kulturabrno

Nad tématem kulturní infrastruktury a využití prostor brněnského výstaviště jsme se potkali 21. 6. 2023 v  pavilonu Morava. Brněnské kulturní fórum zažilo příjemnou účast i přes nepříjemné horko, děkujeme všem, kteří jste tu byli s námi!

Setkání zahájila primátorka Brna, Markéta Vaňková. V prezentaci pokračovala vedoucí Oddělení koncepce a rozvoje Odboru kultury MMB, Veronika Majíčková. Popsala, jak probíhala evaluace a tvorba Akčního plánu č. 2 brněnské kultury  pro období 2023 – 2025 vycházejícího ze Strategie kulturních a kreativních odvětví. 

Ve druhé části programu jsme se od Sarah Szökeové z Odboru strategického rozvoje a spolupráce dozvěděli jak se vyvíjí prostor káznice na Bratislavské. Poté Juraj Augustín představil vizi kulturního centra CO.LABS. A nechybělo ani představení aktuálních projektů kulturních a kreativních hubů Industry a KUMSTu, o které se postarali Pavel Stratil a David Severa. 

Závěr druhé části programu patřil brněnskému TICu, jehož ředitelka Jana Janulíková představila nový projekt ZET9, dostupný prostor nových zkušeben a ateliérů pro brněnské umělce a kreativce. 

Po přestávce proběhla skvělá přednáška o historickém areálu brněnského výstaviště, kterou připravila Veronika Jičínská. Na přednášku poté navázala architektka Lenka Štěpánková, která otevřela téma využití brněnského výstaviště pro kulturní a kreativní odvětví. 

Na závěr byli účastníci vyzváni  zapojit se do moderovaných kulatých stolů a diskutovat o potřebách brněnské kulturní a kreativní scény a možnostech, které brněnské výstaviště nabízí.

Děkujeme všem účastníkům a spoluorganizátorům, kteří se na akci podíleli:

TIC Brno, BVV, Industra, KUMST, CO.LABS, Odbor strategického rozvoje a spolupráce

Za fotografie děkujeme: Dag Markl 

V rámci příprav Brněnského kulturního fóra jsme měli možnost vyzpovídat představitele brněnských kulturních a kreativních center, se kterými bude možnost se setkat i na XVI. BKF. 

V posledním rozhovoru této série jsme vyzpovídali Janu Tichou Janulíkovou, ředitelku brněnského TICu, který je spolupořadatelem XVI. BKF. 

Co by se Vám líbilo, kdyby vzniklo na BVV a proč?

Mně by se líbilo, kdyby to na výstavišti pořádně žilo! Vidím tam velký prostor pro oživení prostřednictvím kultury, umění ale i zábavy a různých volnočasových aktivit. Brněnské výstaviště vzniklo v roce 1928. Je potřeba si uvědomit, že ta doba vypadala úplně jinak než ta dnešní. Na  otevření výstaviště přišlo víc než dva miliony lidí. Areál BVV je koncipovaný a připravený pro takto velké skupiny lidí. Jedná se o velmi rozlehlý, velkorysý prostor a tyto parametry platí i pro budovy, které jsou jeho součástí. A co se týče samotného veletržnictví, tak sledujeme, jak se tento segment významně změnil. Světový obchod se proměňuje, marketing se do značné míry přesunul na internet. Podle informací od kolegů z BVV se veletržnictví, které patřilo mezi nejvíce zasažené segmenty v období covidu, postupně zvedá a některé veletrhy se znovu vrací do formy. Hodně teď diskutujeme o efektivním využití areálu, z něhož jsou pro veletrhy použitelné pouze některé pavilony. Historicky nejhodnotnější budovy, jako funkcionalistické pavilony Brno a Morava, ikonický pavilon A, stejně jako divadlo a Bauerův zámeček, budou předmětem budoucích úvah směřujících k jejich novému využití pro kulturní a kreativní odvětví. Máme řadu inspirací ze zahraničí, ale také z České republiky, kdy zajímavé a hodnotné objekty nacházejí nové funkce a využití. Bude nicméně zapotřebí zodpovědně vést diskusi, abychom společně nalezli taková řešení, která budou dávat smysl také ekonomicky a budou dlouhodobě udržitelná. Nicméně, jak jsem říkala v úvodu, ten potenciál areálu brněnského výstaviště považuji za velmi zajímavý pro různé druhy kulturních a kreativních aktivit a projektů. Moc by se mi líbilo, kdyby se podařilo výstaviště mentálně vrátit do Brna. Jako bychom na něho zapomněli. Je to místo, které je součástí širšího centra města a může znovu zvát široké skupiny lidí na různé typy zážitků. Věřím, že se to podaří.

Jak nahlížíte na kulturní infrastrukturu v Brně? Spatřujete něco, co vám v Brně chybí, např. ve srovnání se zahraničím?

Myslím si, že v Brně máme kvalitní páteřní kulturní infrastrukturu, ať už se bavíme o divadle, o hudbě, o tanci, o výtvarném umění. Všichni se těšíme na nový koncertní sál, který bude znamenat pro Brno významný impuls… Ale to je zejména ta infrastruktura, kterou využívají městské organizace. Velké rezervy a zároveň příležitosti vidím v infrastruktuře pro nezřizovanou kulturu a komunity. Tam si myslím, že je opravdu kam se ještě posunout. Osobně mě hodně zajímá mapování nevyužitých prostor, které město Brno má a mohly by dostat nové funkce. Vzhledem ke slavné průmyslové historii Brna, která ho významně formovala, bychom se měli vypnout k výkonu a zaměřit pozornost na industriální objekty. Moc už jich bohužel nezbylo. O to víc je to potřeba. Nemám na mysli drahé rekonstrukce, ale chytré konverze. Nápadů na krátkodobé i dlouhodobé kulturní a umělecké intervence by se v Brně našla celá řada. Chybí nám také prostory na zkoušení a tvorbu, které by byly umělcům k dispozici za dostupnou cenu. Víme, že celá řada nezávislých uměleckých subjektů, například divadelní spolky, hudební soubory, kapely, stejně jako výtvarní umělci zůstávají často bezprizorní a ne výjimečně se stává, že i kvůli tomu odejdou z Brna. Toto může významně dusit rozvoj uměleckých činností v Brně. Je to škoda, protože Brno poskytuje dlouhodobě vysokou finanční podporu kultuře a také finance do nezřizované kultury se zvýšily. Myslím, že pokud se to podaří prolomit a zajistíme dostupné zkušební prostory, můžou se začít dít věci:-) Mám radost, že v době vzniku tohoto rozhovoru se rodí pilotní projekt ve spolupráci města a komerčního partnera, který představíme na Brněnském kulturním fóru. Moc se na to těším.

Téma v Brně velmi živé je otázka kreativního centra, nebo center. V současné době se mezi odborníky hodně diskutuje o decentralizaci kultury ve městech a regionech a velký důraz se začíná klást na podporu kulturního a komunitního rozvoje periferiií, ať už ve smyslu obcí nebo městských částí velkých měst. Myslím, že to je správný úhel pohledu. Souvisí to s moderními trendy vnímání kultury jako nástroje rozvoje měst, stejně jako nástroje rozvoje komunitního života a uplatňování kultury pro zvýšení kvality života lidí. Půjčím si claim z jedné výstavy: make friends, not art. Umění získává smysl pouze tím, že je zažito lidmi a musí se k nim dostávat bez bariér a diskriminace. V Brně se dlouho připravuje velký projekt kreativního centra v bývalé Káznici na Cejlu, který je vzhledem k jeho finanční náročnosti stejně jako kulturním a historickým specifikům objektu bývalé věznice, provázen řadou komplikací. Máme tu KUMST, který funguje už několik let. A je tu Co.labs, který připravuje projekt nového kreativního centra s významnou finanční podporou státu a za kofinancování města Brna. Kulturní nebo kreativní centra, nebo jak jim chcete říkat, musejí být především prostory pro svobodnou tvorbu a kreativu a naplněny funkcemi, po kterých je v daném místě poptávka. Brno se v tomto ohledu bude v dalších letech rozvíjet a věřím, že se dočkáme úspěšných a životaschopných realizací. Osobně se mi na projektech, které jsem měla možnost poznat poměrně z blízka v zahraničí, líbilo pojetí “cultural entrepreneurshipu”, kdy kulturní a kreativní aktivity, jako divadlo, hudba, literatura, výtvarné umění, ale také sport, gastronomie, film a zábavné volnočasové aktivity v kvalitně koncipovaném portfoliu představovaly dlouhodobý stimul pro místní, někde i regionální nebo národní ekonomiku.

Myslíte si, že je něco, co by tento nadcházející vývoj mohlo ohrozit?

Nejen pro projekty kreativních center, ale obecně pro segment kultury je potřeba stabilita a dlouhodobost. Města jsou nejen zřizovatelé kulturních institucí, ale společně s kraji a státy představují klíčové partnery pro nezávislé kulturní subjekty. V Brně se připravuje několik rozsáhlých kulturních projektů v oblasti infrastruktury, ať už je to koncertní sál nebo kreativní centra. Věřím, že jejich podpora bude dlouhodobá.

Čím je podle Vás TIC BRNO v rámci brněnské kulturní infrastruktury jedinečný?

TIC BRNO není úplně standardní organizace svého druhu. Máme mnohem širší záběr a vedle běžných činností, jako jsou tvorba turistické nabídky a poskytování informačních služeb pro turisty, toho děláme opravdu mnohem víc. Produkujeme některé vlastní akce, jako například celoletní festival UPROSTŘED, které naplňují jednu ze základních priorit kulturní a kreativní strategie města Brna, a to je oživování městského centra. Vedle letní sezony, ve které se odehrává největší část turistického ruchu, se zaměřujeme stejně tak na sezonu adventu, prostřednictvím vánočních trhů. Nicméně za naši klíčovou roli považuji networking a podporu městských festivalů a akcí, které jsou takzvaně městotvorné. Umíme pořadatele podpořit jak v oblasti propagace, tak naší technikou nebo právě nabídkou prostor v objektech, o které se staráme. Je to komplex Staré radnice, kino Art a prostory Brněnského podzemí. Velmi atraktivní a žádané jsou aktuálně Vodojemy na Žlutém kopci.

Proč myslíte, že by se lidé měli přijít podívat na Brněnské kulturní fórum?

Myslím, že Brněnské kulturní fórum není jen na dívání, ale je to prostor pro setkání lidí z kultury se zástupci kulturní politiky města. To je velmi cenné a oboustranná diskuse je potřeba, abychom se společně posunovali dál. Faktem je, že v Brně toho můžete hodně vyřídit po cestě z oběda, když se projdete centrem. Dělám to velmi často a potkám tam spoustu lidí, se kterými potřebuji pracovně něco důležitého probrat!:-) Na BKF spolu můžeme strávit koncentrovaný čas, splétat sítě, diskutovat, propojovat se pro nové spolupráce a společné projekty. Jedním ze speciálních témat červnového setkání bude konkrétně brněnské výstaviště. To je téma žhavé a stojí za to být u toho. Vzhledem k tématu, kterým bude kulturní infrastruktura, se trefíme do černého a představíme také pilotní projekt, o kterém jsem se zmínila výše, a který nabídne prostory pro zkoušení a tvorbu. Aktuálně ho finalizujeme a v době konání BKF ho už budeme moci představit. Tak si to nenechte ujít!

Je nějaký prostor v Brně, který je málo využitý, ale díky jeho potenciálu by se hodil pro kulturní zřizování nebo kreativní průmysly?

Našla by se jich celá řada. Například máme nádhernou funkcionalistickou budovu bývalých městských lázní v Zábrdovicích z let 1927-28 od významného architekta Bohuslava Fuchse, která se momentálně nijak nevyužívá a chřadne. Vedle dlouhodobější optiky, kdy by se dalo uvažovat o kompletní rekonstrukci objektu, by se mohl také využít pro krátkodobé kulturní a kreativní aktivity se zapojením brněnských kulturních komunit. Osobně mám velmi ráda objekt bývalé Esslerovy přádelny v Obřanech. Dovedu si tam představit krásný mix kulturních a dalších funkcí. Napadá mě tu jedna konkrétní inspirace z belgického Gentu, kde jsem před několika lety byla navštívit industriální muzeum. Místo, které stojí za návštěvu. No a uzavřu kruh, jednou z největších výzev je v tomto ohledu areál brněnského výstaviště!

V rámci příprav Brněnského kulturního fóra jsme měli možnost vyzpovídat představitele brněnských kulturních a kreativních center, se kterými bude možnost se setkat i na XVI. BKF. 

Další ze série rozhovorů k tématu kulturní infrastruktury proběhl s Pavlem Stratilem, spoluzakladatelem brněnské INDUSTRY. 

Co by se Vám líbilo, kdyby vzniklo na BVV a proč?

Asi první věc, kterou bych řekl je, že mi na výstavišti velmi chybí obecně kultura jako taková v kontinuálním režimu. Myslím si, že by si výstaviště zasloužilo nějaký polyfunkční multiplex. To znamená nejenom jednu jedinou organizaci nebo i typ činností, které na výstavišti nejvíc svádí, jako mít tam koncerty a velké akce. Ale něco, co by opravdu bylo různorodé a pestré a opravdu by bylo tím jádrem té kreativní brněnské kultury.

V čem je podle Vás Brno jedinečné z hlediska kulturní infrastruktury? Sledujete nějaký vývoj? Ať už pozitivní či negativní.

Když se budu soustředit na ten samotný vývoj: směrem dolů bych to viděl v množství příležitostí a zázemí pro stávající umělce a pro nové talenty. Ten důvod je úbytek industriálních prostor jako takových, které přirozeně vytváří zázemí pro kulturní a kreativní odvětví. Tam kde to jde nahoru je naopak postupný vznik rezidenčních kapacit, které tady dřív nebyly.  

Spatřujete něco, co vám v Brně naopak chybí, např. ve srovnání se zahraničím?

Myslím si, že Brno neumí skoro vůbec komunikovat nebo vytvářet tu komunikační platformu mezi kulturní sférou a mezi jak developery, tak i třeba městskými obchodními organizacemi a ta komunikace tam vlastně vůbec žádná nefunguje. Myslím si, že je to dost škoda.

Čím je podle Vás INDUSTRA v rámci brněnské kulturní infrastruktury jedinečná?

Řekl bych, že záběr Industry je z toho spektra organizací nejširší. Cílí záměrně na propojování uměleckých a kreativních oblastí všech možných směrů, tak aby se potkávali lidé z různých odvětví pod jednou střechou a dokázali vytvářet nový příběh.  

Proč myslíte, že by se lidé měli přijít podívat na Brněnské kulturní fórum?

Brněnské kulturní fórum je tím místem, kde jsme schopni my jako brněnská kulturní komunita se domluvit na nějaké jednotné vizi, jak by mohla a měla kultura v Brně dál vypadat, dál se rozvíjet. Nemyslím si, že je důležitý, jestli to zvládneme všichni se na něčem takovém dohodnout, ať už jako jedna velká skupina, nebo jestli se vytvoří jeden úzce profilovaný tým organizací nebo lidí, kteří to dokážou protlačit alespoň něco v nějakém směru. A to je to místo, kde taková skupina, takový tým nebo taková organizace může vzniknout. 

Je nějaký prostor v Brně, ze kterého cítíte potenciál, který je málo využitý, protože je na něj např. těžké dosáhnout, nebo prostor, kde by se něco takového mohlo odehrávat?

Myslím si, že největší příležitost je tady ve skupině jednak městských objektů nebo objektů, které patří městským organizacím nebo naopak patří nějaké státní organizacím ať už jsou to vojáci, hasiči, ministerstva, je tady těch objektů docela dost, který leží ladem a nemají žádné využití. Je to naprostá škoda.

V rámci příprav Brněnského kulturního fóra jsme měli možnost vyzpovídat představitele brněnských kulturních a kreativních center, se kterými bude možnost se setkat i na XVI. BKF. 

Druhý ze série rozhovorů proběhl s Davidem Severou, vedoucím brněnského kreativního hubu KUMST.

Co by se Vám líbilo, kdyby vzniklo na BVV a proč?

Mně by se líbilo, kdyby se tam ten prostor víc aktivoval. Jednak pro širší veřejnost, aby byl fakt přístupnější, protože z hlediska architektury a genius loci toho místa tam vidím spoustu potenciálu, který by mohli lidé zažívat na každodenní úrovni. A zároveň si myslím, že to využití pro kulturní infrastrukturu města Brna je tam obrovské, protože tolik velkých prostor nemáme. Třeba tady v KUMSTu se nám už nevejdou projekty v rámci audiovize, které jsou prostorově náročnější, zároveň třeba prostory pro volnou tvorbu jsou v Brně docela komplikované a tady tyto větší prostory by mohly přesně to zázemí nabídnout. Co se týká těch větších projektů, tak klidně přesuny některých těch stávajících provozů, které by se mohly nějakým způsobem rozrůst, ať už jsou to digitální dílny, FabLab nebo jsou to nějaké divadelní spolky, kterých je v Brně poměrně dost. Další příležitostí výstaviště je otevřít se nejen té veřejnosti, ale i kulturním akcím, které dlouhodobě nemají v Brně stálejší zázemí. Co se bavíme s většími festivaly nebo akcemi, ať už módními nebo nějakým jiným způsobem vystavujícími, tak myslím, že by určitě ocenili větší přístupnost toho prostoru a využitelnost na svoje eventy.

V čem je podle Vás Brno jedinečné z hlediska kulturní infrastruktury? Sledujete nějaký vývoj? Ať už pozitivní či negativní.

Já jsem z Brna, takže v té kulturní scéně se pohybuji již delší dobu a myslím, že ten rozvoj je poměrně znatelný, ať už v tom, jak je ta scéna víc zasíťovaná, tak i v té určité profesionalizaci toho, jak ty jednotlivé spolky a jednotliví aktéři fungují. A mám hroznou radost z toho, že jsou dost otevření tomu sdílení, setkávání se a že vznikají mezioborový spolupráce bez toho, aniž by se to muselo nějakým způsobem pushovat. Ten druhý vývoj je potom vždycky závislý od toho, jaká zrovna politická garnitura je ve vedení, takže tam to může být trošku proměnlivější. Ale pořád myslím, že Brno je jedno z těch míst, které se svou kulturou dokáže pracovat dobře.

Spatřujete něco, co vám v Brně naopak chybí, např. ve srovnání se zahraničím?

Když Brno srovnám třeba s ostatními městy, tak celkem držíme krok se zahraničím, ve formě toho, jak podporujeme kreativně-kulturní průmysly. I na odboru vzniklo Kreativní Brno, které se přímo věnuje podpoře kreativních průmyslů. Zároveň bychom ale v tomhle neměli zapomínat na tu čistě kulturní scénu. Dost se rozšiřuje ten narativ nějakého ať už výdělečného umění nebo užitého umění. A myslím si, že je čas si uvědomit, že ne všechno umění, které v Brně vzniká musí být nutně výdělečné a není to problém. A my jsme samozřejmě s KUMSTem tohoto narativu součástí. Snažíme se právě rozvíjet ty lidi, kteří se svou tvorbou živí nebo živí někoho dalšího. Ale nemělo by se v tom zapomínat i na lidi, které tvoří pro to samotné umění a nějakým způsobem ho posunují dál. Proto si myslím, že v té infrastruktuře by bylo dobré se zaměřit i na vznik třeba nových zkušeben pro kapely. Vůbec najít ateliér v Brně na jakoukoliv volnou tvorbu je pořád komplikovaný a celkem málo těch prostor je nějakým způsobem zastřešených stálým partnerem. Je to třeba vidět v KUMSTu. Je to prima, že jsme pod městem, respektive krajem a je tam nějaká kontinuita toho projektu, takže víme, že prostě pokud se nějaký developer rozhodne zbořit tu budovu, takže nám se to asi nestane. Ale v případě třeba těch ateliéru, které jsou v Brně různě rozmístěný v těch spotech hodně industriálních, postindustriálních, tak jsou to místa, která budou vždycky v ohrožení a jsou nějakým způsobem nestálá. Takže mně by se líbilo, pokud bychom se zaměřili na to, aby ta kulturní scéna měla řádné zajištění a nemusela co rok stresovat, jestli se budou přesunovat do jiného prostoru a jestli budou muset hledat něco jiného.  

Čím je podle Vás KUMST v rámci brněnské kulturní infrastruktury jedinečný?

KUMSt je podle mě unikátní v tom, že se věnujeme rozvoji v oblasti podnikání v kreativě, ať už jsou to grafická scéna, architekti, návrháři, celkově nějaká oblast designu. Takže myslím, že to, v čem jsme unikátní je vzdělávání v oblasti toho jak tu svoji malou živnost nebo svoje malé studio rozvíjet. Snažíme se předávat kreativcům znalosti z oblasti business developmentu, pracujeme s nimi na marketingu, na brandových kampaních. Nemyslím si, že je to unikátní jen v kontextu Brna. Zároveň i v rámci Česka je poměrně hutná síť dalších kreativních center, se kterými si sdílíme formy podpory a jsme asi jedni z mála, kterým se zvládnou kreativcům věnovat od začínajících projektů až po velký firmy. Že s námi konzultují i začínající projekty jako třeba Plastic guys, tak s námi konzultuje taky architektonické KOGAA studio a už zaběhlejší firmy. Takže myslím, že unikátní jsme v tom, že zvládneme pokrýt tu síť a zároveň je to veřejná služba, takže si troufám říct, že je to poměrně dostupné.

Proč myslíte, že by se lidé měli přijít podívat na Brněnské kulturní fórum?

Brněnské kulturní fórum je unikátní hotspot, kde se potkají téměř všichni aktéři brněnské kulturní kreativní scény. Je to příležitost k pravidelnému dialogu. Pro mě je to vždycky důležité setkávání. Vím, že potkám všechny partnery na jednom místě a můžeme se rovnou pobavit. Vznikají tam vždycky hrozně zajímavé spolupráce. Zároveň je to místo, kde se můžeme bavit i právě o těch tématech infrastruktury, nebo široko-spektrálních tématech, které se týkají celého Brna. Zároveň je to trochu výkladní skříň toho, co se v Brně děje. Přece jenom je nás tady poměrně hodně, co se nějakým způsobem kultuře věnujeme a vidět na jednom místě prezentaci těch jednotlivých organizací, kde je to jejich těžiště, jak vypadá jejich cílovka, čemu se věnují, je vždycky hrozně občerstvující. A já z Brněnského kulturního fóra vždycky odcházím hrozně hrdý na to, co všechno se v Brně děje a jak ta scéna vypadá.

Je nějaký prostor v Brně, ze kterého cítíte potenciál, který je málo využitý, protože je na něj např. těžké dosáhnout, nebo prostor, kde by se něco takového mohlo odehrávat?

Myslím si, že velkou oblast toho potenciálu máme v Káznici, která je na Cejlu. Neříkám, že se tam nic neděje, sídlí tam Tripitaka, TIC se té oblasti věnuje a je to určitý spot, který může mít velký vliv na celé území a nějakým způsobem ho rozvíjet. Je to místo, kde by potencionálně mohlo v budoucnu vzniknout větší kreativní centrum, což je dlouho tažený projekt a pořád doufám, že by se to mohlo povést a mohly by tam vzniknout ateliéry, studia, zkušebny a mohl by to být další kulturní spot, který v Brně chybí.

V rámci příprav Brněnského kulturního fóra jsme měli možnost vyzpovídat představitele brněnských kulturních a kreativních center, se kterými bude možnost se setkat i na XVI. BKF. 

První ze série rozhovorů proběhl v kulturním centru CO.LABS se členem uměleckého a výkonného vedení Jurajem Augustínem. 

Co by se Vám líbilo, kdyby vzniklo na BVV a proč?

Neviem. Je to veľmi komplikovaná otázka. Myslím si, že mám veľmi málo vstupných dát. Neviem v akom je to stave, jak je to veľké a podobne, ale asi to, čo by sa mi páčilo, a je to asi trošku vyhýbavá odpoveď, je, keby bol celý areál výstaviska otvorený, sprístupnený verejnosti. To čo považujem za nešťastné je to, že to má obrovský potenciál akurát ho Brno zatiaľ nedokáže využiť. Ale to, čo mi príde ako najväčšia škoda, je, že je to ohradené a nie je ten areál prístupný verejnosti. Predstavujem si, že keby to bolo niečo ako sú Lůžánky, akurát namiesto jazier sú tam domy a pavilóny, ako park, otvorený pre ľudí, ktorý tu môžu tráviť voľný čas, možno nejaké vedecko kultúrne mestečko?. Ten Areál je krásny a  obsah, to už je na širšiu debatu. A bolo by skvele, keby ta debata bola začatá verejne.

Navštívil jste někdy nějaké pavilony?

Myslím, že vo väčšine som bol. Či už ako návštevník akcií, tiež sme tam niečo fotili, navštívil som tam niekoľko inscenácií. Teraz sa teším do pavilónu Morava, kde som ešte nebol. Takže potenciál BVV mi príde ako úžasný, chápem, že je celkom oriešok vymyslieť obsah a funkčnú víziu, ale to, čo ja by som najviac pociťoval ako základnú potrebu je, aby to v budúcnu fungovalo ako jedno veľké námestie.

V čem je podle Vás Brno jedinečné z hlediska kulturní infrastruktury? Sledujete nějaký vývoj? Ať už pozitivní či negativní.

Myslím, že Brno je veľmi špecifické tým, že je to mesto kamenných divadiel. Že sú tu silné, kvalitné, inštitúcie, s kvalitnými výstupamy. Čo má jednu veľkú výhodu a to, že to nejakým spôsobom garantuje stabilitu a nejaký štandard kvality. A to si myslím, že je ako akási kultúrna páteř skvelá vec. Ale na druhej strane si myslím, že Brnu veľmi chýbajú  organizácie, ktoré už zo svojej podstaty ale i štruktúry sú omnoho otvorenejšie. Hovorím  o kultúrnych centrách, rôznych spolkoch a celkovo o nezávislej kultúrnej  scéne, ktorá stále v Brně, ako európskej metropole, je silno poddimenzovaná.

Spatřujete něco co vám v Brně naopak chybí, např. ve srovnání se zahraničím?

Vlastne nadviažem na tu predchádzajúcu otázku. Myslím si, že Brnu naozaj chýbajú otvorené veľké a stabilné nezávislé kultúrne inštitúcie. Typu kultúrne centrá  zo zameraním na súčasné umenie s projektovým fungovaním s horizontálnou štruktúrou vedenia. Pretože štruktúra nezávislé kultúry mimo kamenných divadiel je v Brně poddimenzovaná, a to hovorím ešte veľmi eufemisticky, lebo tu v podstate ta infraštruktúra skoro neexistuje. Je tu Co.labs, je tu Industra, teraz mám pocit, že znovu začína trošičku Kabinet múz a v podstate sme skončili. A to je pre Brno, svojich rozmerov a potenciálu s divadelnou školou, obrovská škoda. Praha je v tomto o mnoho viac západne orientovaná a už preberá tieto trendy a štruktúry ktoré nám môžu byť výbornou inšpiráciou. Povedľa kamennej infraštruktúry vzniká paralelne nezávislá sieť, ktorá má potenciál byť samostatnou sieťou a silným partnerom jak mestským organizáciám, tak mestu ako takému. Vzájomne si tu inštitúcie môžu vypomáhať. Pražská nezávislá scéna  je napríklad  schopná zorganizovať veľké festivaly na medzinárodní úrovni, to je u nás zatiaľ ťažko predstaviteľné. Som presvedčený že sa jeden ani druhý prúd vzájomne nevylučuje akurát v Brně dominuje veľmi silne zatiaľ ten jeden a myslím, že pre celok ako Brno, je to veľmi veľká škoda, pretože sa vzájomne môžu výborne dopĺňať a spolupracovať.

Čím je podle Vás Co.labs v rámci brněnské infrastruktury jedinečný?

Ja si myslím, že práve týmto. Keď som prichádzal do Co.labsu, vtedy ešte BuranTeatru, tak ta naše vízia bola trochu iná, ale neskôr Co.labs vznikol práve ako reakcia na túto nevyváženosť, ako reakcia na potreby nezávislej scény tak ako sme si ich mi pomenovali. Vize Co.labsu veľmi silne reaguje práve na ten stav, o ktorému sa bavíme.  Tzn. ako vybudovať infraštruktúru a coworkové prostredie pre tvorkyňou a tvorcov, aby mali kde pôsobiť a tvoriť a odkiaľ vlastne vyrážať do ulíc tohto mesta. A to, čo je dôležité povedať, že sa to darí, že sa situácia zlepšuje, a teraz, v  projekte NPO sa to bude dariť ešte za pomoci mesta, ako hlavného partnera o mnoho rýchlejšie a lepšie. A čo by som chcel zdôrazniť, nemyslím si, že to môže cele zvládnuť Co.labs. Nemôžeme a ani nechceme v tom byť sami.  My veľmi nutne potrebujeme, v tomto smere partnerov, v podobe brněnských organizáciách podobného typu, aby nás  bolo viac, aby sme sa mohli spájať a kooperovať. V tejto chvíli je to možné len s kamennými divadlami, čo ide, a je to fajn, ale má to svoje limity.

Proč myslíte, že by se lidé měli přijít podívat na Brněnské kulturní fórum?

Myslím, že toho, koho zaujíma kultúra, a zaujíma ho čo i len o trochu viac ako je bežné, aj čo sa týka fungovania a procesov, tak v tom prípade je Brněnské kultúrni fórum v podstate jediná platforma, kde sa o tom môžeme baviť úplne naprieč celým Brnom. Inak sú to vždy individuálne debaty, alebo debaty konkrétnych partnerov nad konkrétny projektom. Brněnské kulturní fórum vlastne umožňuje prepojenie od diváka až po odbornú verejnosť alebo ľudí z praxe a to je za mňa geniálna a jedinečná myšlienka, ktorú si neviem predstaviť, že by Brno nemalo. Takže keď , ju má, je nutné a potrebné ju využiť. 

Máte pocit, že je v Brně ještě jiný prostor, který by mohl být víc využívaný stejně jako BVV, a mohl by sloužit jako kulturní a kreativní centrum a proč se tohle vlastně v takových prostorech neděje?

Sám si neviem odpovedať na túto diagnostickú otázku, prečo  podhubí v podobe vyvynutej kulturnej infraštruktúry v Brně do tejto chvíle nevzišlo. Mám pocit (môžem sa mýliť), že prázdne, opustené priestory nielen vo veľkých mestách ako Brno, ale aj vo vesničkách, nie sú problém. Tie vždycky niekde sú. Sú v nejakých verejných vlastníctvach, alebo kludně súkromných, kdy súkromník, nemusí byť negativum. Ani nechcem menovať konkrétne, pretože si myslím, že ich môže byt relatívne dosť, ale je tam strašne dôležité, aby v tom organizme vzniku sa stretla nejaká politická vôle so spodnou vlnou aktivizmu. Mám pocit, že sa to často minie a nestrenú sa vo správnom obdobie a tým pádom to raste strašne pomalinky. Ono sa to zlepšuje, o tom žiadna, Co.labs je vlastne toho dôkazom. Ale predstavoval by som si, že by sa to mohlo diať viac.   Nehovoriac o tom že veci sa môžu diať aj bez priestorov. Pekným príkladom je  Terén. Ten je špecifický.  Bol som strašne rád, že Terén vznikol. Funguje bez priestoru, aj keď nakoniec si i niečo vytvorili. V tejto chvíli je najväčší problém to, že rozvinutá infraštruktúra v Brně neexistuje, alebo veľmi málinko, tým pádom ľudia odchádzajú z Brna, väčšinou do Prahy, od technikov cez manažment až po umelcov a umelkyne, a tým pádom tu vlastne nemá kto byť, robiť, tvoriť. My teraz naberáme technikov a ja skoro naberám technikov z Brna mojej generácie, pretože tí mladí sa už rovno zbalia a odídu a stretávam ich v Praze na akciách. To je smútok, ale to sa zlepšia.