Dotační program Významné kulturní akce je určený zejména pro akce festivalového typu. Cílem programu je především ztransparentnit individuální dotace a aplikovat jednotná hodnotící kritéria. Celý dokument najdete na webu kulturního parlamentu → ZDE.
Konstruktivní komentáře nám prosím pište pod text návrhu do 31.7. 2021.
Počet individuálních dotací se meziročně zvyšuje a současně nejsou vnímány jako transparentní. Zároveň však nikdy nelze zcela individuální žádosti o dotace vyloučit. Individuální dotace jsou a priori nástrojem pro financování vyjímečných nesrovnatelných aktivit, ale lze je využt i jako prostředek pro zmírnění tvrdosti systému. Individuální dotace reagují na aktuální ekonomické, společenské či politické výzvy, které nelze postihnout v plánovaných dotačních programech. Fungují proto jako doplňkový nástroj běžného dotačního systému, který v opodstatněné a odůvodněné míře nijak neobchází. Jako metodický prostředek pro vyhodnocení poskytnutí individuálních dotací bychom chtěli využít metodiku „Vlajkových lodí“, kterou OK vyvíjí, a se kterou se již částěčně pracovalo při řešení individuálních dotací v roce 2020 v souvislosti s onemocněním COVID-19.
Dále OK navrhuje vytvoření dotačního programu (dále jen DP) cílícího na významné kulturní akce zejména festivalového typu, který by reflektoval řádné dotační procesy v oblasti kultury tak, aby nedocházelo k příliš velkému tříštění pravidel pro subjekty podporované v oblasti kultury. Tento DP by cílil pouze na akce, nikoli na podporu celoroční činnosti subjektů. Měl by pokrýt akce, které jsou v současnosti podporované individuálně. Zároveň se vytvoří prostor pro podporu jiných akcí a soutěžní prostředí obdobné ostatním dotačním programům.
Částka v rozpočtu statutárního města Brna na rok 2021 jako základ pro budget DP: 25 070 tis. Kč, resp. 19 270 tis. Kč (bez dotací pro ČFSB a JAMU). Základ byl letos postižen úsporami a prodloužením některých akcí, tzn. že v budgetu jsou jen některé splátky na projekty.
Tento týden proběhl XII. Brněnský kulturní parlament. V první části programu jsme představili novinky z města – náš nový vizuální styl, projekt Plug & Play, dotace nebo letní scény. Navázala panelová diskuze na téma Kultura ve veřejném prostoru. Programem provedla Milota Sidorova, expertka na městské plánování a veřejný prostor. Naše pozvání do diskuze přijaly Petra Hlaváčková, Jana Janulíková a Veronika Rút Fullerová.
Dvanáctý Brněnský kulturní parlament se uskutečnil 15. 6. 2021 v prostoru outdoor stage nezávislé kultury Error 404, která vznikla na místě bývalého minigolfu vedle divadla BuranTeatr.
Po přivítání zahájil kulturní parlament svou prezentací radní pro oblast kultury Marek Fišer. Hned v úvodu zmínil rebranding BKP naKultura Brnoa spuštění webového portálukultura.brno.cz, který zastřešuje i další projekty, včetně novinkyPlug & Playnebomapy Kam za kulturou, která mapuje veškerou kulturu v Brně a umožňuje nejrůznější filtrování podle typu institucí, ale například i podle bezbariérovosti.
Plug & Play, projekt avizovaný už vloni, se kvůli pandemii COVID-19 podvedlo spustit až v letošním roce. Díky tomuto projektu lze podat žádost o pořádání kulturní akce elektronicky přes jednoduchý online formulář zatím ve čtyřech městských částech. Projekt je v současné době otevřený pouze pro nekomerční komunitní akce, ale v plánu je rozšíření pro pořadatele komerčních kulturních akcí i nové lokality v dalších městských částech. Více informací o celém projektu najdete nahttps://plugandplay.brno.cz/.
Dalším tématem byly novinky v dotacích na rok 2022, na které byla alokovaná částka téměř 36 milionů korun. V roce 2022 bude v dotačních titulech méně nezpůsobilých nákladů, zavádí se i režijní náklady, v přípravě je videomanuál vyplňování žádosti. Ve vývoji je dotační titul na významné kulturní akce, které se zatím řeší přes individuální dotaci (Veřejné připomínkovánízde). Dlouhodobé cíle v oblasti dotací jsou v první řadě nová dotační pravidla, která mají sjednotit podmínky udělování dotací napříč celým MMB. Dále pracujeme na novém dotačním serveru, který by měl dotace zpřehlednit a zjednodušit. Na základě zpětné vazby ze strany příjemců dotací je navíc v přípravě program malých investičních dotací.
Marek Fišer také upozornil na to, že 1. 6. 2021 vešla v platnost novela zákona č. 37/2021 o evidenci skutečných majitelů, podle které bude nutné k jakékoli žádosti o dotaci doložit „výpis z evidence skutečných majitelů“. Prezentaci zakončil pozváním na letní scény a akce, které město také finančně podpořilo: Error 404, Industra Strage, Letní scéna Divadla Bolka Polívky, Letní kino Art Nová Zbrojovka, a projekt Brno živě.
Po prezentaci následovala otevřená diskuse, ve které padaly zejména dotazy na rozdělení dotací na příští rok a objem finančních prostředků v jednotlivých dotačních programech.
Panelovou diskusi na téma „Kultura ve veřejném prostoru“, na kterou přišla řada po přestávce, moderovala Milota Sidorová. S panelistkami Veronikou Rút Fullerovou, Petrou Hlaváčkovou a Janou Janulíkovou probraly veřejný prostor jako takový, jeho přednosti i nedostatky v Brně a plány v této oblasti do budoucna. Celou debatu můžete zhlédnout ze záznamu.
Usnadňujeme pořádání kulturně-komunitních akcí na nejlepších veřejných místech v Brně. Podporujeme oživení městských částí a tvorbu živých sousedských komunit. Provedeme vás podmínkami i základní administrativou. Pusťte se do organizování snadno a online!
Jak to funguje?
Pokud jste zběhlí v pořádání kulturních akcí, asi dobře víte, že každá městská část má své vlastní podmínky a žádosti. My jsme ve spolupráci se čtyřmi městskými částmi tyto podmínky sjednotili a přehledně zpracovali na webuPlug & Play.
Jak postupovat?
Stačí si vybrat optimální nabízenou lokalitu a její vhodné vybavení, zvolit požadovaný termín v kalendáři webu, vyplnit registrační formulář a odeslat rezervaci, která se doručí na podatelnu příslušné městské části a zároveň v kopii vám do e-mailu. Žádost následně posoudí daná městská část a pokud ji schválí, vaší kulturní veřejné produkci již nebude stát nic v cestě. Nezapomeňte si přečíst pravidla pro pořádání kulturních akcí, každá městská část má svá specifika. Tento postup platí pro městské části Brno-sever, Brno-Žabovřesky a Brno-Královo Pole. V případě Brna-střed vás přesměrujeme na jejich přehledný návod a kontaktní osoby. V současné době připravují vlastní elektronický systém na odesílání žádosti.
V případě, že kulturní akce bude komerčního charakteru nebo bude součástí stánkový prodej, je nutné počítat s dalším formulářem, který je potřeba si vyřídit po vlastní ose. Jedná se o složitější žádost spojenou s placením místního poplatku za využití veřejného prostranství, jejíž vyřízení může trvat i měsíc. I pro tyto situace máme ale u každé lokality připravený návod, jak postupovat.
→ jak postupně přecházíme na nový vizuál v rámci projektu Kultura Brno; → jak si usnadnit pořádání kulturních akcí díky webu Plug & Play; → kdy proběhne další setkání Brněnského kulturního parlamentu.
V průběhu sebeevaluace instituce zrevidovala svůj aktuální stav z hledisek uvedených v metodice a následně si vytvořila dvouletý akční plán pro další směřování. Celým postupem organizaci prováděl jeden či více facilitátorů.
Celkem proběhla 4 setkání s 18 zástupci kulturní scény. Mezi respondenty byli mluvčí velkých kulturních těles, spolků, hudebních klubů i členové hodnoticí komise. Zájem ze strany oslovených respondentů nepřesáhl nabízené kapacitní možnosti.
Na začátku každého setkání jsem účastníky požádala o přiblížení jejich postoje k následujícím otázkám z předcházejícího dotazníkového šetření:
1. Jste spokojen(a) se systémem hlasování veřejnosti o odborných hodnotitelích prostřednictví Brno ID? Účastnil(a) jste se loňského hlasování? Co byste případně na systému změnil(a)?
2. Vnímáte zpětnou vazbu hodnoticí komise dotačního programu k žadateli v podobě závěrečného hodnoticího listu jako dostatečnou? Chybí vám v něm nějaký aspekt?
3. Rozveďte své stanovisko k navrhovanému víceletému systému přidělování dotace.
Následně dostali respondenti prostor pro sdílení své zkušenosti, názorů a návrhů ke zlepšení.
Odpovědi na položené otázky
Systém hlasování veřejnosti o odborných hodnotitelích prostřednictvím Brno ID
Ukázalo se, že velká část respondentů se pilotního hlasování neúčastnila a nezná princip jeho fungování. Od respondentů, kteří se hlasování účastnili, byla zpětná vazba pozitivní bez dalších návrhů na změnu.
Dva respondenti nezávisle na sobě předložili otázku, zda je vhodné provázání hlasování s Brno ID, které v současné době mohou využívat pouze občané s trvalým pobytem v Brně. Zároveň vyjádřili názor, že by bylo vhodné hlasování umožnit celé brněnské veřejnosti bez ohledu na jejich trvalé bydliště, které je např. u studentů JAMU a FAVU VUT či působících umělců více či méně mimo Brno.
Zpětná vazba hodnoticí komise
Feedback ve formě závěrečných hodnoticích listů všichni respondenti vnímali nejenže jako dostatečnou, ale přímo nadstandardní zpětnou vazbu ze strany hodnoticí komise. Hodnotitelé by měli uvádět nedostatky i u aktivit, u nichž byla dotace komisí doporučena.
Mezi návrhy na její zlepšení zazněla možnost individuálního doptání se hodnotitelů či detailní rozbor, jak hlasoval každý člen hodnoticí komise.
Víceletý systém přidělování dotace
V souvislosti s návrhem systému respondenti hovořili především o slabých místech současného nastavení dotačního systému. Pokud by byla odstraněna, značná část respondentů by přechod na jiný systém nevyžadovala.
Hlavním pozitivem systému respondenti označovali velice včasné informování o úspěšnosti žádosti. Mezi negativy byla skloňována zvýšená administrativní zátěž, nutnost dlouhodobého plánování, příliš dlouhý časový úsek čekání na vyplacení dotaci či nevýhodnost pro některé typy žadatele.
Někteří žadatelé by uvítali návrat k víceletých, zejména čtyřletým dotačním programům, které považují za transparentnější, protože přesahují volební období politických zástupců.
Podněty a komentáře
Na všech realizovaných diskusních skupinách respondenti velmi oceňovali komunikativnost Odboru kultury jak na obecné rovině (newsletter,Facebook, připomínání termínů), tak v individuálních případech (při vyplňování žádostí, řešení změn v projektu a činnosti, při vyúčtování).
Respondenti opakovaně označovali za nejpalčivější úskalí stávajícího dotačního systému množství administrativy a zejména výpadek příjmů v 1. čtvrtletí roku, než jsou schváleny dotačně úspěšné projekty a činnosti, podepsány dotační smlouvy a následně vyplaceny první splátky samotné dotace.
Někteří respondenti by uvítali včasné avízo o bodovém hodnocení před termínem schvalování dotace s vědomím, že se nejedná o záruku přidělení dotace.
Jako svazující a rigidní respondenti často vnímají nutnost průběžně Odbor kultury informovat o změnách v rozpočtu i dramaturgickém plánu a nikoli až s konečným vyúčtováním. Akcentují omezení množství změn, které mohou v rámci aktivity uskutečnit bez opětovného schvalování zastupitelstvem města Brna.
Termín vyúčtování 31. 1. část respondentů reprezentujících menší uskupení vnímá jako příliš pozdní a bránící dřívější výplatě nové dotace, zatímco pro respondenty reprezentující větší uskupení není snadné termín dodržet a potřebovali by pozdější lhůtu.
Účastníci mezi příklady dobré praxe dotačního systému uváděli města Olomouc a Žďár nad Sázavou, Královohradecký kraj a Státní fond kultury.
Respondenti vyjádřili kritiku značné finanční podpory nově vzniklých festivalů jako Brazil Fest Brno či Pop Messe, namísto stávající a tradiční umělecké scény. Zároveň uvedli, že některé své podněty by bylo na místě komunikovat spíše k politickým reprezentantům města než-li Odboru kultury.
Závěry
Diskusní kulaté stoly potvrdily a v některých oblastech prohloubily znalosti získané v dotazníkovém šetření mezi žadateli o dotaci OK MMB. Pro bližší pochopení optiky žadatelů a příjemců dotací se kombinace dotazníkového a přímého dotazování ukázalo jako ideální.
Ačkoli komunikaci ze strany Odboru hodnotí respondenti velice kladně, některé podněty vycházely spíše z neznalosti dotačního systému a mantinelů, které pro čerpání dotace stanovují jeho podmínky (procentuální snížení množství změn, které lze v projektu či činnosti učinit, termín vyplácení dotace a jeho podmínky etc.) či česká legislativa. Je proto na zvážení, zda by Odbor neměl zvolit odlišné informační kanály či stávající transformovat do srozumitelnější podoby.
Zpracovala: Bc. Radka Musilová (specialistka kulturních analýz a evaluace, Odbor kultury MMB)
V lednu 2021 Oddělení koncepce a rozvoje Odboru kultury Magistrátu města Brna uskutečnilo dotazníkové šetření v rámci pravidelné Evaluace dotačního systému, zakotvené v Akčním plánu č. 1 pro období 2021-2022. Dotazník se skládal z celkem 27 otázek (některé z nich filtrační) rozdělených do 8 tematických sekcí. Respondenti také byli osloveni k účasti na tzv.kulatých stolech, které navazují na závěry tohoto dotazníku. Primárně oslovení respondenti byli žadatelé o programovou dotaci Odboru kultury MMB pro období 2021 a 2021-2022, a to z důvodu nejčerstvější zkušenosti se současným systémem přidělování dotace. V první vlně bylo přímo osloveno přes 350 žadatelů1, následně dostali možnost participovat také odborní hodnotitelé. Potenciální respondenti byli poté znovu upozorněni na možnost vyjádřit se v lednovém newsletteru Odboru kulturya nafacebookové stránce Kultura Brno. Dotazník v období 5.-24. 1. 2021 vyplnilo celkem 116 respondentů. Návratnost činí okolo 33 %. Jedná se největší návratnost dotazníku od roku 2014.2
1. Výzvy k podání dotace
Na otázku, jaké dotační výzvy využívají, uvedla největší skupina respondentů (19,5 %) pouze MMB. Nadto 10 % žádá o dotaci také u Ministerstva kultury (dále MK) a jiných subjektů, 9 % u MMB, MK a Jihomoravského kraje (dále JmK) a totožný počet u MMB a JmK. Žádosti o dotaci u městských části města Brna (dále MČ Brno) využívá takřka 30 % respondentů, u JmK 48 % respondentů a u MK 56 % respondentů. Nejméně respondentů žádá o dotaci Evropské unie – 10 %. Struktura odpovědí ukazuje, že až 80 % respondentů žádá o dotaci alespoň u dvou typů poskytovatelů a nespoléhá se pouze na dotační titul od MMB.
Každý rok o dotaci u OK MMB žádá 75 % respondentů. Nepravidelně pak 21 %. Mezi nepravidelnými žadateli a nežadateli jsou také současní prvožadatelé. Těch, kterým se daří vždy úspěšně získat od OK MMB dotaci, bylo ve vzorku 46 %. Ve většině případů pak dotaci získá dalších 30 % respondentů. V asi polovině případů získá dotaci přes 5 % respondentů. Mezi respondenty, kteří o dotaci žádají každoročně, je vždy úspěšných 44 %, ve většině případů ji získá 25 % a v polovině případů ji získá asi 2,5 % respondentů. Ti, kteří žádají o dotaci nepravidelně tvoří 2 % vždy úspěšných žadatelů, 5 % těch, kteří uspějí většinou, 3 % respondentů, kteří jsou úspěšní zhruba v polovině žádostí o dotaci a 11 % všech neúspěšných žadatelů.
3. Podávání žádosti o dotaci
Na otázku, zda jsou informace o dotačních programech dobře dohledatelné a srozumitelné respondenti uvedli u obou v 48 % ano a ve 45 % spíše ano. Pouze 6 % všech dotazovaných informace považuje spíše za špatně dohledatelné a srozumitelné a pouhé 1 % za zcela. Při rozdělení respondentů dle pravidelnosti žádání o dotaci nejsou indikovány větší výkyvy – každoroční žadatelé uvádějí v 98 % dobrou či spíše dobrou dohledatelnost a srozumitelnost informací o dotačních programech. Nepravidelní žadatelé pak uvádějí totéž v 79 %. Nežadatelé zatrhli pouze kladné odpovědi. K obdobným výsledkům dojdeme také při rozdělení respondentů dle úspěšnosti žádostí o dotaci. Z dostupných dat vyplývá, že respondenti jsou v naprosté většině s dohledatelností a srozumitelností informací spokojeni. Je ovšem nutno vézt v patrnosti, že byla oslovována množina těch, kteří informace dohledali a žádost o dotaci podali – šetření neobsahuje potenciální žadatele, kteří v nějakém bodě procesu žádání o dotaci vypadli3.
Srozumitelnost pokynů k vyplnění žádosti
Stejně tak u otázky, zda jsou pokyny k vyplnění žádosti srozumitelné respondenti uváděli obdobnou spokojenost. V případě, že se jedná o respondenty, kteří dotaci zatím nezískali (16 resp.) či získali maximálně u poloviny žádostí (6 resp.), jsou jimi pokyny vnímány jako nesrozumitelné z 19 %. Respondenti, kteří se účastnili školení k žádosti o dotaci, pokyny k jejímu vyplnění vnímali jako srozumitelné (80 %) či spíše srozumitelné (20 %), zatímco respondenti, kteří se školení neúčastnili, je vnímali jako spíše nesrozumitelné a nesrozumitelné (po 6 %). Respondentů, kteří vnímali pokyny k vyplnění žádosti jako spíše nesrozumitelné a nesrozumitelné (7 osob) jsme se dotazovali, o které pokyny konkrétně šlo. Oslovení respondenti specifikovali, že se jednalo spíše o pokyny obecné povahy (způsob podání žádosti) či pokyny k vyplňování finančních částek.
4. Školení k podávání žádosti o dotaci
Účast na školení deklaruje 46 % respondentů. Ze zbylých 54 % respondentů, kteří se školení nezúčastnili, uvádí mezi důvody absence: malá chybovost u žádostí v minulosti (36 %), z časových důvodů (30 %) či účast na školení v předešlých letech (16 %). Mezi dotazovanými, kteří uvedli špatnou srozumitelnost pokynů žádosti a školení se nezúčastnili, tomu tak bylo z časových či jiných důvodů.
Mezi 54 respondenty, kteří se školení k žádostem o dotaci OK MMB účastnili, převážná část hodnotí toto školení kladně. Pouze 10 % (5 respondentů) považuje toto školení za příliš obecné. Jako nedostatečné školení nehodnotil nikdo z dotazovaných. Potřeba doptávání se na některé informace, kterou respondenti uvádí v nejvyšší míře, je způsobena mj. také různorodou oborovostí žadatelů o dotaci, přičemž každá z nich má svá vlastní specifika.
Žadatelé v připomínkách uvedli několik oblastí, které by u školení uvítali. Více než třetina z nich uvedla, že připomínky nemají a současná struktura školení jim vyhovuje. Dále by
7 % uvítalo informace o nastavení rozpočtu
7 % chtělo na školení testovací žádost společně vyplnit
5 % uvítalo více konkrétních případů
5 % chtělo více informací k vyúčtování a zároveň 2 % samostatné školení na vyúčtování, až se bude jeho termín blížit
6 % respondentů uvedlo, že by uvítalo online formu školení či jeho záznam a také online návod k vyplnění
5. Instruktážní video
Poptávku po respondenty zmiňovaných instruktážních videí k vyplňování žádostí o poskytnutí dotace OK MMB jsme aktivně zjišťovali hned v následující otázce. Přes polovinu respondentů (53 %) by taková videa využila. Z respondentů, kteří deklarovali absenci na školení, by videa uvítalo 30 % – mezi nimi pak především ti, kteří se nezúčastnili z časových důvodů (83 % z nich) a ti, kteří školení absolvovali v minulosti (78 % z nich). Instruktážní videa tak mají potenciál oslovit základnu žadatelů, kteří na školení nemohou nebo nechtějí, a tím zvýšit úspěšnost žádostí o dotaci a zároveň snížit chybovost při jejich vyplňování.
6. Vstřícnost pracovníků Odboru kultury
Na vzestupné škále vstřícnosti 1-5 Odboru kultury s pomocí vyplnění žádosti o dotaci OK MMB byl Odbor hodnocen mimořádně vstřícně 81 % respondenty. Totéž bylo potvrzeno i slovně v podnětech na konci dotazníku.
7. Časová dotace vyplnění žádosti
Administrativní náročnost vyplnění žádosti o dotaci může být jednak indikátorem kvality formuláře žádosti, jednak kvality školení k žádosti. Respondenty jsme požádali, aby odhadli počet hodin, který vyplňováním žádostí stráví. Průměrně žadatel stráví 9,7 hodin vyplňováním žádosti. Polovina žadatelů žádost vyplní do 8 hodin.
35 % respondentů žádost vyplní do 5 hodin
65 % respondentů žádost vyplní do 10 hodin
77 % respondentů žádost vyplní do 15 hodin
90 % respondentů žádost vyplní do 20 hodin
97 % respondentů žádost vyplní do 25 hodin
Mezi respondenty, kteří se nezúčastnili školení, není signifikantní rozdíl ve struktuře délky vyplňování žádosti. Naopak se ukazuje korelace mezi délkou vyplňování žádosti a úspěšností. Respondenti, jejichž žádosti o dotaci jsou úspěšné vždy nebo ve většině případů, žádost průměrně vyplňují 10 hodin, polovina z nich 8 hodin. Ti, jejichž žádost je úspěšná zhruba v polovině případů, ji vyplní průměrně do 13 hodin, polovina do 11 hodin. Velký zlom ovšem přichází u těch, jejichž žádost úspěšná není či většinou není – u většinou neúspěšných trvá vyplnění žádosti průměrně 5 hodin a polovině z nich 4 hodiny, zcela neúspěšným pak průměrně 8 hodin a polovině z nich 6 hodin. Méně úspěšný žadatelé tedy věnují vyplnění žádosti méně času.
8. Porovnání náročnosti žádosti
V porovnání s vyplňováním žádosti o dotaci u MK a JMK hodnotí respondenti, kteří mají zkušenost s alespoň jedním typem z uvedených, náročnost vyplnění žádosti o dotaci OK MMB v 56 % jako nižší. Mezi respondenty, kteří mají zkušenost s podáváním žádostí o dotaci u MK a nebo JmK a zároveň většinou nebo zcela nejsou úspěšní se žádostmi o dotaci u OK MMB, je procento vnímání menší náročnosti žádosti OK MMB ještě vyšší – 78 % (11 % situaci nahlíží opačně).
9. Elektronický dotační systém
Značná část respondentů je spokojena se stávajícím elektronickým dotačním systémem – na rozmezí škály 8-10 svou spokojenost vyjádřilo 73 % všech respondentů. Na míru spokojenosti neměly signifikantní vliv ani účast na školení k žádosti ani úspěšnost žádosti.
Stejně tak přes 86 % respondentů hodnotí elektronický dotační systém jako převážně intuitivní. Největší část respondentů (62 %) zároveň přiznává el. systému prostor pro zlepšení.
Mezi písemnými připomínkami respondentů se opakovaně objevovala žádost o použití stejného elektronického systému také pro vyúčtování a závěrečné zprávy.
Technické obtíže
Technické potíže s elektronickým dotačním systémem přiznává 27 % dotázaných. Mezi těmi, kteří se školení neúčastnili, bylo oproti účastníkům o 10 % více těch, kteří se s technickým problémem setkali (33 % oproti 23 %). Mezi žadateli, jejichž žádosti nejsou úspěšné ve většině případů plus, setkání s technickým problémem vzrůstá z ¼ na ⅓ žadatelů. Ukazuje se zde vztah mezi absolvováním školení, kde o specifikacích el. dotačního systému referují pracovníci OK MMB a také četností podávání žádosti. Žadatelé, kteří žádají o dotaci i u jiných subjektů, uvádějí menší procento setkání s technickou obtíží.
Mezi nejčastějšími technickými obtížemi při vyplňování žádosti o dotaci v el. dotačním systému respondenti uváděli zejména průběžné ukládání dat a nutnost vyplňovat některé části žádosti opakovaně, či naopak propisování dat z jiných žádostí. V menší míře pak nedostupnost serveru dotačního systému či nemožnost se přihlásit. V několika jednotlivých případech pak uvedení zahraničního bankovního konta, nezobrazení pdf vyplněné žádosti pro tisk etc. Ne všechny technické obtíže tak vznikají na úrovni žadatele.
Technické obtíže se podařilo vyřešit v 78 %, a to v 52 % ve spolupráci s technickou podporou a ve 26 % svépomocí. Ve 23 % tj. 7 případech se technické potíže odstranit nepodařilo. Jednalo se o propisování dat z jiných žádostí (3) a nezobrazení pdf vyplněné žádosti pro tisk (2), dále „spadnutí“ serveru bez uložení dat (1) a nemožnost změnit kontaktní email bez ztráty historie uživatele (1).
10. Posuzování žádosti
V roce 2020 Magistrát města Brna spustil participativní hlasování veřejnosti o jednom hodnotiteli v odborné komisi schvalující žádosti o dotaci OK MMB v dané kulturní oblasti. Po prvním roce fungování jsme se žadatelů dotázali, nakolik jsou s tímto systémem spokojeni. Kladně ji hodnotí 73 % žadatelů – spíše ano 48 % a ano 25 %. Nespokojenost vyjádřilo 27 %, z toho 8 % výrazně. Větší nespokojenost dle očekávání projevili žadatelé s nižší mírou úspěšností.
Velice podobně kopíruje odpovědi také spokojenost s podobou zpětné vazby hodnoticí komise směrem k žadateli – 71 % je spokojena (49 % spíše ano, 22 % ano) oproti 29 % žadatelů, kteří zpětnou vazbu vnímají jako nedostatečnou (22 % spíše ne, 7 % ne). Opět projevují nespokojenost o několik procent více respondenti s nižší mírou úspěšnosti a dotazovaní, kteří o dotaci OK MMB žádají nepravidelně.
11. Smlouva o dotaci a vyúčtování poskytnuté dotace
Srozumitelnost a kompletnost pravidel
V drtivé většině se respondenti vyjádřili kladně k otázce, zda jsou pravidla ve smlouvě o dotaci formulována jasně, srozumitelně a kompletně. Srozumitelně jsou pravidla vyjádřena dle 97 % respondentů (spíše ano 50 %, ano 47 %), jasně a kompletně dle 96 % respondentů (spíše ano 49 %, ano 47 %). Na opačném pólu názorového spektra stojí především žadatelé, kteří o dotaci žádají nepravidelně a žadatelé, kteří využívají dotační výzvy pouze MMB, MMB a MČ města Brna, případně u MK ČR. Žadatelé, kteří využívají některou z kombinací dotačních výzev dalších subjektů (JmK, EU a jiných) posuzují pravidla ryze kladně. Lepší bilanci ve prospěch formulace pravidel mají také respondenti, kteří se účastnili školení.
Způsobilé a nezpůsobilé výdaje
O něco málo méně pozitivně vnímají respondenti formulaci (ne)způsobilých výdajů, tedy ty, které (ne)lze zahrnout do čerpání dotace. Jako srozumitelné je uvádí 88 % respondentů (ano 42 %, spíše ano 46 %). Desetina dotazovaných pak rozdělení výdajů vnímá jako spíše nesrozumitelné a 2 % jako zcela nesrozumitelné. V poměru těch, pro něž je vyjádření ve smlouvě pochopitelné a těch, pro které ne, se opět částečně odráží participace na školení. Zároveň ale může jít o důsledek každoroční úpravy smlouvy OK MMB v reakci na předešlý dotační cyklus. Předpoklad potvrzují nepravidelní žadatelé o dotaci, kteří deklarují nesrozumitelnost rozdělení výdajů nejvíce ze všech žadatelů (13 % spíše ne, 4 % ne).
Úspěšní žadatelé o dotaci OK MMB jsou smluvně zavázáni v případě změn u realizované aktivity zažádat o souhlas OK MMB se změnou. Proto jsme se respondentů dotazovali na náročnost sledování jednoho typu změn – skutečných celkových nákladů oproti odhadovaným. Většina odpověděla, že náročnost nedokáže posoudit (43 %), více než třetinu pak sledování zatěžuje středně (39 %). Malé a velké zatížení pociťují ekvivalentně velké skupiny 9 % respondentů. Rozdělení respondentů z hlediska využívání dotačních výzev ukazuje, že velkou náročnost sledování změn vnímají výhradně respondenti, kteří žádají o dotaci u MMB a MČ města Brna4. Z hlediska úspěšnosti žádostí o dotaci OK MMB žadatelé, jejichž žádosti jsou úspěšné většinou či vždy uvádějí, že je sledování nenamáhá vůbec (4-9 %), málo (12 %), středně (53-58 %) a velice (15-17 %). Žadatelé úspěšní v polovině případů se cítí být touto činností zatíženi středně v 67 % a v 17 % velice. U respondentů spíš neúspěšných při žádostech o dotaci, se většina shoduje na střední namáhavosti (40 %), malá a velká namáhavost se objevuje u stejně velkých skupin (20 %). Respondenti, kteří se účastnili školení, pokládají sledování změn za velice náročné o 11 % více (21 %) oproti těm, kteří se školení neúčastnili (10 %).
Vstřícnost OK při vyúčtování
Někteří žadatelé se v souvislosti s vyúčtováním obdržené dotace obracejí na OK MMB s prosbou o radu či pomoc. Proto jsme se jich optali, jak hodnotí přístup OK v těchto případech. Respondenti v naprosté většině (90 %) uvádějí spokojenost jak se vstřícností, tak se součinností pracovnic a pracovníků OK MMB (Nad očekávání 51 %, velice 39 %). Středně spokojeno se spoluprací je 7 % respondentů a 3 % vůbec. S klesající mírou četnosti podávání žádostí o dotaci zároveň lehce vzrůstá míra nespokojenosti se vstřícností a součinností OK. Tentýž jev pozorujeme při klesající míře úspěšnosti žádosti. Frustrace respondentů žádajících nepravidelně či méně úspěšně může plynout z větších nároků na pracovnice a pracovníky OK MMB, které nemusejí být s to naplnit. Takových případů je naštěstí minimum (3 respondenti).
12. Návrh víceletého systému přidělování dotace
U dvouletých dotací na celoroční činnost vznikl na popud náměstka pro kulturu MMB návrh nového systému časového přidělování dotace, jehož hlavní výhoda tkví ve schválení částky dotace na dvouletou celoroční činnost rok před jejím samotným čerpáním. V rámci participace jsme respondentům tento návrh předložili a zeptali jsme se na jejich názor. Návrh byl prezentován jak v rámci dotazníku odeslaného pouze žadatelům o dotaci na období 2021 a 2021-2022, tak i široké veřejnosti na FB Brněnský kulturní parlament a v newsletteru Odboru kultury MMB. K návrhu se vyjádřilo celkem 119 respondentů. Více než polovina z dotazovaných uznává, že systém ze své pozice nedokáže posoudit. Čtvrtina pak vnímá návrh jako zajímavý, ale čítající určitá úskalí. 14 % vidí systém jako nevýhodný a 9 % jako lepší, než současný.
Slovní komentář přidalo 68 respondentů. Tyto komentáře lze rozdělit do několika kategorií vyjádřených kladů, záporů, připomínek a návrhů. Klady systému vyjádřilo 23 respondentů. Nejvíce oceňovali možnost lépe si naplánovat činnost (61 %) a to i v případě, že požadovanou dotaci nedostanou (9 %). Někteří respondenti si pochvalují lepší finanční jistotu v podobě schválené dotace. Jiní nespecifikují, v čem je prezentovaný model lepší (9 %).
Zápory systému přiřadilo 44 respondentů. Nejvíce z nich uvedlo, že se jedná o příliš dlouhý proces (27 %) dalších 5 % dodalo, že se jedná o zbytečně komplikovaný systém, který je výhodný jen pro některé (16 %), specificky pro velké a již zavedené žadatele (7 %). Někteří respondenti upřednostňují současný a již zažitý systém (2 %), u kterého by pouze upřednostnili ještě rychlejší vyřízení dotačního procesu (5 %) či jej posunuli o trochu dříve, než je současné září s tím, že o přidělení by věděli před koncem roku a vyplácet dotaci by OK MMB začalo v lednu následujícího roku. Nemalá část respondentů upozornila na skutečnost, že umělecká tvorba ve velké míře reaguje na aktuální otázky a v důsledku délky řízení dotačního programu by nebylo možné flexibilně reagovat na společenské změny (14 %). Zároveň 14 % respondentů varuje, že pandemie ukázala, že v tuto chvíli není možné dlouhodobě plánovat, na což navrhovaný systém klade velké požadavky (5 %). Respondenti tak poukazují na skutečnost, že by systém byl pro některé subjekty (16 %) kvůli tlaku na dlouhodobé plánování (34 %) nepoužitelný a zároveň pro žadatele, kterým by mohl vyhovovat, nezajímavý z hlediska dlouhého čekání s realizací projektu kvůli dotaci OK MMB (34 %).
Respondenti připojili k návrhu systému několik připomínek, mezi nimiž rezonovala zejména otázka, nakolik bude systém benevolentní ke změnám v projektu/činnosti ať již programových či finančních (8 respondentů), neboť k takovým změnám bude nutně docházet vzhledem k délce prodlevy mezi schválením dotace a realizací aktivity. Zároveň se někteří respondenti dotazovali, jak bude v takovém případě aktivita evaluována či jaká bude garance smlouvy. Další otázky směřovaly na podobu souběhu žádostí, jak umožňuje systém současný. Dotazovaní přiložili také několik vlastních návrhů:
Ponechat stávající dotační systém a pouze jej posunout dopředu
Vytvořit hybridní systém složený z prvků stávajícího a navrženého dotačního systému vyplácení či kombinaci více než dvouletého dotačního programu s navrženým systémem vyplácení.
Zavést průběžný systém podávání žádostí v rámci celého roku
Zavést nadžánrový dotační program
Znovuzavést čtyřletý dotační program
Reflektovat existenci investičních grantů
Prodiskutovat podobu nového dotačního systému vyplácení se zástupci žadatelů
Změny v obsazení umělců uvádět až v závěrečné zprávě a průběžně informovat o rámcových změnách projektu
Závěry dotazníku
Provedené šetření ukázalo, že činnost Odboru kultury MMB je na vysoké úrovni podtržené silným proklientským přístupem jeho pracovnic a pracovníků. Zároveň jasně vyzdvihuje další možnosti ladění a zefektivnění jak na straně Odboru, tak i na straně některých žadatelů. Otázky, které dotazník pouze povrchně otevřel, budou s respondenty dále diskutovány v rámci tzv. Kulatých stolů a jejich hlubší analýza předložena v závěrečné zprávě evaluace dotačního systému OK MMB.
1 Přesný počet unikátně oslovených není k dispozic z důvodu opakovaných kontaktních emailů v databázi žadatelů způsobených množství žadatelů s vícero žádostmi o dotaci. 2 V roce 2014 osloveno 277 osob s návratností 44 %, v roce 2016 osloveno 278 osob s návratností 23 %, v roce 2019 osloveno 318 osob s návratností 19 %. 3 K takové analýze lze použít webové statistické nástroje jako např. Google analytics. 4 Roli zde bude hrát také velikost a typ žadatele, které jsme ovšem v dotazníku nezjišťovali.
Jedenáctý Brněnský kulturní parlament se konal 26. 11. 2020 a kvůli přetrvávajícím protiepidemickým opatřením proběhl nestandardně v online prostoru. Bavili jsme se na téma covidových opatření v kultuře, akčního plánu brněnské kultury a o státní Strategii rozvoje kulturních a kreativních odvětví.
První prezentacese tentokrát ujal radní pro oblast kultury Marek Fišer, který shrnul Akční plán rozvoje kultury města Brna na roky 2021 a 2022, změny v oblasti financování a zejména úspory, které je město kvůli současné nepříznivé situaci nuceno provést napříč celým brněnským kulturním rozpočtem včetně dotačních programech pro kulturu. Dále představil mezioborový projekt Sochařské Brno, který mapuje umění ve veřejném prostoru a pečuje o drobnou architekturu. Součástí projektu je i GIS mapa s více než 700 objekty drobné architektury a památkově chráněnými sochami.
DruhýmprezentujícímbylJakub Bakulez Ministerstva kultury ČR, jehož hlavním tématem byla státní Strategie rozvoje kulturních a kreativních odvětví a její financování, realizované i ze zdrojů EU. Zmínil i Národní plán obnovy, který zahrnuje kulturu a zejména KKO.
Po skončení obou prezentací následovala diskuze s účastníky, která se poměrně rychle stočila na způsob, jakým Ministerstvo kultury financuje příspěvkové organizace mimo Prahu, a na to navázaný Zákon o veřejnoprávní instituci v kultuře (VKI), který se stal velkým tématem tohoto setkání.
Jednou z otázek bylo také to, jak ředitelé příspěvkových organizací města reagují na brněnský akční plán kultury a plánované projekty, nebo jaké změny můžeme očekávat v programu a plánech kulturních akcí v příštím roce ve chvíli, kdy dochází ke krácení finančních prostředků pro celou kulturní scénu. K oběma otázkám se vyjádřil radní Marek Fišer, k akčnímu plánu zmínil zejména to, že celý materiál byl ředitelům městských PO opakovaně poskytnut k pročtení a připomínkování.
Zbytek času už byl věnován především agendě ministerstva, zejména zákonu o VKI a jeho výhodách a nevýhodách nejen pro příspěvkové organizace, ale i pro umělce na “volné noze”. Jakub Bakule zevrubně popsal úlohu Ministerstva kultury a krajů v rámci plánu obnovy, ze kterého by měly do kultury jít nezanedbatelné finanční prostředky. Dotazující zajímal také stav projektu Janáčkova kulturního centra nebo klimatické výzvy z března 2019.
Oba prezentující se shodli na tom, že kultura mnohdy nemá dostatečně silné lobby, které by jí pomohlo s prosazováním zejména finančních zájmů, a vyzvali ke spolupráci napříč celým resortem.
Odbor kultury Magistrátu města Brna provedl revizi a doplnění databáze kulturních akcí festivalového typu (dále jen festivaly) vytvořenou v roce 2018. Doplnění dat proběhlo jak obohacením o data z roku 2019, tak i z hlediska doplnění počtu akcí za předešlé zkoumané roky.
Festival byl pro účely této analýzy definován jako periodicky se opakující rozsáhlý projektově řízený soubor událostí, který návštěvníci konzumují v celku. Jednotlivé ročníky festivalu na sebe navazují a udržují si kontinuitu.
Celkem bylo vybráno přes 80 festivalů za kalendářní rok z příspěvkového i nezávislého sektoru, u kterých se v rámci analýzy sledoval termín konání, počet dní konání, počet proběhlých ročníků, celkový rozpočet, dotace poskytnutá městem Brnem, návštěvnost a typ akce.
Vybrány byly festivaly, které splňovaly podmínku minimálního počtu návštěvníku 400 a více a současně se nejednalo o akce, které naplňovaly spíše definici cyklu než-li festivalu. To znamená, že jejich konání nebylo rozloženo v průběhu celého roku, nýbrž maximálně do tří po sobě jdoucích měsíců. Výjimku tvoří Expozice nové hudby, Festival uprostřed – Léto v centru a Mezinárodní bienále grafického designu Brno, jejichž délka činí až čtyři po sobě jdoucí měsíce.
Do analýzy byly zařazeny festivaly pořádané příspěvkovými organizacemi i nezávislými subjekty, bez ohledu na to, zda byla akce podpořena z rozpočtu města. Celkem bylo do analýzy zařazeno 208 festivalů, 92 unikátních akcí. U většiny z nich proběhla analýza ročníků všech tří zjišťovaných let.
Získat veškerá sbíraná data se podařilo za rok 2017 u 68 festivalů, za rok 2018 u 65 festivalů a za rok 2019 u 65 festivalů. Je tomu tak z důvodu nejednotnosti uváděných dat ve výročních a závěrečných zprávách příspěvkových organizací a poskytnutí na základě dobrovolnosti u subjektů nezávislé scény, které nečerpaly dotaci od města. Data pocházejí z výročních zpráv příspěvkových organizací, z žádostí o poskytnutí dotace z rozpočtu města Brna v oblasti kultury a jejich vyúčtování, z informací uvedených v tisku a na webových stránkách festivalů a také z informací poskytnutých na žádost. U části vybraných festivalů se podařilo shromáždit data alespoň částečně, takže mohly být zařazeny do dílčí analýzy např. analýzy termínu konání.
K drobnému zkreslení došlo u dat celkového rozpočtu festivalů v roce 2019 z důvodu krytí termínu odevzdání vyúčtování dotací s termínem zpracování této analýzy. U festivalů žadatelů, kteří nedoložili do této doby vyúčtování dotace, byla použita data plánovaného rozpočtu namísto skutečného a obdobný postup se uplatňoval u dat návštěvnosti.
Typologie organizátorů festivalů a jejich fokus
V letech 2017-2019 organizovaly naprostou většinu organizovaných festivalů zájmové spolky, a to 38-41 %. Také je patrná rostoucí tendence tohoto trendu. Druhý nejpočetnější typ organizátorů, který uspořádal 22‑26 % analyzovaných festivalů, je příspěvkový sektor. Třetí nejsilnější skupinu organizátorů tvoří společnosti s ručením omezeným, které uspořádaly 16-17 % analyzovaných festivalů.
Festivalová struktura
Pro lepší přehled jsme strukturovali analyzované festivaly do žánrů: audiovize, divadlo, folklor, hudba, kreativní průmysl, literatura, multižánr, tanec, výtvarné umění a ohňostroj. Některé festivaly lze do jedné konkrétní oblasti vztáhnout jen s obtížemi. V takových případech jsme festival zařadili dle deklarace organizátora a jeho případného přihlášení do dotačního programu daného typu. Například mezinárodní festival komixu Koma lze vztáhnout jak do žánru literatura, tak i výtvarné umění. Organizátor žádal o dotaci v dotačním programu v oblasti výtvarného umění, fotografie, designu a architektury, takže jsme jej v analýze zařadili pod tentýž žánr. Výjimku činí festival Ignis brunensis, který nelze vztáhnout k žádnému ze stanovených typů, a proto také vzhledem k velikosti akce dostal zvláštní kategorii – ohňostroj.
Festivaly, které v sobě z podstaty zahrnují vícero žánrů a nelze je lépe profilovat, byly zařazeny pod kategorii multižánru. Pro ilustraci jde například o Ghettofest, který zahrnuje hudební, taneční, divadelní a další typy představení.
Nejvíce festivalů v analýze tvoří hudební festivaly (20-21 každý rok), následně multižánrové festivaly (14 každý rok), audiovizuální festivaly (10-11 každý rok), divadelní festivaly (6-7 každý rok), folklorní festivaly (5-7 každý rok), festivaly výtvarného umění, literární a taneční festivaly (všechny 2-3 každý rok). Festival v kategorii kreativního průmyslu je zastoupen jedním festivalem, Game Access. Stejně tak ohňostroje zastupuje jediný festival, Ignis brunensis.
Ve všech analyzovaných letech dominují festivaly hudby, kterých se koná v Brně stabilní počet. S větším odstupem následují multižánrové, divadelní a filmové festivaly, které měly v letech 2018 a 2019 lehce rostoucí tendenci. Obdobně u méně zastoupených literárních a tanečních festivalů došlo k mírnému vzrůstu (+ 1 festival ročně)[1]. Naopak u folklorních festivalů dochází k postupnému ústupu. Drobný pokles (- 1 festival ročně) nastal také u festivalů výtvarného zaměření.
Festivaly dle pořadatele
Při bližším pohledu na typ pořadatele a jím uskutečněné festivaly rozdělené dle odvětví za všechny tři roky zjistíme, že největší podíl akcí uspořádaných spolky i příspěvkovými organizacemi je hudebních, v těsném závěsu následují filmové a multižánrové. Je jasně patrné, že mimo spolky a příspěvkové organizace se jednotlivé typy pořadatelských organizací soustředí na rozdílné typy festivalů.
Pestrost pořádaných festivalů dle měsíce
Rozvrstvení akcí v roce je víceméně stabilní a řada akcí se koná ve zhruba stejném termínu (Měsíc autorského čtení, Jeden svět, Drehbühne Brno etc.). Nejoblíbenějším měsícem pro konání akcí zůstává ve všech letech květen, kdy je nabídka typů akcí nejpestřejší a zahrnuje až sedm typů festivalů. V oblíbenosti dále následují měsíce duben a říjen s až šesti typy festivalů. Nejméně pestrou nabídku skýtají zimní měsíce leden, únor a prosinec, které obsahují jeden až dva typy akcí.
Konání festivalů v rámci roku
Frekvence festivalů v jednotlivých měsících kopíruje trend pestrosti popsaný výše. Nejfrekventovanější měsíc je květen, v němž se pravidelně koná až pětina všech festivalů. Následuje měsíc srpen a červen. Nejméně rušné měsíce jsou prosinec, únor, leden a září v tomto pořadí, kdy se koná zanedbatelné množství kulturních akcí.
Na stanovení termínu festivalů mají do značné míry vliv počasí, začátek a konec školní docházky a semestru na VŠ a navazujících prázdnin a dovolených, svátky a v neposlední řadě také termíny výplat platů či mezd. Tyto proměnné ovlivňují výši návštěvnosti. Neméně důležitou roli hraje i termín schvalování a proplacení dotace od jejího poskytovatele, v tomto případě zejména města Brna.
Konání festivalů koresponduje s počasím předně u těch typů, které se alespoň částečně konají ve venkovních prostorách – folklorní a hudební festivaly jsou směřovány v největší míře do letních měsíců červen a srpen. U ostatních druhů akcí není patrná korespondence s počasím mimo filmové festivaly, které k nalákání diváků využívají potenciálně sychravý říjen.
Délka trvání festivalů
Maximální délka trvání festivalů se v jednotlivých letech značně liší. Výjimečný je v tomto ohledu rok 2018, kde se konaly hned tři festivaly, jejichž délka přesáhla 100 dní trvání (Expozice nové hudby, Festival uprostřed a Mezinárodní bienále grafického designu). v tomto roce se také konal festival Janáček Brno.[2]Celkově je ovšem spíše trend menších festivalů. To také potvrzuje medián, který se takřka neliší ani v jednom ze sledovaných období – nejvíce festivalů se koná 4 až 5 dní.
V analýze nebyl zvažován vliv výročí 100 let republiky v roce 2018, neboť se ve značné míře jednalo o akce, které se nedaly podřadit pod pojem festival (Avant Garde, EX:PO, 100 let 100 knih), ale pouze dílčí projekty (Game Access, Meeting Brno).
Ročníky festivalů
Naprostá většina analyzovaných festivalů má již zavedenou tradici a pořádá se pravidelně. Medián v letech 2017-2018 činí 17 ročníků a v roce 2019 dokonce 19 ročníků – přes polovinu akcí v roce se koná po vícekráté než sedmnácté, případně devatenácté. Průměr se mezi roky příliš neliší a pohybuje se mezi 19 a 21 ročníky. Nejnižší ročník je první a nejvyšší šedesátý.
Počet ročníků ukazuje, že brněnská kultura je stálá a udržuje si tradici. Díky této stabilitě se mohou akce konat opakovaně i po více než dekádu a podporovat tím tak rovnováhu kulturního dění a v důsledku také kulturní turistiky. Zároveň se každoročně objevují nové festivaly, jejichž existence svědčí o negenerováním rigidní prostoru pouze pro již zavedené akce, nýbrž také o otevřenosti města Brna novým uměleckým platformám.
Finance
Celkový součet rozpočtů festivalů za roky 2017-2019 činí přes 546 milionů Kč. Ročně se objem rozpočtů festivalů pohybuje v rozmezí 164-202 milionů Kč. Z tohoto objemu finančních prostředků za tři roky bylo vykryto dotací MMB 210 milionů Kč, přičemž se v 96 % jedná o dotaci poskytnutou Odborem kultury MMB. Jak je patrno z grafu níže, od roku 2017 částka poskytnutá na dotaci festivalů rostla.
Průměrný rozpočet festivalu činil 2,76 milionu Kč, přičemž medián je „pouze“ 480 000 Kč. Velký rozdíl mezi těmito hodnotami je způsoben tím, že mezi festivaly je několik velkorozpočtových akcí, ačkoli převažují spíše menší a střední akce. Polovina festivalů (cca 32) v roce má rozpočet do půl milionu Kč.
V roce 2018 je patrný nárůst celkového objemu rozpočtu oproti předešlému roku a zároveň také převyšuje rok následující. Je to z důvodu konání festivalu Janáček Brno s rozpočtem ve výši 42 538 000 Kč.
Mezi nejnákladnější festivaly se každý rok umisťuje Ignis Brunensis, Jazzfest Brno, Moravský podzim, Majáles, Divadelní svět, Brněnské Vánoce, Concertus Moraviae a Maraton hudby.
Dotace byly za sledovanou dobu udíleny ze 42 % hudebním festivalům, ze 35 % divadelním festivalům, 9,28 % multižánrovým akcím a ostatním kategoriím pod 5 %. Toto rozložení kopíruje množství akcí v jednotlivých segmentech kultury (hudba, divadlo a multižánrové festivaly) byť se divadelních festivalů koná menší počet než-li multižánrových. U multižánrových lze předpokládat možnost získání dotace od dalších Odborů MMB (např. od Odboru strategického rozvoje a spolupráce či Odboru školství, mládeže a tělovýchovy MMB) či zcela mimo gesci MMB.
Návštěvnost
Za tři sledované roky navštívilo těchto necelých 200 festivalů na 6 milionů návštěvníků. Průměrně to činí 19,9 tisíc návštěvníků na jeden festival. Avšak medián je kvůli převažujícímu počtu menších a středně velkých festivalů nižší, činí 2,7 tisíce návštěvníků.
Nejmenší návštěvnost byla zaznamenána v roce 2017, kdy se nekonaly některé festivaly (Serial Killer, Léto v centru aj.) nebo o jejich návštěvnosti nemáme data (např. Letní shakespearovské slavnosti). Vzhledem k této realitě a také proto, že návštěvnost je často uvedena odhadem, nikoli z dat mobilních operátorů či prodaného vstupného, což platí zejména pro festivaly s dobrovolným či žádným vstupným, se jedná spíše o ilustrativní hodnoty.
Největší návštěvnost uvádějí v drtivé většině příspěvkové organizace. Ty mají také největší festivalový rozpočet jak v součtu, tak i v každém ze sledovaných roků. Polovina všech návštěvníků, 3 ze 6 milionů v součtu přišla na festival pořádaný právě příspěvkovou organizací. Druhý největší celkový rozpočet mají společnosti s ručením omezeným, které organizují 15-20 % festivalů v roce. Akce pořádané spolky činí okolo dvou procent celkového objemu návštěvníků. Značný rozptyl návštěvnosti mezi spolky a s.r.o. je důsledkem zařazení akce Ignis Brunensis. Ostatní typy pořadatelů mají srovnatelnou návštěvnost o několik řádů nižší než příspěvkové organizace, spolky a s.r.o.
Při náhledu na návštěvnost z hlediska typovosti festivalu jasně vyplývá, že nejpopulárnější jsou multižánrové festivaly, které v letech 2018-2019 překonaly hranici 1,3 milionu návštěvníků. To je zapříčiněno také vysokou návštěvností Brněnských Vánoc, které trvají 5 týdnů na přelomu listopadu a prosince. Druhý nejpopulárnější typ festivalu je ohňostroj Ignis Brunensis, který v roce 2017 překonal návštěvnost 1 milion a v roce 2018 740 tisíc návštěvníků. Třetí nejpopulárnější typ festivalu je hudební, kde počet diváků překonal v letech 2017-2019 sto třicet tisíc návštěvníků. S velkým odstupem následují festivaly audiovize, divadla, literatury, folkloru a výtvarného umění v tomto pořadí.
Ačkoli je v analýze zastoupeno 65 čistě hudebních festivalů, oblíbenější jsou multižánrové festivaly, jichž je 43, mají vyšší návštěvnost při vynaložení o polovinu nižších nákladů. Množství multižánrových a hudebních festivalů pořádaných příspěvkovými organizacemi je stejný (17). Proto by fakt, že příspěvkové organizace mohou festivaly pořádat ve vlastních prostorách a tudíž ušetří finance za pronájem, neměl mít na tuto skutečnost vliv.
Návštěvnost dle měsíců v roce graduje na vánočních trzích v listopadu a začátkem prosince. Mimo toto období se potvrzuje model plánování organizace festivalů především na květen, srpen, říjen a březen, kdy jej kopíruje také návštěvnost.
Další vývoj festivalové struktury na území města Brna
Další vývoj bude nepochybně ovlivněn současnými opatřeními ze strany státu a statutárního města Brna uplatněná z důvodu zamezení šíření koronaviru Covid-19 mezi obyvatelstvem, v důsledku nichž jsou veřejné akce značně početně omezeny.
Vzhledem k faktu, že nejvíce festivalů organizují spolky, které svou činnost mnohdy hradí v první řadě z vlastních zdrojů a až následně dofinancovávají z vybraného vstupného, získaných dotací a sponzorských darů, lze očekávat, že minimálně u festivalů původně konaných v termínu březen-duben 2020 bude citelný výpadek příjmu nebo jeho snížení. Proto nejspíše část festivalů v následujícím roce 2021 neproběhne, pokud zcela nezanikne.
Obdobně významný výpadek příjmu u příspěvkových organizací ovlivní jejich další intenzitu zapojení do pořádání festivalů v Brně.
Hloubka dopadů bude záviset na délce a závažnosti dalších protiepidemiologických opatření a také na případné kompenzaci ztrát ze strany státu, jihomoravského kraje a města Brna a případně také EU. Lze ovšem předpokládat, že kulturní odvětví bude postiženo dlouhodobě, festivaly nevyjímaje.
Termín a velikost festivalů bude také reflektovat omezenou možnost cestování z a do tuzemska a snížení zájmu o zahraniční turistiku obyvateli okolních zemí. V důsledku těchto změn lze predikovat nižší procento zapojení účinkujících ze zahraničí a současně také nižší účast zahraničních turistů. To bude mít vliv na tržby spojené s kulturními akcemi, jakými jsou segmenty jízdného, ubytování a stravování. Souběžně lze očekávat zvýšení zájmu Čechů o zdejší akce, který by výpadek mohl částečně saturovat.
Doporučení pro další analýzu
Do budoucna je pro další analýzu kulturních akcí zásadní sjednocení poskytování dat příspěvkovými organizacemi a příjemci dotací zejména ohledně termínu jejich konání, rozpočtu, poskytnuté dotaci na tuto akci a zejména o návštěvnících, jejich počtu a struktuře. Kruciální je v tomto ohledu vybudování datového skladu či jiného způsobu strojově zpracovatelných dat a případné navázání spolupráce s online platformami typu Go out, která shromažďuje data o konání akce včetně jejího typu a taktéž slouží jako online pokladna pro prodej vstupenek – disponuje tudíž značným objemem dat o kulturním životě.
Pro další analýzy je třeba zahrnout do vzorku více festivalů z oblastí kreativních průmyslů, které jsou na vzestupu globálně i lokálně v Brně a které skýtají množství průniků s kulturou, jako je například design či herní průmysl.
[1]Výkyvy v rámci jedné jednotky mohou být způsobeny nižší periodicitou než-li 1x ročně, např. Mezinárodní bienále grafického designu Brno se koná ve dvouletém intervalu.
[2]Z toho důvodu je rok 2018 neobvyklý na celkový počet festivalových dní oproti ostatním letům: 2017 – 851 festivalových dní, 2018 – 1127 festivalových dní a 2019 – 617 festivalových dní.
