Kulturní a kreativní vzdělávací instituce v Jihomoravském kraji - Kultura Brno

Kulturní a kreativní vzdělávací instituce v Jihomoravském kraji

  • 17. prosince 2025
  • Data a analýzy
  • 6 minut čtení

Jihomoravský kraj má jedinečnou koncentraci talentu, kreativity a vzdělávacích příležitostí. Jaké instituce formují jeho kulturní ekosystém a které z nich určují, kam se bude region v budoucnu ubírat dál? Jak si v tomto prostředí stojí Brno? Jakou roli hraje v regionálním vzdělávání, tvůrčí produkci a lákání talentů? A kde má naopak příležitost posílit? Odpovědi přinesla nová analýza, kterou si město nechalo zpracovat v rámci podpory mapování kulturních a kreativních odvětví v Jihomoravském kraji, jež realizoval tým kreativního hubu KUMST Brno.

Analýza vzdělávacích institucí v oblasti kulturních a kreativních odvětví (KKO) v Jihomoravském kraji vznikla z potřeby veřejné správy systematicky zmapovat nabídku vzdělávání v tomto dynamicky se rozvíjejícím sektoru. Jejím cílem bylo identifikovat vzdělávací instituce a studijní obory v oblasti KKO a popsat jejich územní rozmístění, tematické zaměření i míru koncentrace v jednotlivých částech kraje. Výsledky potvrzují zásadní roli města Brna jako přirozeného centra kulturního a kreativního vzdělávání v regionu.

Mapování realizované v roce 2024 identifikovalo vzdělávací obory KKO v 19 obcích Jihomoravského kraje. Celkem bylo zaznamenáno 209 oborů v rámci středních, vyšších odborných a vysokých škol. Tyto obory jsou vyučovány na 43 školách, přičemž prostorové rozmístění je výrazně nerovnoměrné. Do výzkumu byly zahrnuty taktéž instituce mimoškolního vzdělávání.

V Jihomoravském kraji působí 52 vzdělávacích institucí s alespoň jedním oborem KKO. Z toho 30 sídlí přímo v Brně, tedy více než polovina. Ještě výraznější je koncentrace samotných studijních oborů – z celkových 209 se jich 164 nachází právě v Brně.

Kromě Brna hrají významnější roli také další města, zejména Znojmo, Břeclav, Hodonín a Slavkov u Brna. Tato centra nabízejí více oblastí KKO, nejčastěji v segmentech uměleckých řemesel a designu. V menších městech, jako jsou Lomnice, Blansko či Letovice, je zastoupena zpravidla pouze jedna oblast KKO a nabídka je zde výrazně omezenější.

Vyšší odborné a vysoké školy

Na území Jihomoravského kraje bylo identifikováno 21 subjektů vyššího vzdělávání, z toho 11 vysokých škol a 10 vyšších odborných škol. Obory KKO se vyučují na devíti z těchto institucí a celkově zahrnují 106 studijních programů.

Největší zastoupení mají Masarykova univerzita (MUNI), Janáčkova akademie múzických umění (JAMU) a Vysoké učení technické v Brně (VUT). Tematicky převažuje scénické umění, které tvoří přibližně 22 % všech oborů této úrovně. Následují oblasti knih a tisku, kulturního dědictví a výtvarného umění. Význam scénického umění je úzce spjat s dlouhodobým působením JAMU v regionu.

Vyšší vzdělávání se však nevyskytuje pouze v Brně. Specifickým příkladem je Lednice, kde probíhá výuka oborů krajinářské architektury a floristické tvorby pod hlavičkou MENDELU. Oblast cestovního ruchu je pak zastoupena na Vyšší odborné škole a střední škole Boskovice.

Střední školy

V oblasti středního vzdělávání bylo v kraji identifikováno 130 institucí, přičemž obory KKO jsou vyučovány na 43 z nich. Více než polovina těchto škol se nachází v Brně.

Na středních školách bylo zaznamenáno 103 oborů KKO. Největší podíl tvoří umělecká řemesla (40 %), následovaná designem (18 %) a cestovním ruchem (14 %). Významnými institucemi v této oblasti jsou zejména Střední škola umění a designu (SŠUD) a Střední škola grafická v Brně.

V JMK bylo identifikováno celkem 130 subjektů středního vzdělávání. Obory KKO se vyskytují na 43 z nich, z čehož 22 institucí se nachází na území města Brna. Celkový počet oborů KKO na SŠ v JMK je 103. Nejvíce oborů KKO nabízí ke studiu SŠUD a za ní následují Střední škola a Vyšší odborná škola tradičních řemesel a Střední škola grafická Brno.

Hodonín, Znojmo, Slavkov u Brna, Cvrčovice, Strážnice a Břeclav jsou obce, ve kterých se vyskytují alespoň dvě oblasti oborů KKO, přičemž nejvíce jsou zastoupeny oblasti umělecká řemesla a design. V ostatních obcích zařazených do výzkumu figuruje vždy pouze jedna oblast KKO, a to ve většině případů umělecká řemesla a cestovní ruch.

Brno jako centrum kulturního a kreativního vzdělávání

Brno vykazuje mimořádně silné postavení ve všech úrovních vzdělávání. Disponuje jak robustním akademickým zázemím, tak širokou nabídkou prakticky orientovaných oborů. Na území města se v oblasti vyššího vzdělávání nachází 103 oborů KKO (z celkových 106 v rámci Jihomoravského kraje). Na středních školách v Brně bylo zjištěno 61 studijních oborů (z celkových 103 v rámci Jihomoravského kraje).

Struktura oborů v Brně je tematicky vyvážená. Nejvýznamnější je scénické umění, dále oblast knih a tisku a kulturního dědictví. Silné je i zastoupení výtvarného umění a roste podíl digitálních médií. Koncentrace institucí v centrálních městských částech zároveň vytváří přirozený klastr pro vznik mezioborové spolupráce a inovací.

Analýza ukazuje také výrazné rozdíly mezi zaměřením středních a vysokých škol. Střední školy se orientují především na praktické a tradiční obory, zejména umělecká řemesla a design. Naopak vysoké školy pokrývají širší spektrum oblastí s důrazem na teoretické, výzkumné a mezioborové přístupy. Zatímco na vysokých školách dominuje scénické umění a oblasti spojené s knihami, tiskem a kulturním dědictvím, na středních školách převažují obory zaměřené na přímé uplatnění v praxi.

Specifickou kategorií jsou nové a multioborové oblasti KKO, které propojují digitální technologie, design, umění a inovace. Tyto obory reagují na rychlý technologický vývoj a rostoucí význam digitalizace v kreativních průmyslech.

V Brně na vysokých a vyšších odborných školách najdeme 8 takto zaměřených oborů, které se vyučují pouze na 2 vysokých školách – MUNI a VUT. Jedná se například o následující obory: Digitální kultura a kreativní průmysly, Teorie interaktivních médií, Vizuální informatika nebo Intermediální a digitální tvorba. Na středních školách jsou zastoupeny celkem 3 obory vyučované na 3 z nich. Jedná se o Střední školu průmyslovou a uměleckou Hodonín s rozšířenou výukou informatiky, Střední školu Strážnice, kde se vyučuje vývoj IT a průmyslových aplikací, a Střední školu uměleckomanažerskou Brno (SŠUM) s multimediální tvorbou.

Jako jsou důležitou součástí moderního pojetí KKO digitální média, tak jsou to rovněž oblasti spjaté s rozvojem gamingu a audiovizuální tvorby. Ty jsou vyučovány hned v rámci několika oborů na VUT, JAMU a MUNI, stejně jako na 2 středních školách – SŠUD a SŠUM.

Závěr a doporučení pro další rozvoj kulturního a kreativního vzdělávání

Výsledky analýzy potvrzují, že Jihomoravský kraj disponuje silnou, avšak prostorově nerovnoměrně rozmístěnou vzdělávací infrastrukturou v oblasti kulturních a kreativních odvětví. Brno se profiluje jako klíčový uzel tohoto systému – centrum vzdělávání, talentu i inovací.

Prostorově nerovnoměrné rozmístění oborů KKO ve vzdělávacích institucích typu středních, vyšších odborných a vysokých škol však bylo zjištěno také na území samotného města Brna.

Klíčové výzvy kreativního vzdělávání v Brně jsou především strukturální a systémové. Nejde tolik o jednotlivé problémy, ale spíše o opakující se vzorce – nedostatečné propojení s praxí, slabou koordinaci, nerovnoměrnou prostorovou koncentraci a omezenou podporu pedagogů. Řešení proto vyžaduje dlouhodobou, mezioborovou strategii, která propojí město, školy, kulturní organizace i kreativní průmysl. Stejně důležitá je však i aktivita samotné scény: sdružování aktérů nebo vznik profesních platforem, aby měly veřejné instituce silného a relevantního partnera pro společné projekty.

Ze střednědobého až dlouhodobého hlediska tak existuje vysoký potenciál pro další rozvoj kulturního a kreativního sektoru v Brně i celém Jihomoravském kraji, a to jak díky šíři nabídky vzdělávacích oborů, tak díky možnosti propojení rozsáhlé akademické a profesní sféry. Tento ekosystém představuje jeden z hlavních pilířů kulturní a kreativní ekonomiky regionu, který má za daných podmínek příležitost maximalizovat svůj potenciál.

Brno si toto uvědomuje, a tak s uměleckým školským prostředím v rámci kultury i kreativy dlouhodobě spolupracuje na řadě společných projektů. O některých z nich si můžete přečíst ZDE.

Další články z rubriky

  • Analýza festivalové scény v Brně: hlavní zjištění a doporučení pro další rozvoj

    9. 4. 2025

    Data a analýzy

    Analýza festivalové scény v Brně: hlavní zjištění a doporučení pro další rozvoj

    Co všechno nám o Brně mohou vypovědět jeho festivaly? Jakožto výrazný projev kulturní identity města, nástroj pro rozvoj kreativity, komunitního života i turistického ruchu se pro nás brněnské festivaly projevily jako téma hodné analýzy. Co odhalí podrobný pohled na vývoj festivalů v letech 2019 až 2024? A jak nám může pomoct při aktualizaci Strategie kultury a kreativních odvětví? To vše se dozvíte níže.

  • Jak Brno financuje kulturu v porovnání s jinými krajskými městy?

    12. 3. 2025

    Data a analýzy

    Jak Brno financuje kulturu v porovnání s jinými krajskými městy?

    Při aktualizaci Strategie kultury a kreativních odvětví jsme nechali zpracovat komparativní analýzu financování kultury, která zahrnula všechna krajská města České republiky (včetně Prahy). Cílem studie přitom bylo nejen posoudit přístup jednotlivých měst k financování kultury v letech 2018–2023, ale také prověřit dostupnost a srovnatelnost dat. A Brno se má čím chlubit!