Analýza festivalů 2017–2019 - Kultura Brno

Analýza festivalů 2017–2019

  • 1. prosince 2021
  • Data a analýzy
  • 3 minuty čtení

Jak vypadá festivalová mapa Brna? Odpověď nabízí analýza Odboru kultury Magistrátu města Brna, která mapuje vývoj festivalové scény v letech 2017–2019. Přehled zachycuje nejen počty a typy akcí, ale i jejich délku, financování, návštěvnost a strukturu pořadatelů.

Stabilní a pestrá scéna

Do analýzy bylo zahrnuto celkem 208 festivalů (92 unikátních akcí), přičemž za jeden kalendářní rok se v Brně koná více než 80 festivalů. Festival byl definován jako periodicky se opakující soubor událostí s jasnou kontinuitou a návštěvností minimálně 400 osob.

Z hlediska žánrů dlouhodobě dominují hudební festivaly (20–21 ročně). S odstupem následují multižánrové (14 ročně) a audiovizuální akce (10–11 ročně). Specifickou kategorii představuje ohňostrojový festival Ignis Brunensis, který svým rozsahem i návštěvností výrazně převyšuje většinu ostatních akcí. Do kategorie kreativních průmyslů spadá například festival Game Access.

Většina festivalů má dlouhou tradici – medián činí 17 až 19 ročníků, průměrně se pohybuje mezi 19 a 21 roky existence. Brněnská festivalová scéna je tedy stabilní, zároveň však zůstává otevřená novým projektům.

Rozložení festivalů v roce

Festivalový kalendář má jasnou sezónní strukturu. Nejoblíbenějším měsícem je květen, kdy se koná až pětina všech festivalů. Silné jsou také srpen a červen. Naopak nejméně akcí probíhá v zimních měsících (leden, únor, prosinec). Rozložení ovlivňuje počasí, školní rok, prázdniny i termíny schvalování dotací.

Festivaly konané venku – zejména hudební a folklorní – směřují převážně do letních měsíců. Filmové akce naopak často využívají podzimní období, například říjen.

Finanční podpora

Celkový součet rozpočtů festivalů za sledované období přesáhl 546 milionů Kč. Město Brno poskytlo dotace ve výši 210 milionů Kč, přičemž jejich objem každoročně rostl.

Průměrný rozpočet festivalu činil 2,76 milionu Kč, medián však pouze 480 tisíc Kč. Polovina akcí měla tedy rozpočet do půl milionu korun, zatímco několik velkých festivalů výrazně zvyšuje průměr. Mezi finančně nejnáročnější akce patří dlouhodobě Ignis Brunensis, Jazzfest Brno či Moravský podzim.

A kolik navštívilo festivaly diváků?

Za tři roky navštívilo analyzované festivaly téměř 6 milionů lidí. Průměrná návštěvnost činila19,9 tisíce osob na festival, medián však pouze 2,7 tisíce – většina akcí je tedy menšího či středního rozsahu.

Nejvyšší návštěvnost vykazují multižánrové festivaly, které v letech 2018–2019 překročily hranici 1,3 milionu návštěvníků ročně.
Významný podíl na tom mají také Brněnské Vánoce. Mimořádná čísla dlouhodobě přitahuje i Ignis Brunensis, který v roce 2017 překonal hranici jednoho milionu návštěvníků.

Výzvy do budoucna

Další vývoj festivalové scény zásadně ovlivnila pandemie covidu-19, která přinesla omezení veřejných akcí, výpadky příjmů i přesuny termínů. Dopady se dotkly zejména spolků a příspěvkových organizací.

Pro budoucí analýzy je klíčové sjednocení sběru dat – zejména v oblasti rozpočtů a návštěvnosti – a budování datového zázemí umožňujícího přesnější vyhodnocování kulturního přínosu festivalů.

Brno si v letech 2017–2019 potvrdilo pozici města s bohatou, stabilní a žánrově pestrou festivalovou scénou. Otázkou zůstává, jak rychle a v jaké podobě se tato dynamika obnoví v následujících letech.

 

Analýza festivalů 2017–2019

Další články z rubriky

  • Strategy in Practice: Data in Culture and the Creative Industries, and the Digitalisation and Popularisation of Cultural Heritage

    13. 10. 2026

    Data a analýzy

    Strategie kultury a kreativních odvětví

    Strategy in Practice: Data in Culture and the Creative Industries, and the Digitalisation and Popularisation of Cultural Heritage

    Without a good understanding of Brno’s cultural scene, it would be difficult to develop a meaningful, sustainable and resilient cultural strategy. Data are important not only for the city and its decision-making, but also for cultural organisations themselves and their further development. One of the key parts of the strategy is therefore not only collecting data, but also how we work with them and make them accessible. Digitalisation also allows us to make cultural heritage accessible and popularise it in new ways – regardless of disadvantage or language barriers, and with an international reach. Join us for a closer look at specific projects that bring together two strategic activities in practice. And it is not just about numbers!

  • Strategie v praxi: Data v kultuře a kreativě a digitalizace a popularizace kulturního dědictví

    12. 10. 2026

    Strategie kultury a kreativních odvětví

    Data a analýzy

    Strategie v praxi: Data v kultuře a kreativě a digitalizace a popularizace kulturního dědictví

    Bez znalosti brněnské kulturní scény bychom smysluplnou, udržitelnou a odolnou kulturní strategii tvořili jen těžko. Data jsou přitom důležitá nejen pro město a jeho rozhodování, ale také pro samotné kulturní organizace a jejich další rozvoj. Jednou z klíčových součástí strategie proto není jen sběr dat, ale také to, jak s nimi dále pracujeme a jak je zpřístupňujeme. Digitalizace nám navíc umožňuje kulturní dědictví zpřístupňovat a popularizovat novými způsoby – bez ohledu na znevýhodnění či jazykové bariéry a zároveň s mezinárodním přesahem. Pojďte s námi nahlédnout na konkrétní projekty, které v praxi propojují hned dvě strategické aktivity. A nejde přitom jen o čísla!

  • Kam za kulturou v novém provedení

    27. 2. 2026

    Kultura dostupná pro všechny

    Data a analýzy

    Strategie kultury a kreativních odvětví

    Kam za kulturou v novém provedení

    Kam vyrazit v Brně za kulturou? Které prostory si lze pronajmout a jakou mají kapacitu? Jaké kulturní organizace a spolky ve městě působí? Naše mapa Kam za kulturou nyní přichází v nové, rozšířené verzi, kterou využijí návštěvníci i pořadatelé kulturních akcí.

  • Kulturní a kreativní vzdělávací instituce v Jihomoravském kraji

    17. 12. 2025

    Data a analýzy

    Kulturní a kreativní vzdělávací instituce v Jihomoravském kraji

    Jihomoravský kraj má jedinečnou koncentraci talentu, kreativity a vzdělávacích příležitostí. Jaké instituce formují jeho kulturní ekosystém a které z nich určují, kam se bude region v budoucnu ubírat dál? Jak si v tomto prostředí stojí Brno? Jakou roli hraje v regionálním vzdělávání, tvůrčí produkci a lákání talentů? A kde má naopak příležitost posílit? Odpovědi přinesla nová analýza, kterou si město nechalo zpracovat v rámci podpory mapování kulturních a kreativních odvětví v Jihomoravském kraji, jež realizoval tým kreativního hubu KUMST Brno.