V úterý 15. října 2019 se uskutečnilo v pořadí deváté setkání Brněnského kulturního parlamentu v objektu Káznice na Cejlu. Stěžejním tématem byl především objekt samotné káznice – respektive jeho plánované využití v dalších letech, i s ohledem na kandidaturu Brna na titul Evropského hlavního města kultury (EHMK) 2028 a také na záměr Kreativního centra Brno. Toto fórum se stalo součástí programu akce Faktor K – Konference o káznici & umění v káznici.
Program
Úvodní přivítání
Kreativní centrum Brno
Zahraniční inspirace
Historický význam Káznice na Cejlu
Káznice žije
Káznice jako prostor pro spolupráci
Záznamy z fóra
Ještě před začátkem kulturního parlamentu proběhlo na prvním dvoře káznice uvítací setkání všech zúčastněných, při kterém byla současně zahájena konference Faktor K a vernisáž sochařského objektu Srdce pro káznici.
O několik slov se s hosty postupně podělili radní pro kulturu a památkovou péči Marek Fišer, ředitelka TIC BRNO Jana Janulíková a také scenárista a režisér Pavel Strašák. Návštěvníkům postupně představili jak historii káznice, tak celkový novodobý koncept obnovy káznice a jednotlivé osobnosti stojící v pozadí.
Následovala komentovaná prohlídka prostor, při které měli přítomní možnost si vyslechnout odborný komentář architektů z ateliéru KAVA. Ti vyhráli se svým projektem soutěž na návrh podoby Kreativního centra Brno.
Poté se už všichni přesunuli z nádvoří do robotárny, jedné z místností bývalé káznice, fungující coby společenská místnost, kde se odehrálo IX. setkání Brněnského kulturního parlamentu.
S prvním příspěvkem vystoupila specialistka podpory kreativních odvětví a hlavní tvář projektu Kreativní centrum Brno Tereza Chrástová. Ta přítomným přiblížila projekt Kreativního centra v bývalé káznici. Seznámila je s historií projektu, jeho vývojem i současným stavem. Neopomenula také zmínit překážky, které se objevují na cestě za Kreativním centrem Brno, jakož i rozdílné pohledy na projekt revitalizace objektu. Závěrem představila publiku i několik podobných zahraničních projektů, které slavily ve svých zemích úspěch.
Následně se před publikum postavil zahraniční host Sjoerd Bootsma, který v minulosti působil coby umělecký ředitel evropského hlavního města kultury Leeuwarden-Fryslan (LF) 2018. V současnosti působí jako umělecký ředitel LF2028 – nástupnické organizace EHMK-LF2018. Sjoerd Bootsma představil stěžejní projekt, jenž velkou měrou přispěl k úspěchu při snaze o získání titulu EHMK pro Leeuwarden a který toho má mnoho společného s projektem Kreativního centra Brna v prostorách bývalé káznice. Vykreslil tak všem zúčastněným na příkladu bývalé věznice Blokhuispoort, jak se dá prostor, který už nemůže sloužit svému účelu, přestavět na kulturní centrum plné knihoven, kavárniček, ateliérů a obecně prostor pro setkávání lidí a stimulaci jejich kreativity. Nemalá podobnost obou projektů tak dala všem přítomným možnost pro komparativní vyhodnocení stěžejních otázek, jakož i náhled na výzvy, kterým může projekt Kreativního centra v budoucnu čelit.
Po krátké pauze, která byla vyplněna dotazy publika na přednesená témata a diskusí o revitalizaci opuštěných objektů s pohnutou historií, se jako další prezentující představil novinář, scenárista a spisovatel Luděk Navara. Vystupoval v rámci programu především jako spoluzakladatel občanského sdružení Paměť. Ve své prezentaci se zaměřil na historickou a pietní hodnotu káznice. Jeho cílem bylo především představit ji coby místo závažné minulosti, které je potřeba zachovat, neboť tímto způsobem může sloužit památce lidí zde vězněných a usmrcených. Nadto pak také působí jakožto věrný obraz dějin, ze kterých je třeba se poučit. I proto by tak káznice z tohoto pohledu měla přinášet užitek novým generacím, které se tímto způsobem mohou lépe informovat ohledně historie a mohou tak předcházet stejným chybám společnosti v budoucnu. Prezentace Luďka Navary také poukázala na varovné případy, kdy podobně historicky významné lokality byly opomenuty a znehodnoceny, případně též úplně zdevastovány.
Jako poslední pohovořil Pavel Strašák, umělecký ředitel a dramaturg konference Faktor K. Jeho záměrem bylo představit káznici jako živoucí objekt, který je středobodem zájmu různých skupin, umělců, veřejnosti i politické reprezentace a dalších a který jako takový vyžaduje koncept pro určitou míru integrace a spolupráce na současném i budoucím dění v areálu.
Posléze se na závěr kulturního parlamentu konala interaktivní dílna – workshop na téma káznice jako prostor spolupráce. Pod vedením odborníka Radka Drnovského a za přispění aktivních facilitátorů měli přítomní hosté po rozdělení do menších pracovních skupinek možnost diskutovat nad předem připravenými dotazy, zahrnujícími potenciální spolupráci jednotlivých subjektů na projektu Kreativního centra nebo samotném dění v káznici apod.
