla, literatury, folkloru a výtvarného umění v tomto pořadí.
Ačkoli je v analýze zastoupeno 65 čistě hudebních festivalů, oblíbenější jsou multižánrové festivaly, jichž je 43, mají vyšší návštěvnost při vynaložení o polovinu nižších nákladů. Množství multižánrových a hudebních festivalů pořádaných příspěvkovými organizacemi je stejný (17). Proto by fakt, že příspěvkové organizace mohou festivaly pořádat ve vlastních prostorách a tudíž ušetří finance za pronájem, neměl mít na tuto skutečnost vliv.
Návštěvnost dle měsíců v roce graduje na vánočních trzích v listopadu a začátkem prosince. Mimo toto období se potvrzuje model plánování organizace festivalů především na květen, srpen, říjen a březen, kdy jej kopíruje také návštěvnost.
Další vývoj festivalové struktury na území města Brna
Další vývoj bude nepochybně ovlivněn současnými opatřeními ze strany státu a statutárního města Brna uplatněná z důvodu zamezení šíření koronaviru Covid-19 mezi obyvatelstvem, v důsledku nichž jsou veřejné akce značně početně omezeny.
Vzhledem k faktu, že nejvíce festivalů organizují spolky, které svou činnost mnohdy hradí v první řadě z vlastních zdrojů a až následně dofinancovávají z vybraného vstupného, získaných dotací a sponzorských darů, lze očekávat, že minimálně u festivalů původně konaných v termínu březen-duben 2020 bude citelný výpadek příjmu nebo jeho snížení. Proto nejspíše část festivalů v následujícím roce 2021 neproběhne, pokud zcela nezanikne.
Obdobně významný výpadek příjmu u příspěvkových organizací ovlivní jejich další intenzitu zapojení do pořádání festivalů v Brně.
Hloubka dopadů bude záviset na délce a závažnosti dalších protiepidemiologických opatření a také na případné kompenzaci ztrát ze strany státu, jihomoravského kraje a města Brna a případně také EU. Lze ovšem předpokládat, že kulturní odvětví bude postiženo dlouhodobě, festivaly nevyjímaje.
Termín a velikost festivalů bude také reflektovat omezenou možnost cestování z a do tuzemska a snížení zájmu o zahraniční turistiku obyvateli okolních zemí. V důsledku těchto změn lze predikovat nižší procento zapojení účinkujících ze zahraničí a současně také nižší účast zahraničních turistů. To bude mít vliv na tržby spojené s kulturními akcemi, jakými jsou segmenty jízdného, ubytování a stravování. Souběžně lze očekávat zvýšení zájmu Čechů o zdejší akce, který by výpadek mohl částečně saturovat.
Doporučení pro další analýzu
Do budoucna je pro další analýzu kulturních akcí zásadní sjednocení poskytování dat příspěvkovými organizacemi a příjemci dotací zejména ohledně termínu jejich konání, rozpočtu, poskytnuté dotaci na tuto akci a zejména o návštěvnících, jejich počtu a struktuře. Kruciální je v tomto ohledu vybudování datového skladu či jiného způsobu strojově zpracovatelných dat a případné navázání spolupráce s online platformami typu Go out, která shromažďuje data o konání akce včetně jejího typu a taktéž slouží jako online pokladna pro prodej vstupenek – disponuje tudíž značným objemem dat o kulturním životě.
Pro další analýzy je třeba zahrnout do vzorku více festivalů z oblastí kreativních průmyslů, které jsou na vzestupu globálně i lokálně v Brně a které skýtají množství průniků s kulturou, jako je například design či herní průmysl.
[1]Výkyvy v rámci jedné jednotky mohou být způsobeny nižší periodicitou než-li 1x ročně, např. Mezinárodní bienále grafického designu Brno se koná ve dvouletém intervalu.
[2]Z toho důvodu je rok 2018 neobvyklý na celkový počet festivalových dní oproti ostatním letům: 2017 – 851 festivalových dní, 2018 – 1127 festivalových dní a 2019 – 617 festivalových dní.
Online dotazníkové šetření Odboru kultury Magistrátu města Brna bylo uskutečněno v termínu 18. – 22. 3. 2020. Osloveni byli žadatelé a příjemci dotace, zároveň byl dotazník také propagován u nezávislé kulturní a kreativní scény plošně na sociálních sítí a kulturně zaměřených platformách. Dotazník byl vytvořen za účelem efektivního vyhodnocení dopadu současné situace na aktéry brněnských kulturních a kreativních odvětví a následného nastavení dalšího postupu ke zmírnění dlouhodobých důsledků na úrovni města Brna.
Respondenti
Celkem se zúčastnilo 135 respondentů, kteří dotazník vyplnili, další reagovali alespoň dílčím emailovým sdělením.Všem zúčastněním velice děkujeme za spolupráci a pomoc s mapováním aktuální situace!
Respondenti byli strukturováni do odvětví v souladu s dotačními programy Odboru kultury do 10 oblastí. Poměr zástupců těchto oblastí je vyjádřen v následujícím grafu.
Graf č. 1. Struktura a poměr respondentů
Naprostá většina respondentů (87 %) se vyjadřovala za organizaci, v menší míře odpověděli také individuální umělci (13 %).
Celková měsíční ztráta
Celková zjištěná ztráta nezřizovaného sektoru v Brna za 30 dní činí 25824 939 Kč. Nejvíce postiženými jsou v tuto chvíli dle výsledku šetření oblasti hudebních klubů, hudby a literatury, které hlásí největší prozatímní ztrátu. Část respondentů (13 %) ztrátu nebylo s to vyčíslit z důvodu přetrvávajících protiepidemiologických opatření. Každý měsíc je pro rozložení umělecké činnosti specifický, takže je podstatné, zda se opatření dotknou nastávající sezóny či skončí začátkem dubna. Část respondentů zatím ztrátu nemá (36, tj. 27 %), nebo je pro ně tato otázka irelevantní z důvodu např. uskutečnění hlavní činnosti až na podzim.
Tab. č. 1 Třicetidenní ztráta zřizovaného a nezávislého sektoru
Obdobně strukturovaný průzkum proběhl i mezikulturními příspěvkovými organizacemi města Brna. Příspěvkové organizace vyčíslují celkovou ztrátu za 30 dní na 22 947 900 Kč. Nejvíce finančně postižená jsou zřizovaná divadla, jejichž ztráty činí takřka 80 % z celkové uvedené částky. Stejně jako u nezřizovaných organizací další největší ztráty vykazuje hudební sektor zastoupený Filharmonií Brno.
Graf č. 2 Celková ztráta ztráta zřizovaného a nezávislého sektoru k 22. 3. 2020
Vyčíslení třicetidenní ztráty
Největší podíl respondentů z nezřizované scény uvádí měsíční ztrátu 30 000 Kč. Průměrná uváděná měsíční ztráta činí 224 560 Kč, medián ztráty 15 000 Kč. Je to z důvodu vysokých krajních hodnot, kdy některé organizace vyčíslily svou ztrátu v rozmezí sta tisíc až milionu Kč.
Sumu třicetidenní (březnové) ztráty bylo schopno určit 60 % respondentů. 27 % odpovídajících uvedlo, že nemají v tuto chvíli ztrátu a 13 % respondentů nedokázalo ztrátu vyčíslit.
Finanční rezervy
V dotazníku jsme se respondentů dotazovaly také na jejich úspory, které jim umožní přečkat současnou situaci bez nutnosti ukončit činnost. Respondenti byli požádáni, aby uvedli, jakou dobu jsou schopni pokrýt z těchto rezerv nezbytné výdaje ve chvíli, kdy nemají ze své umělecké činnosti příjem.
Na tuto otázku odpovědělo 85 % respondentů. Zbylých 15 % neodpovědělo či je tato otázka v jejich případě irelevantní. Třináct procent z těch respondentů, kteří odpověděli, uvedlo, že nedisponuje žádnou rezervou. Méně než 30 dní vyžije 6 % respondentů. Dalších 16 % má finanční prostředky, které pokryjí následných 30 dní. Celkem má rezervu menší než na 30 dní vč. 22 % respondentů, na 60 dní 11 % respondentů, 90 dní 13 % respondentů, na 120 dní 11 % respondentů a 180 dní 12 % respondentů. Své roční výdaje pokryje z rezerv 7 % respondentů.
Počet kriticky ohrožených subjektů tak závisí zejména na délce trvání opatření, rychlosti návratu kondice kulturní scény a případné finanční pomoci ze strany státu a samosprávy.
Graf č. 3 Poměr počtu respondentů a velikost jejich rezervy zobrazené ve dnech
Samostatně činných umělců se výpadek příjmu dotýká velice úzce. Z celkového počtu 12 respondentů, kteří uvedli svou finanční rezervu, 8 % deklarovalo, že jejich rezerva pokryje 6měsíční výpadek příjmu, 25 % že jejich rezerva pokryje dokonce roční ztrátu, 17 % vyčíslilo svou rezervu na 3 měsíce, 33 % respondentů má rezervu, která jim bude stačit od týdne do tří měsíců a 17 % respondentů uvedlo, že nemá žádnou rezervu.
Nájemné
Pouhá 3 % subjektů jsou majiteli objektů, které využívají ke své umělecké činnosti a mohou tak odbourat značnou část nákladů oproti nájemcům. Těch je mezi respondenti převažující většina. Přes 42 % provozuje svou činnost v prostorách, jejichž majitelem je soukromý subjekt, 8 % v prostorách škol a 16 % v prostorách pronajatých od města. Část respondentů uvedla, že je pronajímatelem jiný subjekt či se jejich činnosti paušální platba nájmů netýká a platí úhradu za představení apod.
Částku nájmu vyčíslilo celkem 103 respondentů, z nichž 72 uvádí nějaký měsíční nájem. Nájemné se pohybuje od částky 200 Kč do 250 000 Kč. Medián měsíčního nájmu činí 5 000 Kč, průměrný nájem pak 22 500 Kč. Částku 50 000 Kč a více platí za nájem 12 respondentů.
Průměrný nejvyšší nájem uvádějí respondenti mimo stanovené umělecké oblasti (odvětví: jiné) následováni audiovizí a respondenty z oblasti hudebních klubů a literatury. Jedná se o menší počet několika případů s vysokými nájmy v málo zastoupených odvětví v dotazníku.
Zaměstnanci
Respondenti celkem zaměstnávají 669 stálých zaměstnanců. Naprostá většina těchto pracovníků je zaměstnávána organizacemi (663 zaměstnanců) a pouze 6 zaměstnávají individuální umělci.
Ti respondenti, kteří uvedli, že nezaměstnávají žádné zaměstnance, zároveň upozorňují, že namísto zaměstnanců využívají externisty. Nelze tedy jednoznačně říci, že nemají pro svou činnost nutné výdaje spojené s dalšími spolupracovníky.
Nejvíce stálých zaměstnanců zaměstnávají respondenti z odvětví kulturně vzdělávací a zájmové činnosti (289 osob, 43 % zaměstnanců), hudby (196 osob, 29 % zaměstnanců) a hudebních klubů (73 osob, 11 % zaměstnanců).
Graf č. 4 Počet stálých zaměstnanců dle odvětví KKO
Rizika spojená s krizovou situací
Respondentů jsme se tázali, jaká rizika se současnou situací spojená vnímají jako zásadní pro svou další uměleckou činnost. Respondenti mohli uvést vícero odpovědí. Uvedené procento se proto vztahuje k četnosti klíčového pojmu.
Nejvíce zmiňovali obavu spojenou s výpadkem příjmu (22 % odpovědí) a s neuskutečněním jejich projektu (21 % odpovědí), ať již šlo o nasmlouvané koncerty, zájezdy divadel či festivaly všeho druhu. Dále vnímali jako vysoké riziko posunutí realizace projektu (10 % odpovědí) a přetrvávající nízká návštěvnost z důvodu obav o infikování se COVID-19 či kvůli nutnosti publika spořit (15 % odpovědí). S tím je také spojena obava respondentů, že ochromení kulturního života bude dlouhodobějšího charakteru (6 % odpovědí).
Jedno z opakujících se témat, které respondenti řeší, je vyplácení schválených dotací (8 %). Vyjadřují obavu, zda jim bude dotace vyplacena či uznáno vyúčtování i v případě změny termínu konání, změn v rozpočtu akce, v případě nekonání akce v důsledku mimořádných opatření, ačkoli s nimi již měli spojené výdaje apod.
Většina respondenty vyjádřených rizik se vztahuje k nejistotě s trváním současné situace, v jejímž důsledku nemohou probíhat nácviky (6 % odpovědí), takže hrozí, že hudební tělesa nebudou sladěna jako dosud, herecká uskupení nebudou mít dostatečně připraveny premiéry, k nimž se zavázala, či že dojde ke ztrátě kontinuity činnosti a kontaktu s publikem (3 %). Část respondentů také zmiňuje riziko odchodu spolupracovníků z umělecké oblasti z důvodu nutnosti hledat obživu v jiném odvětví (3 %).
Individuální umělci ve svých odpovědích akcentovali stejná témata, jako organizace: nerealizace projektu (33 % odpovědí), výpadek příjmu (20 % odpovědí), nízká návštěvnost (13 % odpovědí), posunutí realizace (8 % odpovědí), nemožnost nácviků, ochromení kulturní oblasti , onemocnění účinkujících, trvání krizového stavu, výplata dotací, ztráta prostor (každý 4 % odpovědí).
Ukončení činnosti a zánik vnímá jako primární riziko v tuto chvíli 6 respondentů.
Takřka třetina respondentů (28 %) nedokázala jasně vyjádřit konkrétní rizika, která pro ně ze stávající situaci plynou. Jako důvod uvádějí, že v tuto chvíli se jejich činnosti opatření nedotýká či je nedokáží pojmenovat vzhledem k trvání mimořádného opatření.
Graf č. 5 Rizika spojená s krizovou situací
Činěná opatření
V souvislosti se zmiňovanými riziky byli respondenti dotazováni také na návazná opatření, která činí.
Nejčastější opatření, která respondenti deklarovali, byla pozastavení umělecké činnosti (22 % odpovědí) a snižování nákladů (18 % odpovědí). Dále uváděli, že posunují realizaci projektu (11 % odpovědí) a snaží se o přesun alespoň části činnosti do online prostoru (9 % odpovědí) a využití home office (7 % odpovědí). V 8 % odpovědí respondenti přiznali, že zrušili nejméně část plánovaných aktivit. V menší míře se objevují opatření jako nevyplácení mezd nebo jejich pokrácení, výpověď smluv, pozastavení investic či vyčkávání a mapování situace.
Graf č. 6 Opatření činěná respondenty v souvislosti s vyjmenovanými riziky
Podpůrná opatření
Dotazovaní měli uvést vnější opatření, která by jim v této situaci pomohla. Nejvíce respondenti uváděli, že by jim pomohla finanční pomoc (17 % odpovědí), v závěsu za ní pak vstřícnost u vyúčtování dotací (14 % odpovědí), daňové úlevy (7 % odpovědí) a odpuštění nájmu (6 % odpovědí). V pěti procentech odpovědí respondenti zmiňovali, že by jim pomohla finanční kompenzace, lepší komunikace ohledně dalšího vývoje a případná propagace jejich aktivit. Ve třech procentech uváděli, že by uvítali bezúročnou půjčku, rozvolnění dotačního projektu až do roku 2021 nebo možnost využít schválenou dotaci na jiný účel či alespoň uznání nákladů na projekt nekonaný v důsledku mimořádných opatření. Respondenti uvedli také kreativní návrhy plošných podpůrných opatření, mezi než patří také dočasné snížení DPH u vstupného na kulturní akce či jeho nulová sazba.
U 14 % odpovědí respondenti uváděli, že nejvíce by jim pomohl konec epidemie. Zároveň také chápou, že v této oblasti lze pouze dodržovat nařízení a vyčkávat.
Graf č. 7 Podpůrná opatření, která by respondentům pomohla
Závěr
Díky výsledkům dotazníku má Odbor kultury jasnější představu o současné situaci na brněnské kulturní a kreativní scéně a může tak lépe cílit opatření, která v současné době připravuje.
