Jste první dvě členky týmu, který kandidaturu povede. Jak budete mít mezi sebou rozdělené role?
Šárka: Jsem v týmu EHMK na pozici projektové manažerky. V současné době se soustředím na obsazování dalších rolí týmu EHMK tak, aby naše práce byla kompaktnější a rychlejší a byly obsazeny všechny důležité pozice v projektu. Mým úkolem bude především plánování, organizování, řízení a kontrola projektu, abychom byli schopni ve stanoveném termínu odevzdat přihlášku (BidBook) a respektovali jsme tak stanovený finanční rozpočet. Bude to hodně o komunikaci jak s týmem, tak mimo něj.
Marcela: Má role v brněnské kandidatuře o titul EHMK 2028 bude primárně obsahová a výsledkem mé úzké spolupráce s dalšími kolegy a zástupci nejen brněnské kulturní veřejnosti bude definování jednotlivých tematických pilířů, na kterých bychom mohli kandidaturu postavit. Velká část mé práce bude navazovat na kulturní strategii a akční plán, který Brno již má, bude to nejvíc o dialogu a naslouchání, o zachovávání zbytků autentického Brna, rozvíjení silných odkazů pro budoucí generace.
Jaké budou Vaše první kroky a na co se nejvíc těšíte?
Šárka: Jedním z prvních kroků je sestavit kvalitní a stabilní tým EHMK, na což teď nejvíce upínáme naše síly. Dalším krokem bude najít hlavní téma Brna, se kterým do kandidatury budeme vstupovat a které bude součástí i zmíněné přihlášky. Při jeho hledání chceme zapojit širokou odbornou i laickou veřejnost. Nejvíc se těším na práci v kreativním týmu, na setkávání s osobnostmi, pro které je důležitá kultura a budoucnost města Brna, stejně tak jako pro mne. Těším se na interakce a zapojení Brňanů do projektu.
Marcela: Těším se na intenzivní dialog, který se zástupci nejen kulturní veřejnosti, ale i politické reprezentace v rámci hledání témat povedeme, a věřím, že to ve výsledku bude odvážné i inkluzivní. Těším se na zrcadlo, které nám budou nastavovat zahraniční experti, kteří mají za sebou desítky vítězných kandidatur.
Které pozice v týmu ještě budete obsazovat?
Šárka: Aktuálně obsazujeme pozice finančního i administrativního manažera, náš tým se v dalších dnech rozšíří o programového koordinátora a o PR a marketingový tým.
Marcela: Na definování tematických oblastí se bude od listopadu spolupodílet celá řada kulturních aktérů a odborníků z Brna, kraje i celé ČR, zástupci neziskového sektoru i soukromé sféry. Náš tým musí být rozkročený všemi směry a schopný obstát ve všech oblastech, kultura je jeden z integračních nástrojů celého procesu příprav.
V čem podle Vás spočívá největší potenciál města Brna?
Šárka: Jsem přesvědčena, že kandidatura města Brna na pozici Evropského hlavního města kultury je příležitostí ukázat Brno ještě více jako mimořádné kulturní místo na mapě Evropy.
Ve své historii Brno ukázalo, že si dokáže vydobýt prvenství v průmyslovém odvětví. Za zmínku stojí Zbrojovka Brno nebo bouřlivý průmyslový textilní rozmach 19. století, tzv. Moravský Manchester. Ne jinak tomu bylo i s kulturou, a ne nadarmo se o Brnu mluví jako o městu architektury, především té funkcionalistické, kam patří skvosty funkcionalismu, jako jsou vila Tugendhat, hotel Avion, vila Stiassni nebo palác Morava. Brno je ale také město prvních kaváren. A právě kavárny byly vyhledávány jako kulturní centra, a to především umělci, filosofy a politiky, kteří v nich působili. A kavárny svoji neodmyslitelnou kulturní funkci mají i v současné době. V Brně se v kreativním a uměleckém světě každý zná s každým, každý s každým někdy „zašel na kafe“. Tato provázanost je i velkým potenciálem pro budoucí práci na našem společném cíli. Cíli, aby Brno bylo do budoucna městem evropského formátu, které ve svém květnatém kulturním programu obsazuje jak brněnské umělce, kteří mají plnou podporu politiků i svých občanů a jejich práce je adekvátně zaplacena. Ale také špičky zahraniční scény, pro které bude prestiží v Brně vystupovat a budou mít ke své práci kvalitní podmínky a zázemí a rádi zase Brno jako město se silnou kulturní platformou opakovaně navštíví.
Marcela: Brno má ohromný kulturní kapitál, a pokud jej dovedeme rozšířit o sociokulturní udržitelnou vrstvu, můžeme rozvíjet instituce, jednotlivce i celé čtvrti, ale především vztahy, brněnské, sousedské i evropské. Kulturní kapitál je dobrým základem pro rozvoj dalších rovin města i společnosti.
Sledujete i přípravu kandidatur našich konkurenčních měst? Kdo je v přípravách nejdál?
Šárka: Kandidatury jiných měst sledujeme, ale vidíme pouze to, čím se města prezentují navenek skrze webové stránky a sociální sítě. V tomto by mnozí mohli pojmout podezření, že Brno na kandidatuře ještě ani nezačalo pracovat, přitom právě BKP je jasným důkazem, že držíme krok a pracujeme na tom, aby Brno ve své kandidatuře uspělo na jedničku.
Marcela: Brno je již samo o sobě významnou kulturní metropolí, má kulturní strategii, nespočet kulturních aktérů, řadu etablovaných akcí, sídlí zde velké kulturní instituce a součástí brněnské DNA je i silná nezávislá scéna. Na kandidatuře o titul EHMK je nejdůležitější samotný proces a každé město je unikát zasazený v mapě, v kulturně-historickém i společenském kontextu, který potřebuje něco jiného. I proto je proces a fáze příprav pro každé město jiný a nedá se tak porovnávat, kdo je v procesu příprav daleko nebo blízko, všichni jsme ale snad na dobré cestě.
Šárka Berková (✶1982), manažerka kandidatury Brno EHMK 2028
Projektová manažerka, vystudovala speciální pedagogiku, se specializací na dramaterapii na Univerzitě Palackého v Olomouci. Na svých zahraničních stážích (Reykjavík, Miláno, Berlín) využívala technik The Theatre of the Oppressed (Divadlo utlačovaných) k práci se společenským „útlakem“ se snahou zapojit sociálně znevýhodněné a menšiny do společenského i kulturního povědomí. Od roku 2005 působí v Brně jako dramaterapeutka a vedoucí projektů se zaměřením na inkluzi a sociální podnikání. Založila a vedla Ghettofest, iniciovala start-upový sociální podnik Restart, obchod s lokální módou, který pomáhá mladým, sociálně znevýhodněným lidem najít uplatnění na trhu práce, a stála za vznikem módní značky Gypsy MaMa. Své působení jako dramaterapeutka a koordinátorka sociálně-kulturních projektů rozšířila o portfolio producentských dovedností, které zahrnuje aktivní vedení týmů a projektů s mezioborovým přesahem, jakým je například kandidatura Brna o titul EHMK 2028.
Marcela Straková (✶1977), programová manažerka Brno EHMK 2028
Kulturní manažerka, vystudovala anglistiku–amerikanistiku a dějiny umění na Masarykově univerzitě v Brně. Absolvovala studijní i pracovní stáž ve Švédsku, poté působila na Ministerstvu kultury ČR, na Nové scéně Národního divadla, vedla České centrum ve Stockholmu i festival scénografie a divadelní architektury Pražské Quadriennale 2015. V letech 2015–17 vedla v Národní galerii Praha Sekci prezentace, marketingu, komunikace, jejíž součástí byly i výstavní projekty a doprovodné programy, kampaně Národní galerie pod jejím vedením získaly několik prestižních cen. Jako producentka a kurátorka se podílela na celé řadě výstav a kulturních projektů v ČR i v zahraničí. V letech 2017–20 působila jako spoluautorka konceptu a zakládající ředitelka nové kulturní instituce, zóny pro umění 8smička, která se brzy po svém otevřením stala vzorem nového způsobu kreativního fungování pro kurátory, nakladatele i kulturní manažery. Ve volném čase konzultuje i realizuje kulturní a umělecké projekty, které se snaží uvést v život na místech, která ji osloví. Je členkou poradního sboru programu Umění pro město a jako odbornice na kulturní projekty působí rovněž v několika kulturních komisích. Vedle toho přednáší kulturní management a externě vyučuje na Fakultě výtvarných umění VUT v Brně.
