Při aktualizaci Strategie kultury a kreativních odvětví jsme nechali zpracovat komparativní analýzu financování kultury, která zahrnula všechna krajská města České republiky (včetně Prahy). Cílem studie přitom bylo nejen posoudit přístup jednotlivých měst k financování kultury v letech 2018–2023, ale také prověřit dostupnost a srovnatelnost dat. A Brno se má čím chlubit!
Výsledky výzkumu ukazují, že Brno klade značný důraz na podporu kultury a kreativních subjektů, což se odráží například v tom, že se Brno dlouhodobě řadí k městům s nejvyššími výdaji na kulturu v přepočtu na jednoho obyvatele. Průměrná částka ve sledovaném období dosáhla 3 878,5 Kč na osobu, což je výrazně více než například v Ostravě (3 137,74 Kč), Olomouci (2 812,07 Kč) či Praze (1 790,51 Kč).
Brno rovněž zajišťuje vyváženou podporu všech oblastí kultury a kreativy. V rámci financování brněnské kulturní scény přitom hraje velkou roli robustní síť kulturních příspěvkových organizací, což se odráží i v struktuře financí vyplacených v roce 2023 pro jednotlivé kulturní oblasti (výdaje pro jednotlivé oblasti odráží i náklady na městem zřizované kulturní příspěvkové organizace). Město zřizuje celkem 4 divadla, a tak jsou i výdaje pro divadelní oblast nejvyšší.
Jedním z doporučení analýzy je proto iniciativa v aplikaci zákona o veřejných kulturních institucích (VKI) a další vyjednávání o účasti státu a kraje při financování velkých kulturních provozů s nadregionálním přesahem. Na to ostatně naráží i strategický dokument Ministerstva kultury ČR Státní kulturní politika 2021–2025+ (str. 33): „Například obyvatelé Brna představují méně než dvě třetiny návštěvníků Národního divadla Brno, Městského divadla Brno, Centra experimentálního divadla, Divadla Radost a Filharmonie Brno. Mimobrněnští návštěvníci pak představují přibližně 42 % všech návštěvníků, avšak podpora výše uvedených institucí dopadá zejména na město Brno.“
Dalším zásadním doporučením je aktivní podpora státní a krajské spoluúčasti na financování velkých kulturních institucí, a to prostřednictvím vícezdrojového financování, které by mělo posílit čerpání národních i evropských dotací. Brno by tak mělo systematicky posilovat kapacity kulturních aktérů pro získávání financí a zároveň zvyšovat povědomí o významu kultury pro kvalitu života ve městě. I proto se město věnuje nefinanční podpoře subjektů prostřednictvím bezplatných školení (např. workshopy Kultura Brno) a odborných konferencí. V minulém roce jsme v Brně uspořádali Konferenci o kulturním negrantovém fundraisingu, která jako byla jako první v tuzemském kontextu zaměřená pouze na fundraising v kultuře a kreativě.
Brno přitom nezapomíná ani na nezávislou scénu. V posledních letech výrazně navýšilo podporu v oblasti kulturních dotací. Zatímco v roce 2018 byla schválena částka na dotace 77,3 milionu Kč, v posledních dvou letech přesáhla 90 milionů Kč ročně.
V oblasti programových dotací je jedním z klíčových zjištění, že čím větší město, tím nižší podíl požadovaných dotací je skutečně přidělen.
Výzkum dále zdůraznil potřebu pravidelného sledování dat a doporučil zapojení expertů na rozvoj města do diskusí v rámci konceptu „města krátkých vzdáleností“. Tato koncepce klade důraz na budování kulturně-komunitního zázemí v různých částech města a integraci těchto aktivit do celkového rozvoje městského prostoru.
Máte rádi open data? My taky! Výsledky výzkumu najdete i na městském datovém portálu data.brno.cz, kde si je můžete pohodlně stáhnout.
Výzkum pro nás provedla společnost ONplan lab, s. r. o. Probíhal od srpna do prosince 2024 a analyzoval financování kultury krajských měst včetně hlavního města Prahy (avšak s ohledem na jeho specifický status) za období 2018–2023.
