Kulturní a kreativní vzdělávací instituce v Jihomoravském kraji - Kultura Brno

Kulturní a kreativní vzdělávací instituce v Jihomoravském kraji

  • 17. prosince 2025
  • Data a analýzy
  • 6 minut čtení

Jihomoravský kraj má jedinečnou koncentraci talentu, kreativity a vzdělávacích příležitostí. Jaké instituce formují jeho kulturní ekosystém a které z nich určují, kam se bude region v budoucnu ubírat dál? Jak si v tomto prostředí stojí Brno? Jakou roli hraje v regionálním vzdělávání, tvůrčí produkci a lákání talentů? A kde má naopak příležitost posílit? Odpovědi přinesla nová analýza, kterou si město nechalo zpracovat v rámci podpory mapování kulturních a kreativních odvětví v Jihomoravském kraji, jež realizoval tým kreativního hubu KUMST Brno.

Analýza vzdělávacích institucí v oblasti kulturních a kreativních odvětví (KKO) v Jihomoravském kraji vznikla z potřeby veřejné správy systematicky zmapovat nabídku vzdělávání v tomto dynamicky se rozvíjejícím sektoru. Jejím cílem bylo identifikovat vzdělávací instituce a studijní obory v oblasti KKO a popsat jejich územní rozmístění, tematické zaměření i míru koncentrace v jednotlivých částech kraje. Výsledky potvrzují zásadní roli města Brna jako přirozeného centra kulturního a kreativního vzdělávání v regionu.

Mapování realizované v roce 2024 identifikovalo vzdělávací obory KKO v 19 obcích Jihomoravského kraje. Celkem bylo zaznamenáno 209 oborů v rámci středních, vyšších odborných a vysokých škol. Tyto obory jsou vyučovány na 43 školách, přičemž prostorové rozmístění je výrazně nerovnoměrné. Do výzkumu byly zahrnuty taktéž instituce mimoškolního vzdělávání.

V Jihomoravském kraji působí 52 vzdělávacích institucí s alespoň jedním oborem KKO. Z toho 30 sídlí přímo v Brně, tedy více než polovina. Ještě výraznější je koncentrace samotných studijních oborů – z celkových 209 se jich 164 nachází právě v Brně.

Kromě Brna hrají významnější roli také další města, zejména Znojmo, Břeclav, Hodonín a Slavkov u Brna. Tato centra nabízejí více oblastí KKO, nejčastěji v segmentech uměleckých řemesel a designu. V menších městech, jako jsou Lomnice, Blansko či Letovice, je zastoupena zpravidla pouze jedna oblast KKO a nabídka je zde výrazně omezenější.

Vyšší odborné a vysoké školy

Na území Jihomoravského kraje bylo identifikováno 21 subjektů vyššího vzdělávání, z toho 11 vysokých škol a 10 vyšších odborných škol. Obory KKO se vyučují na devíti z těchto institucí a celkově zahrnují 106 studijních programů.

Největší zastoupení mají Masarykova univerzita (MUNI), Janáčkova akademie múzických umění (JAMU) a Vysoké učení technické v Brně (VUT). Tematicky převažuje scénické umění, které tvoří přibližně 22 % všech oborů této úrovně. Následují oblasti knih a tisku, kulturního dědictví a výtvarného umění. Význam scénického umění je úzce spjat s dlouhodobým působením JAMU v regionu.

Vyšší vzdělávání se však nevyskytuje pouze v Brně. Specifickým příkladem je Lednice, kde probíhá výuka oborů krajinářské architektury a floristické tvorby pod hlavičkou MENDELU. Oblast cestovního ruchu je pak zastoupena na Vyšší odborné škole a střední škole Boskovice.

Střední školy

V oblasti středního vzdělávání bylo v kraji identifikováno 130 institucí, přičemž obory KKO jsou vyučovány na 43 z nich. Více než polovina těchto škol se nachází v Brně.

Na středních školách bylo zaznamenáno 103 oborů KKO. Největší podíl tvoří umělecká řemesla (40 %), následovaná designem (18 %) a cestovním ruchem (14 %). Významnými institucemi v této oblasti jsou zejména Střední škola umění a designu (SŠUD) a Střední škola grafická v Brně.

V JMK bylo identifikováno celkem 130 subjektů středního vzdělávání. Obory KKO se vyskytují na 43 z nich, z čehož 22 institucí se nachází na území města Brna. Celkový počet oborů KKO na SŠ v JMK je 103. Nejvíce oborů KKO nabízí ke studiu SŠUD a za ní následují Střední škola a Vyšší odborná škola tradičních řemesel a Střední škola grafická Brno.

Hodonín, Znojmo, Slavkov u Brna, Cvrčovice, Strážnice a Břeclav jsou obce, ve kterých se vyskytují alespoň dvě oblasti oborů KKO, přičemž nejvíce jsou zastoupeny oblasti umělecká řemesla a design. V ostatních obcích zařazených do výzkumu figuruje vždy pouze jedna oblast KKO, a to ve většině případů umělecká řemesla a cestovní ruch.

Brno jako centrum kulturního a kreativního vzdělávání

Brno vykazuje mimořádně silné postavení ve všech úrovních vzdělávání. Disponuje jak robustním akademickým zázemím, tak širokou nabídkou prakticky orientovaných oborů. Na území města se v oblasti vyššího vzdělávání nachází 103 oborů KKO (z celkových 106 v rámci Jihomoravského kraje). Na středních školách v Brně bylo zjištěno 61 studijních oborů (z celkových 103 v rámci Jihomoravského kraje).

Struktura oborů v Brně je tematicky vyvážená. Nejvýznamnější je scénické umění, dále oblast knih a tisku a kulturního dědictví. Silné je i zastoupení výtvarného umění a roste podíl digitálních médií. Koncentrace institucí v centrálních městských částech zároveň vytváří přirozený klastr pro vznik mezioborové spolupráce a inovací.

Analýza ukazuje také výrazné rozdíly mezi zaměřením středních a vysokých škol. Střední školy se orientují především na praktické a tradiční obory, zejména umělecká řemesla a design. Naopak vysoké školy pokrývají širší spektrum oblastí s důrazem na teoretické, výzkumné a mezioborové přístupy. Zatímco na vysokých školách dominuje scénické umění a oblasti spojené s knihami, tiskem a kulturním dědictvím, na středních školách převažují obory zaměřené na přímé uplatnění v praxi.

Specifickou kategorií jsou nové a multioborové oblasti KKO, které propojují digitální technologie, design, umění a inovace. Tyto obory reagují na rychlý technologický vývoj a rostoucí význam digitalizace v kreativních průmyslech.

V Brně na vysokých a vyšších odborných školách najdeme 8 takto zaměřených oborů, které se vyučují pouze na 2 vysokých školách – MUNI a VUT. Jedná se například o následující obory: Digitální kultura a kreativní průmysly, Teorie interaktivních médií, Vizuální informatika nebo Intermediální a digitální tvorba. Na středních školách jsou zastoupeny celkem 3 obory vyučované na 3 z nich. Jedná se o Střední školu průmyslovou a uměleckou Hodonín s rozšířenou výukou informatiky, Střední školu Strážnice, kde se vyučuje vývoj IT a průmyslových aplikací, a Střední školu uměleckomanažerskou Brno (SŠUM) s multimediální tvorbou.

Jako jsou důležitou součástí moderního pojetí KKO digitální média, tak jsou to rovněž oblasti spjaté s rozvojem gamingu a audiovizuální tvorby. Ty jsou vyučovány hned v rámci několika oborů na VUT, JAMU a MUNI, stejně jako na 2 středních školách – SŠUD a SŠUM.

Závěr a doporučení pro další rozvoj kulturního a kreativního vzdělávání

Výsledky analýzy potvrzují, že Jihomoravský kraj disponuje silnou, avšak prostorově nerovnoměrně rozmístěnou vzdělávací infrastrukturou v oblasti kulturních a kreativních odvětví. Brno se profiluje jako klíčový uzel tohoto systému – centrum vzdělávání, talentu i inovací.

Prostorově nerovnoměrné rozmístění oborů KKO ve vzdělávacích institucích typu středních, vyšších odborných a vysokých škol však bylo zjištěno také na území samotného města Brna.

Klíčové výzvy kreativního vzdělávání v Brně jsou především strukturální a systémové. Nejde tolik o jednotlivé problémy, ale spíše o opakující se vzorce – nedostatečné propojení s praxí, slabou koordinaci, nerovnoměrnou prostorovou koncentraci a omezenou podporu pedagogů. Řešení proto vyžaduje dlouhodobou, mezioborovou strategii, která propojí město, školy, kulturní organizace i kreativní průmysl. Stejně důležitá je však i aktivita samotné scény: sdružování aktérů nebo vznik profesních platforem, aby měly veřejné instituce silného a relevantního partnera pro společné projekty.

Ze střednědobého až dlouhodobého hlediska tak existuje vysoký potenciál pro další rozvoj kulturního a kreativního sektoru v Brně i celém Jihomoravském kraji, a to jak díky šíři nabídky vzdělávacích oborů, tak díky možnosti propojení rozsáhlé akademické a profesní sféry. Tento ekosystém představuje jeden z hlavních pilířů kulturní a kreativní ekonomiky regionu, který má za daných podmínek příležitost maximalizovat svůj potenciál.

Brno si toto uvědomuje, a tak s uměleckým školským prostředím v rámci kultury i kreativy dlouhodobě spolupracuje na řadě společných projektů. O některých z nich si můžete přečíst ZDE.

Další články z rubriky

  • Strategy in Practice: Data in Culture and the Creative Industries, and the Digitalisation and Popularisation of Cultural Heritage

    13. 10. 2026

    Data a analýzy

    Strategie kultury a kreativních odvětví

    Strategy in Practice: Data in Culture and the Creative Industries, and the Digitalisation and Popularisation of Cultural Heritage

    Without a good understanding of Brno’s cultural scene, it would be difficult to develop a meaningful, sustainable and resilient cultural strategy. Data are important not only for the city and its decision-making, but also for cultural organisations themselves and their further development. One of the key parts of the strategy is therefore not only collecting data, but also how we work with them and make them accessible. Digitalisation also allows us to make cultural heritage accessible and popularise it in new ways – regardless of disadvantage or language barriers, and with an international reach. Join us for a closer look at specific projects that bring together two strategic activities in practice. And it is not just about numbers!

  • Strategie v praxi: Data v kultuře a kreativě a digitalizace a popularizace kulturního dědictví

    12. 10. 2026

    Strategie kultury a kreativních odvětví

    Data a analýzy

    Strategie v praxi: Data v kultuře a kreativě a digitalizace a popularizace kulturního dědictví

    Bez znalosti brněnské kulturní scény bychom smysluplnou, udržitelnou a odolnou kulturní strategii tvořili jen těžko. Data jsou přitom důležitá nejen pro město a jeho rozhodování, ale také pro samotné kulturní organizace a jejich další rozvoj. Jednou z klíčových součástí strategie proto není jen sběr dat, ale také to, jak s nimi dále pracujeme a jak je zpřístupňujeme. Digitalizace nám navíc umožňuje kulturní dědictví zpřístupňovat a popularizovat novými způsoby – bez ohledu na znevýhodnění či jazykové bariéry a zároveň s mezinárodním přesahem. Pojďte s námi nahlédnout na konkrétní projekty, které v praxi propojují hned dvě strategické aktivity. A nejde přitom jen o čísla!

  • Kam za kulturou v novém provedení

    27. 2. 2026

    Kultura dostupná pro všechny

    Data a analýzy

    Strategie kultury a kreativních odvětví

    Kam za kulturou v novém provedení

    Kam vyrazit v Brně za kulturou? Které prostory si lze pronajmout a jakou mají kapacitu? Jaké kulturní organizace a spolky ve městě působí? Naše mapa Kam za kulturou nyní přichází v nové, rozšířené verzi, kterou využijí návštěvníci i pořadatelé kulturních akcí.