Nezařazené

Náměstí svobody

Jak Brňané vnímají kulturu? Sociologický průzkum přiblížil pohled místních.

Více

V rámci sociologického šetření jsme zrealizovali skupinové diskuse na téma vnímání a užívání brněnské kultury obyvateli města. Pěti skupinových diskusí se zúčastnilo celkem 30 zástupců a zástupkyň rozličných segmentů brněnské populace jak z hlediska věku, tak ekonomické aktivity. Navazovat bude rozsáhlý průzkum, který se zaměří například i na potřeby našich příspěvkových organizací.

Výsledky průzkumu ke stažení (pdf)
Náměstí svobody


Cíle a výzkumné otázky

Cílem průzkumu bylo zjistit, jaké místo zaujímá v životě Brňanů kultura, která kulturní odvětví preferují, jaké kulturní akce navštěvují, jak hodnotí město Brno z pohledu kulturní nabídky a podpory kulturních aktivit a jak hodnotí dostupnost kultury v Brně, respektive jaké jsou motivy a bariéry využívání kulturních akcí a institucí, které Brno nabízí. Průzkum se dále zaměřoval na informovanost o kulturní nabídce, změny ve způsobu kulturního vyžití způsobené koronavirovou pandemií a potenciálem kulturního Brna pro návštěvníky a turisty z tuzemska i zahraničí. Posledním zkoumaným tématem byly postoje obyvatel města ke kandidatuře Brna na Evropské hlavní město kultury 2028.


Forma a průběh výzkumu

Sociologický průzkum byl uskutečněn formou skupinových diskuzí (tzv. focus groups), které jsou díky své skupinové dynamice vhodným nástrojem pro kvalitativní šetření tohoto druhu. Diskusních skupin proběhlo celkem 5, každá z nich reprezentovala jeden segment brněnské populace.

Skupinové rozhovory probíhaly podle scénáře, vytvořeného zhotovitelem ve spolupráci s Odborem kultury, moderovali je zkušení sociologové. Obsah diskusí byl podroben obsahové analýze, jejíž výsledky přináší výše uvedená závěrečná zpráva. Délka skupinových diskuzí se pohybovala kolem dvou hodin. Navíc byl podle totožného scénáře pořízen jeden individuální hloubkový rozhovor s handicapovanou komunikační partnerkou.


Stručné shrnutí výsledků

V úvodu jsme se dotazovaných ptali na jejich postoj ke kultuře obecně. Pro valnou většinu účastníků a účastnic výzkumu je kultura jedním ze základních pilířů kvality života. Organizačně kulturně aktivní byla jen část respondentů a respondentek, ovšem rozmanitost jejich zájmů byla velmi zajímavá.
Hlavním zkoumaným tématem byla kultura v Brně. Ta je nejsilněji spojovaná s divadelní scénou, unikátní architekturou, širokými možnostmi kulturního vyžití, dále pak s přehlídkou ohňostrojů Ignis Brunensis a s veletrhy. Celkově je podle názoru dotazovaných Brno městem s bohatou nabídkou a živou kulturní scénou. Opakovaně zmiňovanou rezervou města byla absence velké haly s kvalitní akustikou. Kulturní odkaz či dědictví města je dle dotazovaných tvořen jak osobnostmi (Mendel, Janáček, Donutil, Polívka), tak historicko-průmyslovým geniem loci (Petrov, Špilberk, centrum, Vlněna, Cejl, vilové čtvrti), specifickými městskými legendami a hantecem. 
Co se týče srovnání Brna a kultury s jinými městy a zeměmi, vyplynulo z průzkumu, že Brno je atraktivní především pamětihodnostmi a architekturou, gastronomickou nabídkou, rozvinutou divadelní scénou, historií, lokalitou, přiměřenou velikostí, přátelskou a pohostinnou atmosférou, a také blízkostí přírodních atrakcí – lesů, obory, přehrady. Vyzdvihovanými pozitivy města jsou bezpečí, čistota a kulturní a společenské vyžití. Občané a občanky jiných národností žijících v Brně se navíc shodli na tom, že zde našli svůj domov. Negativy jsou naopak opakovaně zmiňovaná absence koncertní haly, nevlídné vlakové nádraží s jeho okolím a nekoncepční cyklistická infrastruktura.
Ptali jsme se také na informovanost o kulturní nabídce. Napříč věkovými skupinami je nejvyužívanějším zdrojem informací o brněnské kultuře internet, u mladších pak sociální média. Nezanedbatelný vliv si stále drží outdoorové kanály (plakáty, billboardy), ale i rozhlasové vysílání.
Výzkumnými tématy bylo například i vnímání kultury v době pandemie anebo povědomí občanů a občanek o kandidatuře Brna na Evropské hlavní město kultury. 

Na výsledky kvalitativního výzkumu naváže širší dotazníkové šetření, které proběhne v první polovině roku 2022.

Garantka za Odbor kultury MMB:
Bc. Radka Musilová

Zhotovitel průzkumu:
Mgr. Jiří Nepala

Autoři zprávy:
Mgr. et Mgr. Klára Brožovičová, Ph.D.
Mgr. Jiří Nepala
Mgr. Martin Zaplatílek

107

Spouštíme web o hudebním vzdělávání dětí ohrožených sociálním vyloučením

Více

Projekt OnStage zavádí inovativní hudební programy již na dvou brněnských základních školách. Jeho cílem je aplikovat hudební výukové programy a aktivity tak, aby napomáhaly pozitivní společenské změně. Všechny podrobnosti o programech, lektorech i koncepci projektu se dočtete na novém webu onstage.brno.cz.

Děti se učí hrát na kytaru

Projekt OnStage – Music Schools for Social Change (Hudební školy pro sociální změnu) vychází z prastaré lidské zkušenosti, že hudba sbližuje a je proto vynikajícím nástrojem k posilování sociální soudružnosti. Cílem projektu je zavádět do městského prostoru hudební výukové programy a aktivity tak, aby napomáhaly k pozitivní společenské změně. V tomto úsilí se spojilo město Brno s dalšími šesti evropskými městy: Aarhus, Adelfia, Grigny, Katowice, L’Hospitalet de Llobregat a Valongo. Vznikla mezinárodní síť spolupráce, kde města získávala a navzájem si předávala zkušenosti, jak hudební programy pro sociální změnu efektivně zavádět. Vedoucím projektu, městem, které bylo v tomto směru příkladem pro ostatní zapojená města, je španělské město L’Hospitalet de Llobregat. Jeho městská hudební škola EMMCA už 17 let působí v deprivovaných oblastech L’Hospitaletu a zde úspěšně využívá inovativní metody výuky hudbu jako nástroje k podporování sociální inkluze a kulturní diverzity.

Mezinárodní projekt OnStage trval tři roky (2018–2021), během kterých se partnerská města pokusila realizovat svoji verzi hudebních programů pro sociální změnu. Cílem projektu však bylo zavádět takové programy a aktivity, které by pokračovaly i po oficiálním ukončení programu, a zachovat spolupráci partnerských měst i do budoucna.

Město Brno také obstálo ve výzvě pro vytvoření sítě na národní úrovni. V nové česko-slovenské síti přenosu (červen 2021 – prosinec 2022) je vedoucím městem a bude předávat získané zkušenosti do dalších čtyř českých a tří slovenských měst.

Více o tom, jak využívá hudbu a performativní umění k posilování sociální soudržnosti hudební škola EMMCA se můžete dozvědět zde.

9934

Brno sdílelo své zkušenosti s projektem OnStage a navázalo spolupráci s šesti dalšími městy

Více

Brno hostilo v listopadu zástupce měst, která se zapojila do československé iniciativy OnStage – Music Schools For Social Change. Projekt se zabývá novými metodami hudebního vzdělávání dětí a mládeže ohrožených sociálním vyloučením. Účastníci setkání navštívili dvě brněnské základní školy, kde jim byla představena inovativní metoda výuky hudby.

9958

Ve dnech 11.–12. 11. 2021 dorazili do Brna zástupci měst, která jsou součástí projektu OnStage. Takto navázaná spolupráce spojila města Brno, Plzeň, Neratovice, Nitru, Bánskou Bystricu, Lučenec a Trenčín. Zapojená města mají společný cíl – zavádět hudební programy a aktivity k posilování sociální inkluze v městském prostoru. 

Zástupci zapojených měst navštívili dvě základní školy, kde brněnské hudební programy probíhají. Podívali se na ZŠ nám. 28. října, kde se zúčastnili hodiny hudební výchovy a odpoledního programu skupinové výuky hry na housle a violoncello. V pátek se inspirovali programem skupinové výuky hry na kytaru na ZŠ Merhautova. Cílem setkání bylo účastníkům představit inovativní metodu výuky hudby ve skupině v praxi. Využívání výuky hudby k posilování sociální inkluze je koncept, který je v České republice velmi málo rozšířený. Brno mělo možnost hlouběji se s touto praxí seznámit hned v několika evropských městech v rámci předcházejícího mezinárodního projektu OnStage (ten se konal od ledna 2018 do června 2021) a zavést své vlastní hudební programy. 

Díky projektu OnStage se nám v Brně již několik let daří organizovat hudební programy, které aktivně zapojují sociálně znevýhodněné děti do společnosti. Projekt si v našem městě našel své místo, a to i přes velmi ztížené podmínky způsobené pandemií. Těší nás, že naše získané zkušenosti můžeme předávat do dalších českých a slovenských měst, a pevně doufáme, že setkání bude pro zapojená města inspirativní a motivující.

Iniciativa OnStage se koná od července 2021 do prosince 2022. Během této doby se zapojená města pokusí vytvořit vlastní hudební programy, které nabídnou občanům bydlícím v městských lokalitách ohrožených sociálním vyloučením. Vedoucím městem sítě je právě Brno, které tento typ hudebních programů již třetím rokem úspěšně organizuje. 

Projekt OnStage se koná v rámci Operačního programu URBACT III. Iniciátory projektu bylo české Národní kontaktní místo (National URBACT Point – NUP), které funguje na Ministerstvu pro místní rozvoj v rámci Odboru regionální politiky, a slovenské Národní kontaktní místo, které spadá pod Ministerstvo dopravy a výstavby Slovenské republiky.

9815
118
9873
101
8
9934
9841
107
115
138
9958
9924


Foto: Kateřina Rusňáková

Pavel Hubička - ředitel divadla Radost

Rozhovor: Jak se po roce sžívá s Divadlem Radost nový ředitel Pavel Hubička?

Více

Před rokem nastoupil Pavel Hubička jako nový ředitel brněnského Divadla Radost, kde vystřídal po 27 letech Vlastimila Pešku. Jaké změny v divadle zavedl, co plánuje do budoucna a jak se popral s koronavirovou krizí se dozvíte v našem rozhovoru.

Pavel Hubička - ředitel divadla Radost

Jaký je váš vztah k Brnu?

Nevím, jestli bych se k tomu měl přiznávat, ale jsem původem Pražák. S Brnem jsem měl kontakt pouze jako tvůrce. Poprvé jako scénograf s mým dlouholetým spolupracovníkem a režisérem Petrem Nosálkem. Čili můj vztah k Brnu začal jako pracovní. V Brně nyní žiji asi rok a působí na mě velmi sympaticky zejména tím, že jde o studentské město, které není zaplaveno turisty jako Praha. Praha je teď úplně jiná, než jak ji znám ze svých vlastních studentských časů. Spolu s přílivem turistiky se poněkud odlidštila. Brno má krásnou lidskou tvář, vlídnou ke svým obyvatelům a mně je tím velmi sympatické.

Vnímáte umístění Divadla Radost v sociálně vyloučené lokalitě Cejl jako pozitivum nebo negativum?

Když jsem probíral se svým kolegou z Toruně své záměry, a povídali jsme si o tom, jak lokalita kolem divadla vypadá, řekl mi bez váhání, že to je úžasná šance. A já si to myslím také. Pamatuji například divadelní tvůrce, kteří pracovali v Lodži, což je krásné, ale zároveň také zdevastované a zanedbané město v Polsku. Odvíjela se v něm, podobně jako na Cejlu, složitá historie, spojená s výměnou původního obyvatelstva. Tvůrci v Lodži se věnovali programům pro místní obyvatele. Stěží by je dostali do divadla, a tak tak jim vyšli naproti na ulici. Já mám podobný záměr. Rád bych připravil performativní akce na pomezí divadla a koncertu, které by měly probíhat v ulicích Cejlu i s vědomím, že vyplujeme na hlubokou vodu. Lokalita Cejlu je v tomto ohledu zajímavá, ale na druhou stranu složitá při provozování divadla pro děti. Okolí vchodu do divadla z Bratislavské ulice je problematickou lokalitou citelně poznamenáno. Dětské divadlo na Cejlu jistě má svá negativa, ale zároveň to skutečně cítím jako příležitost.

Jaké byly vaše první kroky ve funkci ředitele Radosti?

Když jsem koncipoval svůj projekt, tak jsem zdaleka netušil, že existuje a přijde něco, jako koronavirus. Nastoupil jsem do divadla, které bylo pár měsíců po první koronavirové vlně. Musel jsem najít modus, v němž by bylo divadlo funkční a posádka neztratila dobrou náladu a morálku, takže jsme intenzivně tvořili premiéry do šuplíku, některá další představení jsme přezkušovali. Ten mezičas byl zvláštní také tím, že vznikl časový prostor pro změny týkající se vzniku nové vizuální identity a reklamy, při němž jsme měli možnost připravit grafiku a reklamní strategii, které teď postupně spouštíme.

V koncepci, se kterou jste vyhrál, zmiňujete vytvoření nové marketingové strategie, jednotného vizuálu a webu. Podařilo se již něco z toho realizovat?

Daří se určitě. Spolupracujeme s prestižním pražským studiem Butterflies & Hurricanes, což je velmi zajímavá graficko-reklamní agentura, která tvoří grafiku konvenující s mou představou. Dlouho jsem se snažil najít styl, který by nějakým způsobem vyhovoval dětem i dospělým, a poetika, kterou studio nabízí, je hodně blízká surrealistickému vidění světa. Je zaměřená na detail a zároveň má v sobě zvláštní poezii. Máme hotové první plakáty k novým premiérám a finalizujeme web s našimi webmastery. V průběhu několika dní bychom jej mohli spustit.

Podařilo se vám během prvního roku realizovat nějaké další změny z koncepce?

Myslím, že se podařilo dobře navázat kontakt s širším profesním zahraničním okruhem. Máme zde již třetí tým ze zahraničí, což je myslím dobrá tvůrčí injekce pro soubor. Kromě toho v současné chvíli do divadla nastupuje nově režisérka Joanna Zdrada, která je autorkou představení Hamlet on the Road. Myslím, že její přítomnost bude dobrým impulsem pro celé divadlo. S příchodem kmenové režisérky Joanny Zdrady vzniká postupně zárodek zajímavého tvůrčího týmu.

Pavel Hubička - ředitel divadla Radost

Plánujete se s divadlem účastnit zahraničních festivalů?

Na jaře jsme obdrželi několik pozvání na festivaly, ale několik z nich se nakonec vůbec neuskutečnilo v souvislosti s probíhající pandemií. Teď v říjnu jedeme do polské Toruně s Hamletem na festival „Spotkania“.

Co vás v Radosti naučil koronavirus?

Koronavirus přenesl většinu divadel do online prostoru. Já osobně nejsem příliš jeho příznivcem a nemyslím, že by poněkud odlidštěná virtuální verze byla právě pro náš typ divadla vhodná. Některé divadelní scény, zaměřené na herecké hvězdy, fungovaly online velmi dobře. Stejně dobře vycházejí na kameře klasická loutková představení, při nichž lze snímat detaily, které divák běžně není schopen vidět. Tam má kamera svoje kouzlo. Pro nás koronavirus přinesl spíš možnost tvořit nová představení a intenzivněji se věnovat jejich přípravě. Měli jsme možnost dvoufázově zkoušet, což by za běžného provozu nebylo uskutečnitelné. Koncentrovaná důkladná příprava je znát zejména na technicky náročných představeních například na nově nastudované Kytici Ondřeje Nosálka a nově vzniklém Hamletovi on the Road Joanny Zdrady je výsledek vidět. Mně osobně koronavirus přinesl zřejmě oddechový čas, při němž jsem mohl koncipovat a realizovat záměry, týkající se organizačních změn, nové vizuální identity, přípravě začínající lektorské činnosti v divadle, festivalu, atd.

Máte hodně zkušeností ze zahraničí, je české divadlo pro děti v něčem specifické, jiné?

Zdá se mi, že české divadlo má svůj osobitý charakter. Ačkoliv myslím, že můj dlouhodobý pobyt v zahraničí mne nečiní zcela kompetentním k hodnocení českého divadelního prostředí, tak je zřejmé, že prošlo jistou proměnou směrem k větší otevřenosti světu, ale drží si zároveň svůj charakter. Je v něm stále určitý druh humoru nebo nadsázky, a to se netýká jen divadla pro děti, ale i pro dospělé. Odstup, který si držíme, máme nějakým způsobem v sobě jako společenský rys. Trošičku se přitom ale bojíme dotýkat vážných témat nebo témat, která nás příliš znepokojují. Držíme si prazvláštní odstup i od témat, na která bychom mohli být hrdí. Jako kdybychom se styděli někoho prohlásit za skutečně dobrého nebo krásného. Tato jednoznačnost nám schází a nahrazujeme ji distancí a humorem. Krásně o tom psal Mariusz Szczygieł v knize Udělej si ráj. Ostatně u nás v Radosti právě začínáme tvořit představení Marka Zákosteleckého pro gymnaziální mládež s názvem „24. října 1942“, které se věnuje tématu vztahu Čechů k vlastním hrdinům, na které pohlížíme s jakýmsi ostychem nebo odstupem. Pro Poláky by byl takový přístup nepřijatelný a nepochopitelný. Stejný odstup nalézá svůj otisk v divadle, ať již jde o divadlo pro děti nebo pro dospělé. V Polsku jdou naopak divadla ostře do střetu a mají kvůli tomu v současnosti závažné problémy se stávající politickou garniturou.

Jaké je dnešní dětské publikum?

Mám pocit, že je daleko otevřenější. Rozjíždíme teď workshopy pro děti a dětské studio, které bude kontinuálně vyučovat divadelním profesím. Včera přišel do divadla náš první dětský vzorek a bylo mi zřejmé, že současné děti jsou daleko bezprostřednější a otevřenější, než jsme bývala moje generace. Někdy je ta bezprostřednost pro mě až zaskakující, otevírající prostor fantazie, a přitom spojená s přirozenou naivitou. Je krásné, že současné děti primárně nehledají chyby u sebe, ale snaží se otevřeně reflektovat to, co přichází zvenčí. S tím lze krásně pracovat, jít díky tomu do hloubky a hovořit o zajímavějších tématech.

Které představení z repertoáru divadla byste divákům doporučil?

Myslím, že nám velmi zajímavě vyšel Hamlet on the Road. Zajímalo nás, jak shakespearovské téma budou reflektovat diváci, kterým by se Divadlo Radost mělo primárně věnovat, tedy děti a mládež a obával jsem se, že pro ně bude téma příliš komplikované. Navíc jsme vytvořili po textové stránce zvláštní, a ne příliš jednoduchou koláž. Na generálku pak dorazila třída s dětmi ze školy zaměřené na poruchy chování. Děti reagovaly přitom velmi spontánně, děj je vtáhl a identifikovaly se s hlavními hrdiny Ofélií a Hamletem. Myslím si, že představení je natolik zvláštní svou formou, že bude pro gymnaziální mládež velmi atraktivní a přitažlivé. Pro menší diváky jsme přichystali příběh o bratříčcích sv. Františka, který má vánoční ladění. Chystali jsme ho již na předchozí Vánoce, ale kvůli okolnostem se představení neodehrálo. Budeme ho prezentovat teď na přelomu listopadu a prosince na nově oživeném Festivalu Radosti. Na festivalu uvedeme i naše další premiéry, vzniklé v průběhu roku a zároveň pozveme česká i zahraniční divadla zaměřená na divadlo formy a práci s široce vnímaným kontextem loutky.

Vizualizace budoucího Janáčkova kulturního centra

Brno vyhlásilo veřejnou sbírku na vybudování varhan v budoucím Janáčkově kulturním centru

Více

Do projektu Janáčkova kulturního centra se nyní můžete zapojit i vy a podpořit ho ve veřejné sbírce. Ta se pořádá za účelem vybudování varhanního stroje a pro nákup uměleckých děl do budovy v případě zbývajících finančních prostředků. Začátek stavby nového koncertního sálu pro brněnskou filharmonii se blíží. Na jaře příštího roku by měl být znám zhotovitel stavby a v létě by se mohlo na rohu Veselé a Besední poprvé „kopnout do země“.

Přispět můžete na transparentní účet č. 5200247/0100.

Informace najdete na webu https://www.varhanyprobrno.cz/

Na základě právního titulu čl. 6/1a,e GDPR jsou osobní údaje dárců zpracovány a zveřejněny v rámci transparentního účtu v rozsahu: datum poskytnutí příspěvku (daru), jméno, příjmení poskytovatele příspěvku (daru), částka, zpráva pro příjemce. Poskytnutím finančních prostředků subjekt údajů (dárce) souhlasí se zveřejněním výše uvedených osobních údajů. Více o ochraně osobních údajů na brno.cz/gdpr.

Vizualizace budoucího Janáčkova kulturního centra

IMG_0144

Rozhovor: Rozvíjet MuMB jako významné kulturní centrum chce nový ředitel Zbyněk Šolc

Více

Muzeum města Brna má od začátku srpna nového ředitele. Pavla Cipriana po sedmnácti letech vystřídal ve funkci Zbyněk Šolc. V rozhovoru nám prozradil svou vizi a představu muzea jako moderní a přístupné instituce. Zaměří se především na zlepšení marketingu, dostupnost hradu Špilberk nebo zkvalitnění služeb návštěvníkům a turistům.

IMG_0144

Jaký je Váš vztah k Brnu, pocházíte odsud?

Můj vztah k Brnu je komplikovaný. Hlavní část rodiny pochází z Brna, akorát v nějakém čtyřicátém osmém dědečka za to, že jako skaut roznášel letáky, vyhodili z veteriny a musel se přesunout do pohraničí, takže se naše rodina pohybovala různě po republice. Historicky jsem ale Brňák, i když jsem se narodil ve Zlíně, vrátil jsem se sem jak na studia, tak za zbytkem rodiny.

Co Vás motivovalo k tomu přihlásit se do výběrového řízení na pozici ředitele Muzea města Brna? 

Nějak historicky jsem se dostal k památkám a památkové péči a tím, že jsem šest let strávil v barokním divadle ve Valticích, tak jsem měl výbornou průpravu, jak se starat o památky, o kulturní provoz a o akce. Takže když přišla příležitost přihlásit se do výběrového řízení na ředitele Muzea města Brna, které není jen muzeem, ale i kulturní institucí, tak jsem tuto nabídku zvedl. Taky protože si myslím, že hrad i obě dvě vily (vila Tugendhat a Arnoldova vila, pozn. red.) můžou fungovat jako významná kulturní centra města, a tuto příležitost chci dál rozvíjet.

Vaše koncepce, se kterou jste se do výběrového řízení přihlásil, se opírá o tři základní pilíře. Můžete je stručně popsat?

Jsou to v principu ty pilíře, za jejichž účelem je muzeum zřízeno. Hlavně jde o odbornou činnost, to znamená správa sbírek, které muzeum a město mají ve svých depozitářích. Je to o tom sbírky schraňovat, rozšiřovat a samozřejmě také prezentovat. Protože na každém tom předmětu se dá prezentovat historie města Brna a to, co zde bylo v minulosti a kam půjdeme dál s jeho rozvojem. Pak samozřejmě rozvoj kulturní části muzea a práce s veřejným prostorem ve smyslu pořádání akcí, rozšiřování nabídky, vtáhnutí hradu i vily do kulturního dění ve městě. Třetí koncepce je turistický ruch. Jde o nejvýznamnější památky ve městě, tzn. rozvoj návštěvnických tras, tak aby muzeum bylo atraktivní a umělo samo sebe představit turistům a širšímu portfoliu lidí, kteří do Brna přijíždí.

Jak plánujete udržet krok s moderními muzei v zahraničí? Zaměříte se například na digitalizaci nebo virtuální realitu? 

Myslím si, že je to jeden z úkolů moderního muzea. I muzejnictví se musí přizpůsobovat moderní době, využívat moderní technologie a jít s dobou. Je to o přestavbě expozic, aby byly atraktivní a moderní. Technologií je dnes spousta, buď to může být virtuální realita prohlídek nebo rozšířená virtuální realita, virtuální prohlídky jako takové nebo zapojení do jednotlivých výstav. Příležitostí je videomapping, Špilberk jde vidět z celého města, takže například nějaké pětiminutové představování historie přímo na hradbách. Může být využito to, co nabízí internet, jsou to předprodeje, QR kódy, které můžou nabízet rozšiřování prohlídek, informací. Na pozadí QR kódu jde pracovat s obsahem, můžou tam být jazykové mutace.

Technologie do muzea musí být vtaženy a musí být propojeny s ostatními institucemi ve městě, tak aby město nabízelo kompletní turistický i návštěvnický servis. To znamená i spolupráci s předprodeji ostatních organizací města Brna, například s Turistickým informačním centrem. Takže nejen technologie jako „hýbající se obrázky“, ale i technologie, které umožní turistický a kulturní servis.

IMG_0157

Živým tématem je Arnoldova vila – jaká je vaše vize v této oblasti? Jak vidíte Arnoldku v budoucnosti?

Arnoldova vila je příběh, který je už do značné míry napsán, projekt je podán, peníze jsou přiděleny, takže v tuto chvíli, v první části památkové obnovy, je třeba se držet projektu. Chtěl bych se ale zaměřit na to, aby už i v projektu byly významné prvky budoucího života. Aby se nezapomnělo, že památková obnova musí být v moderním trendu a vila mohla následně žít, abychom potom například neřešili problém, kam umístit kávovar nebo kde složit výstavní panely. Aby se na tyto věci myslelo už při rekonstrukci a  vzniklo kulturní centrum, kde Arnoldova vila může poskytnout servis vile Tugendhat i Löw-Beerově vile, protože Arnoldova vila je příležitost vtáhnout lidi do prostoru velkého městského parku. Kolem vily se pohybuje dostatek lidí, kteří mají nápady, co s tím dělat. Také téma česko-německého židovského dialogu je v Brně významné a je s ním potřeba hlouběji pracovat. Arnoldova vila je rekonstruována za tím účelem, aby tomu všemu poskytla zázemí.

Plánuje se také rekonstrukce Měnínské brány. Jaké s ní máte plány, vizi, co byste tu rád viděl?

Já si pamatuju Měnínskou bránu jako malé dítě, kdy jsem tam byl kdysi dávno na výstavě. Tu si musím opravdu prohlédnout, protože ji ze všech objektů znám nejmíň. Rekonstrukce je zde připravována, protože podle materiálů to jsou pasedát let staré instalace a technologie a je potřeba ten dům opravit. Má vize je taková, že by šlo o vstupní bránu muzea, a hlavně by se zde měl odehrávat příběh brněnského opevnění a historie, která při bourání opevnění umožnila Brnu rozvoj, na který jsme dnes všichni pyšní. Rekonstrukce bude příležitostí zde udělat první moderní expozici, která i to těžké téma hradeb a bourání může přiblížit veřejnosti v podobě už moderní a atraktivní.

Chcete obměnit stálé expozice? Plánujete už nějaké výstavy? 

Snažím se při seznámení s odbornou částí muzea zjistit, co mají kolegové v plánu, protože přece jenom příprava výstavy trvá dva až pět let, podle toho, jak je velká, jaké se zapůjčují výstavní předměty a podobně. Je za tím odborná činnost i výzkum, takže se snažím zjistit, co je rozběhnuto. A obměna expozic – napadají mě kasematy, které všichni známe, máme pocit, že jsou takové zašedlé a opelichané, takže myslím, že s tématem kasemat jde hodně pracovat. Přece jen ke Špilberku hodně patří historie, co se na hradě dělo v různých etapách švédské, německé, italské historie. Kasematy jsou s tím neodmyslitelně svázány a je to něco, na čem bych chtěl pracovat. Abychom během čtyř pěti let měli nádherné kasematy, které odvypráví příběh hradu od sklepa až po půdu.

Co uděláte jako první věc po svém nástupu? 

První věc je, že začnu trápit vedení města Brna s dopravou na hrad, s lanovkou a lepším přístupem k hradu. To bude úžasná brněnská atrakce a hrad se dostane daleko blíž centru a omezí se problémy, které jsou s dopravou na hrad nyní. Je to příležitost, jak ho významně oživit a přinést něco nového.

Také je potřeba udělat velkou práci v marketingu, protože mě mimořádně trápí, že aktivit je tu opravdu hodně, denně se něco děje, ale není o tom vědět.

IMG_0146

210521_DSB_tane

Červnové vydání kulturního magazínu dnes zamířilo do vašich mailů

Více

Co se tentokrát dočtete?

→ jak postupně přecházíme na nový vizuál v rámci projektu Kultura Brno;
→ jak si usnadnit pořádání kulturních akcí díky webu Plug & Play; 
→ kdy proběhne další setkání Brněnského kulturního parlamentu.

A co dalšího? Přečtěte si nové vydání ZDE.

Že vám ještě náš newsletter nechodí? Přihlaste se k odběru → http://bit.ly/kulturabrno-news

Kulturní Newsletter
179318175_288435069495224_2267276150653661020_n-1024x681

Na novém modelu budovy Janáčkova kulturního centra se otestuje akustika

Více

Nový koncertní sál pro Filharmonii Brno vyroste na rohu Besední a Veselé a bude pro ni důstojným zázemím, odpovídajícím potřebám moderní, světové filharmonie. Realizace se zdržela v roce 2018 kvůli soudnímu sporu, ten se ale podařilo vyřešit a nyní vše zdárně pokračuje dál. Minulý týden dorazil na brněnské výstaviště model sálu, na kterém bude tým světového akustika Yasuhisy Toyoty provádět akustická měření a ověřovat své výpočty. Miniatura simuluje všechny vlastnosti budoucího sálu.

foto: Zdeněk Kolařík
foto: Zdeněk Kolařík

Model slouží k přesnému měření akustických parametrů v sále. Hermeticky utěsněný model sálu se celý naplní dusíkem, jehož vlastností je, že se v něm zvuk šíří v odpovídajícím poměru vůči měřítku modelu, tedy přesně desetkrát pomaleji než ve vzduchu. Cílem měření je ověřit, že vypočtený tvar sálu a použité materiály zajišťují dokonalou akustiku. Uvnitř modelu bude během měření umístěno přes 1200 figurek z extrudovaného polystyrenu, které simulují akustickou pohltivost posluchačů. To proto, že i samotná přítomnost lidí mění akustické parametry prostoru. „Model je založen na akustické výhodnosti architektonického řešení, které vzešlo z týmové spolupráce Ateliéru Brno díky invenci architekta Davida Přikryla a vzniklo na principu vlastnosti Voroného diagramu (podle matematického principu diagramu Gregorie Feodosjeviče Voroného), který dostává zdánlivě chaotické uspořádání akustických ploch do matematického a geometrického řádu. Tento princip nadšeně přijal akustický tým Yasuhisy Toyoty a je v modelu již realizován,“ přiblížil Petr Hrůša z projekčního týmu Janáčkova kulturního centra.

Aktuálně je také odevzdána další část dokumentace pro provedení stavby, a to specifikace koncertních varhan, aby mohla začít příprava výběru jejich zhotovitele.  Během letních prázdnin by měla začít příprava soutěže na zhotovitele stavby, samotné výběrové řízení by mělo navazovat na odevzdání a kontrolu kompletní dokumentace pro provedení stavby, a začne tedy během listopadu 2021. Předpokládaný termín zahájení stavby je závěr první poloviny roku 2022. Brněnští zastupitelé minulý týden schválil podání žádosti o 600 milionů korun z podprogramu Podpora reprodukce majetku regionálních kulturních zařízení, církví a náboženských společností. Právě touto částkou by se měl na stavbě podílet stát. „Samo město jako žadatel o dotaci by se mělo podílet na úhradě více než 48 % veškerých nákladů, což znamená přes 960 milionů, v předpokládané struktuře vynaložených finančních prostředků také figurují Brněnské komunikace, jejich podíl na financování je 17 %, tedy více než 330 milionů – jedná se o peníze, které byly vynaloženy na takzvanou první etapu, tedy na podzemní parkoviště,“  upřesnila již dříve primátorka Markéta Vaňková s tím, že pokud vše půjde podle plánu, mohla by se stavba otevřít na konci roku 2024.

Zdroj: město Brno

Zdroj: město Brno

180539456_288435079495223_5398953442483019384_n-1024x720
179208543_288435062828558_1923417267690625576_n-1024x681
220405_obecny_dokument_2

Výstupy z kulatých stolů

Více

Diskusní skupiny tzv. kulatých stolů proběhly v rámci pravidelné Evaluace dotačního systému, zakotvené v Akčním plánu č. 1 pro období 2021-2022 a navazovaly na výstupy dotazníku.

Celkem proběhla 4 setkání s 18 zástupci kulturní scény. Mezi respondenty byli mluvčí velkých kulturních těles, spolků, hudebních klubů i členové hodnoticí komise. Zájem ze strany oslovených respondentů nepřesáhl nabízené kapacitní možnosti.

Na začátku každého setkání jsem účastníky požádala o přiblížení jejich postoje k následujícím otázkám z předcházejícího dotazníkového šetření:

1. Jste spokojen(a) se systémem hlasování veřejnosti o odborných hodnotitelích prostřednictví Brno ID? Účastnil(a) jste se loňského hlasování? Co byste případně na systému změnil(a)?

2. Vnímáte zpětnou vazbu hodnoticí komise dotačního programu k žadateli v podobě závěrečného hodnoticího listu jako dostatečnou? Chybí vám v něm nějaký aspekt?

3. Rozveďte své stanovisko k navrhovanému víceletému systému přidělování dotace.

Následně dostali respondenti prostor pro sdílení své zkušenosti, názorů a návrhů ke zlepšení.


Odpovědi na položené otázky

Systém hlasování veřejnosti o odborných hodnotitelích prostřednictvím Brno ID

Ukázalo se, že velká část respondentů se pilotního hlasování neúčastnila a nezná princip jeho fungování. Od respondentů, kteří se hlasování účastnili, byla zpětná vazba pozitivní bez dalších návrhů na změnu.

Dva respondenti nezávisle na sobě předložili otázku, zda je vhodné provázání hlasování s Brno ID, které v současné době mohou využívat pouze občané s trvalým pobytem v Brně. Zároveň vyjádřili názor, že by bylo vhodné hlasování umožnit celé brněnské veřejnosti bez ohledu na jejich trvalé bydliště, které je např. u studentů JAMU a FAVU VUT či působících umělců více či méně mimo Brno.

Zpětná vazba hodnoticí komise

Feedback ve formě závěrečných hodnoticích listů všichni respondenti vnímali nejenže jako dostatečnou, ale přímo nadstandardní zpětnou vazbu ze strany hodnoticí komise. Hodnotitelé by měli uvádět nedostatky i u aktivit, u nichž byla dotace komisí doporučena.

Mezi návrhy na její zlepšení zazněla možnost individuálního doptání se hodnotitelů či detailní rozbor, jak hlasoval každý člen hodnoticí komise.

Víceletý systém přidělování dotace

V souvislosti s návrhem systému respondenti hovořili především o slabých místech současného nastavení dotačního systému. Pokud by byla odstraněna, značná část respondentů by přechod na jiný systém nevyžadovala.

Hlavním pozitivem systému respondenti označovali velice včasné informování o úspěšnosti žádosti. Mezi negativy byla skloňována zvýšená administrativní zátěž, nutnost dlouhodobého plánování, příliš dlouhý časový úsek čekání na vyplacení dotaci či nevýhodnost pro některé typy žadatele.

Někteří žadatelé by uvítali návrat k víceletých, zejména čtyřletým dotačním programům, které považují za transparentnější, protože přesahují volební období politických zástupců.


Podněty a komentáře

Na všech realizovaných diskusních skupinách respondenti velmi oceňovali komunikativnost Odboru kultury jak na obecné rovině (newsletter, Facebook, připomínání termínů), tak v individuálních případech (při vyplňování žádostí, řešení změn v projektu a činnosti, při vyúčtování).

Respondenti opakovaně označovali za nejpalčivější úskalí stávajícího dotačního systému množství administrativy a zejména výpadek příjmů v 1. čtvrtletí roku, než jsou schváleny dotačně úspěšné projekty a činnosti, podepsány dotační smlouvy a následně vyplaceny první splátky samotné dotace.

Někteří respondenti by uvítali včasné avízo o bodovém hodnocení před termínem schvalování dotace s vědomím, že se nejedná o záruku přidělení dotace.

Jako svazující a rigidní respondenti často vnímají nutnost průběžně Odbor kultury informovat o změnách v rozpočtu i dramaturgickém plánu a nikoli až s konečným vyúčtováním. Akcentují omezení množství změn, které mohou v rámci aktivity uskutečnit bez opětovného schvalování zastupitelstvem města Brna.

Termín vyúčtování 31. 1. část respondentů reprezentujících menší uskupení vnímá jako příliš pozdní a bránící dřívější výplatě nové dotace, zatímco pro respondenty reprezentující větší uskupení není snadné termín dodržet a potřebovali by pozdější lhůtu.

Účastníci mezi příklady dobré praxe dotačního systému uváděli města Olomouc a Žďár nad Sázavou, Královohradecký kraj a Státní fond kultury.

Respondenti vyjádřili kritiku značné finanční podpory nově vzniklých festivalů jako Brazil Fest Brno či Pop Messe, namísto stávající a tradiční umělecké scény. Zároveň uvedli, že některé své podněty by bylo na místě komunikovat spíše k politickým reprezentantům města než-li Odboru kultury.


Závěry

Diskusní kulaté stoly potvrdily a v některých oblastech prohloubily znalosti získané v dotazníkovém šetření mezi žadateli o dotaci OK MMB. Pro bližší pochopení optiky žadatelů a příjemců dotací se kombinace dotazníkového a přímého dotazování ukázalo jako ideální.

Ačkoli komunikaci ze strany Odboru hodnotí respondenti velice kladně, některé podněty vycházely spíše z neznalosti dotačního systému a mantinelů, které pro čerpání dotace stanovují jeho podmínky (procentuální snížení množství změn, které lze v projektu či činnosti učinit, termín vyplácení dotace a jeho podmínky etc.) či česká legislativa. Je proto na zvážení, zda by Odbor neměl zvolit odlišné informační kanály či stávající transformovat do srozumitelnější podoby.

Zpracovala: Bc. Radka Musilová (specialistka kulturních analýz a evaluace, Odbor kultury MMB)

220405_obecny_dokument_2

Výsledky dotazníkového šetření k evaluaci dotačního systému Odboru kultury Magistrátu města Brna

Více

V lednu 2021 Oddělení koncepce a rozvoje Odboru kultury Magistrátu města Brna uskutečnilo dotazníkové šetření v rámci pravidelné Evaluace dotačního systému, zakotvené v Akčním plánu č. 1 pro období 2021-2022.  Dotazník se skládal z celkem 27 otázek (některé z nich filtrační) rozdělených do 8 tematických sekcí. Respondenti také byli osloveni k účasti na tzv. kulatých stolech, které navazují na závěry tohoto dotazníku. Primárně oslovení respondenti byli žadatelé o programovou dotaci Odboru kultury MMB pro období 2021 a 2021-2022, a to z důvodu nejčerstvější zkušenosti se současným systémem přidělování dotace. V první vlně bylo přímo osloveno přes 350 žadatelů1, následně dostali možnost participovat také odborní hodnotitelé. Potenciální respondenti byli poté znovu upozorněni na možnost vyjádřit se v lednovém newsletteru Odboru kultury a na facebookové stránce Kultura Brno. Dotazník v období 5.-24. 1. 2021 vyplnilo celkem 116 respondentů. Návratnost činí okolo 33 %. Jedná se největší návratnost dotazníku od roku 2014.2  


1. Výzvy k podání dotace 

Na otázku, jaké dotační výzvy využívají, uvedla největší skupina respondentů (19,5 %) pouze MMB. Nadto 10 % žádá o dotaci také u Ministerstva kultury (dále MK) a jiných subjektů, 9 % u MMB, MK a Jihomoravského kraje (dále JmK) a totožný počet u MMB a JmK. Žádosti o dotaci u městských části města Brna (dále MČ Brno) využívá takřka 30 % respondentů, u JmK 48 % respondentů a u MK 56 % respondentů. Nejméně respondentů žádá o dotaci Evropské unie – 10 %. Struktura odpovědí ukazuje, že až 80 % respondentů žádá o dotaci alespoň u dvou typů poskytovatelů a nespoléhá se pouze na dotační titul od MMB. 

Každý rok o dotaci u OK MMB žádá 75 % respondentů. Nepravidelně pak 21 %. Mezi nepravidelnými žadateli a nežadateli jsou také současní prvožadatelé.  Těch, kterým se daří vždy úspěšně získat od OK MMB dotaci, bylo ve vzorku 46 %. Ve většině případů pak dotaci získá dalších 30 % respondentů. V asi polovině případů získá dotaci přes 5 % respondentů. Mezi respondenty, kteří o dotaci žádají každoročně, je vždy úspěšných 44 %, ve většině případů ji získá 25 % a v polovině případů ji získá asi 2,5 % respondentů.  Ti, kteří žádají o dotaci nepravidelně tvoří 2 % vždy úspěšných žadatelů, 5 % těch, kteří uspějí většinou, 3 % respondentů, kteří jsou úspěšní zhruba v polovině žádostí o dotaci a 11 % všech neúspěšných žadatelů. 


3. Podávání žádosti o dotaci 

Na otázku, zda jsou informace o dotačních programech dobře dohledatelné a srozumitelné respondenti uvedli u obou v 48 % ano a ve 45 % spíše ano. Pouze 6 % všech dotazovaných informace považuje spíše za špatně dohledatelné a srozumitelné a pouhé 1 % za zcela. Při rozdělení respondentů dle pravidelnosti žádání o dotaci nejsou indikovány větší výkyvy – každoroční žadatelé uvádějí v 98 % dobrou či spíše dobrou dohledatelnost a srozumitelnost informací o dotačních programech. Nepravidelní žadatelé pak uvádějí totéž v 79 %. Nežadatelé zatrhli pouze kladné odpovědi. K obdobným výsledkům dojdeme také při rozdělení respondentů dle úspěšnosti žádostí o dotaci.  Z dostupných dat vyplývá, že respondenti jsou v naprosté většině s dohledatelností a srozumitelností informací spokojeni. Je ovšem nutno vézt v patrnosti, že byla oslovována množina těch, kteří informace dohledali a žádost o dotaci podali – šetření neobsahuje potenciální žadatele, kteří v nějakém bodě procesu žádání o dotaci vypadli3.  


Srozumitelnost pokynů k vyplnění žádosti 

Stejně tak u otázky, zda jsou pokyny k vyplnění žádosti srozumitelné respondenti uváděli obdobnou spokojenost. V případě, že se jedná o respondenty, kteří dotaci zatím nezískali (16 resp.) či získali maximálně u poloviny žádostí (6 resp.), jsou jimi pokyny vnímány jako nesrozumitelné z 19 %. Respondenti, kteří se účastnili školení k žádosti o dotaci, pokyny k jejímu vyplnění vnímali jako srozumitelné (80 %) či spíše srozumitelné (20 %), zatímco respondenti, kteří se školení neúčastnili, je vnímali jako spíše nesrozumitelné a nesrozumitelné (po 6 %). Respondentů, kteří vnímali pokyny k vyplnění žádosti jako spíše nesrozumitelné a nesrozumitelné (7 osob) jsme se dotazovali, o které pokyny konkrétně šlo. Oslovení respondenti specifikovali, že se jednalo spíše o pokyny obecné povahy (způsob podání žádosti) či pokyny k vyplňování finančních částek.  


4. Školení k podávání žádosti o dotaci

Účast na školení deklaruje 46 % respondentů. Ze zbylých 54 % respondentů, kteří se školení nezúčastnili, uvádí mezi důvody absence: malá chybovost u žádostí v minulosti (36 %), z časových důvodů (30 %) či účast na školení v předešlých letech (16 %). Mezi dotazovanými, kteří uvedli špatnou srozumitelnost pokynů žádosti a školení se nezúčastnili, tomu tak bylo z časových či jiných důvodů. 

Mezi 54 respondenty, kteří se školení k žádostem o dotaci OK MMB účastnili, převážná část hodnotí toto školení kladně. Pouze 10 % (5 respondentů) považuje toto školení za příliš obecné. Jako nedostatečné školení nehodnotil nikdo z dotazovaných. Potřeba doptávání se na některé informace, kterou respondenti uvádí v nejvyšší míře, je způsobena mj. také různorodou oborovostí žadatelů o dotaci, přičemž každá z nich má svá vlastní specifika. 

Žadatelé v připomínkách uvedli několik oblastí, které by u školení uvítali. Více než třetina z nich uvedla, že připomínky nemají a současná struktura školení jim vyhovuje. Dále by  

  • 7 % uvítalo informace o nastavení rozpočtu 
  • 7 % chtělo na školení testovací žádost společně vyplnit 
  • 5 % uvítalo více konkrétních případů 
  • 5 % chtělo více informací k vyúčtování a zároveň 2 % samostatné školení na vyúčtování, až se bude jeho termín blížit 
  • 6 % respondentů uvedlo, že by uvítalo online formu školení či jeho záznam a také online návod k vyplnění 


5. Instruktážní video 

Poptávku po respondenty zmiňovaných instruktážních videí k vyplňování žádostí o poskytnutí dotace OK MMB jsme aktivně zjišťovali hned v následující otázce. Přes polovinu respondentů (53 %) by taková videa využila. Z respondentů, kteří deklarovali absenci na školení, by videa uvítalo 30 % – mezi nimi pak především ti, kteří se nezúčastnili z časových důvodů (83 % z nich) a ti, kteří školení absolvovali v minulosti (78 % z nich).  Instruktážní videa tak mají potenciál oslovit základnu žadatelů, kteří na školení nemohou nebo nechtějí, a tím zvýšit úspěšnost žádostí o dotaci a zároveň snížit chybovost při jejich vyplňování. 


6. Vstřícnost pracovníků Odboru kultury 

Na vzestupné škále vstřícnosti 1-5 Odboru kultury s pomocí vyplnění žádosti o dotaci OK MMB byl Odbor hodnocen mimořádně vstřícně 81 % respondenty. Totéž bylo potvrzeno i slovně v podnětech na konci dotazníku.  


7. Časová dotace vyplnění žádosti 

Administrativní náročnost vyplnění žádosti o dotaci může být jednak indikátorem kvality formuláře žádosti, jednak kvality školení k žádosti. Respondenty jsme požádali, aby odhadli počet hodin, který vyplňováním žádostí stráví. Průměrně žadatel stráví 9,7 hodin vyplňováním žádosti. Polovina žadatelů žádost vyplní do 8 hodin. 

  • 35 % respondentů žádost vyplní do 5 hodin 
  • 65 % respondentů žádost vyplní do 10 hodin 
  • 77 % respondentů žádost vyplní do 15 hodin 
  • 90 % respondentů žádost vyplní do 20 hodin 
  • 97 % respondentů žádost vyplní do 25 hodin 

Mezi respondenty, kteří se nezúčastnili školení, není signifikantní rozdíl ve struktuře délky vyplňování žádosti.  Naopak se ukazuje korelace mezi délkou vyplňování žádosti a úspěšností. Respondenti, jejichž žádosti o dotaci jsou úspěšné vždy nebo ve většině případů, žádost průměrně vyplňují 10 hodin, polovina z nich 8 hodin. Ti, jejichž žádost je úspěšná zhruba v polovině případů, ji vyplní průměrně do 13 hodin, polovina do 11 hodin. Velký zlom ovšem přichází u těch, jejichž žádost úspěšná není či většinou není – u většinou neúspěšných trvá vyplnění žádosti průměrně 5 hodin a polovině z nich 4 hodiny, zcela neúspěšným pak průměrně 8 hodin a polovině z nich 6 hodin. Méně úspěšný žadatelé tedy věnují vyplnění žádosti méně času. 


8. Porovnání náročnosti žádosti 

V porovnání s vyplňováním žádosti o dotaci u MK a JMK hodnotí respondenti, kteří mají zkušenost s alespoň jedním typem z uvedených, náročnost vyplnění žádosti o dotaci OK MMB v 56 % jako nižší.  Mezi respondenty, kteří mají zkušenost s podáváním žádostí o dotaci u MK a nebo JmK a zároveň většinou nebo zcela nejsou úspěšní se žádostmi o dotaci u OK MMB, je procento vnímání menší náročnosti žádosti OK MMB ještě vyšší – 78 % (11 % situaci nahlíží opačně). 


9. Elektronický dotační systém 

Značná část respondentů je spokojena se stávajícím elektronickým dotačním systémem – na rozmezí škály 8-10 svou spokojenost vyjádřilo 73 % všech respondentů. Na míru spokojenosti neměly signifikantní vliv ani účast na školení k žádosti ani úspěšnost žádosti. 

Stejně tak přes 86 % respondentů hodnotí elektronický dotační systém jako převážně intuitivní. Největší část respondentů (62 %) zároveň přiznává el. systému prostor pro zlepšení. 

Mezi písemnými připomínkami respondentů se opakovaně objevovala žádost o použití stejného elektronického systému také pro vyúčtování a závěrečné zprávy. 

Technické obtíže 

Technické potíže s elektronickým dotačním systémem přiznává 27 % dotázaných. Mezi těmi, kteří se školení neúčastnili, bylo oproti účastníkům o 10 % více těch, kteří se s technickým problémem setkali (33 % oproti 23 %). Mezi žadateli, jejichž žádosti nejsou úspěšné ve většině případů plus, setkání s technickým problémem vzrůstá z ¼ na ⅓ žadatelů. Ukazuje se zde vztah mezi absolvováním školení, kde o specifikacích el. dotačního systému referují pracovníci OK MMB a také četností podávání žádosti. Žadatelé, kteří žádají o dotaci i u jiných subjektů, uvádějí menší procento setkání s technickou obtíží. 

Mezi nejčastějšími technickými obtížemi při vyplňování žádosti o dotaci v el. dotačním systému respondenti uváděli zejména průběžné ukládání dat a nutnost vyplňovat některé části žádosti opakovaně, či naopak propisování dat z jiných žádostí. V menší míře pak nedostupnost serveru dotačního systému či nemožnost se přihlásit. V několika jednotlivých případech pak uvedení zahraničního bankovního konta, nezobrazení pdf vyplněné žádosti pro tisk etc. Ne všechny technické obtíže tak vznikají na úrovni žadatele. 

Technické obtíže se podařilo vyřešit v 78 %, a to v 52 % ve spolupráci s technickou podporou a ve 26 % svépomocí. Ve 23 % tj. 7 případech se technické potíže odstranit nepodařilo. Jednalo se o propisování dat z jiných žádostí (3) a nezobrazení pdf vyplněné žádosti pro tisk (2), dále „spadnutí“ serveru bez uložení dat (1) a nemožnost změnit kontaktní email bez ztráty historie uživatele (1).



10. Posuzování žádosti 

V roce 2020 Magistrát města Brna spustil participativní hlasování veřejnosti o jednom hodnotiteli v odborné komisi schvalující žádosti o dotaci OK MMB v dané kulturní oblasti. Po prvním roce fungování jsme se žadatelů dotázali, nakolik jsou s tímto systémem spokojeni. Kladně ji hodnotí 73 % žadatelů – spíše ano 48 % a ano 25 %. Nespokojenost vyjádřilo 27 %, z toho 8 % výrazně. Větší nespokojenost dle očekávání projevili žadatelé s nižší mírou úspěšností.  

Velice podobně kopíruje odpovědi také spokojenost s podobou zpětné vazby hodnoticí komise směrem k žadateli – 71 % je spokojena (49 % spíše ano, 22 % ano) oproti 29 % žadatelů, kteří zpětnou vazbu vnímají jako nedostatečnou (22 % spíše ne, 7 % ne). Opět projevují nespokojenost o několik procent více respondenti s nižší mírou úspěšnosti a dotazovaní, kteří o dotaci OK MMB žádají nepravidelně.


11. Smlouva o dotaci a vyúčtování poskytnuté dotace 

Srozumitelnost a kompletnost pravidel 

V drtivé většině se respondenti vyjádřili kladně k otázce, zda jsou pravidla ve smlouvě o dotaci formulována jasně, srozumitelně a kompletně. Srozumitelně jsou pravidla vyjádřena dle 97 % respondentů (spíše ano 50 %, ano 47 %), jasně a kompletně dle 96 % respondentů (spíše ano 49 %, ano 47 %). Na opačném pólu názorového spektra stojí především žadatelé, kteří o dotaci žádají nepravidelně a žadatelé, kteří využívají dotační výzvy pouze MMB, MMB a MČ města Brna, případně u MK ČR. Žadatelé, kteří využívají některou z kombinací dotačních výzev dalších subjektů (JmK, EU a jiných) posuzují pravidla ryze kladně. Lepší bilanci ve prospěch formulace pravidel mají také respondenti, kteří se účastnili školení.  

Způsobilé a nezpůsobilé výdaje 

O něco málo méně pozitivně vnímají respondenti formulaci (ne)způsobilých výdajů, tedy ty, které (ne)lze zahrnout do čerpání dotace. Jako srozumitelné je uvádí 88 % respondentů (ano 42 %, spíše ano 46 %). Desetina dotazovaných pak rozdělení výdajů vnímá jako spíše nesrozumitelné a 2 % jako zcela nesrozumitelné. V poměru těch, pro něž je vyjádření ve smlouvě pochopitelné a těch, pro které ne, se opět částečně odráží participace na školení. Zároveň ale může jít o důsledek každoroční úpravy smlouvy OK MMB v reakci na předešlý dotační cyklus. Předpoklad potvrzují nepravidelní žadatelé o dotaci, kteří deklarují nesrozumitelnost rozdělení výdajů nejvíce ze všech žadatelů (13 % spíše ne, 4 % ne). 

Úspěšní žadatelé o dotaci OK MMB jsou smluvně zavázáni v případě změn u realizované aktivity zažádat o souhlas OK MMB se změnou. Proto jsme se respondentů dotazovali na náročnost sledování jednoho typu změn – skutečných celkových nákladů oproti odhadovaným.  Většina odpověděla, že náročnost nedokáže posoudit (43 %), více než třetinu pak sledování zatěžuje středně (39 %). Malé a velké zatížení pociťují ekvivalentně velké skupiny 9 % respondentů. Rozdělení respondentů z hlediska využívání dotačních výzev ukazuje, že velkou náročnost sledování změn vnímají výhradně respondenti, kteří žádají o dotaci u MMB a MČ města Brna4. Z hlediska úspěšnosti žádostí o dotaci OK MMB žadatelé, jejichž žádosti jsou úspěšné většinou či vždy uvádějí, že je sledování nenamáhá vůbec (4-9 %), málo (12 %), středně (53-58 %) a velice (15-17 %). Žadatelé úspěšní v polovině případů se cítí být touto činností zatíženi středně v 67 % a v 17 % velice. U respondentů spíš neúspěšných při žádostech o dotaci, se většina shoduje na střední namáhavosti (40 %), malá a velká namáhavost se objevuje u stejně velkých skupin (20 %). Respondenti, kteří se účastnili školení, pokládají sledování změn za velice náročné o 11 % více (21 %) oproti těm, kteří se školení neúčastnili (10 %). 

Vstřícnost OK při vyúčtování 

Někteří žadatelé se v souvislosti s vyúčtováním obdržené dotace obracejí na OK MMB s prosbou o radu či pomoc. Proto jsme se jich optali, jak hodnotí přístup OK v těchto případech. Respondenti v naprosté většině (90 %) uvádějí spokojenost jak se vstřícností, tak se součinností pracovnic a pracovníků OK MMB (Nad očekávání 51 %, velice 39 %). Středně spokojeno se spoluprací je 7 % respondentů a 3 % vůbec. S klesající mírou četnosti podávání žádostí o dotaci zároveň lehce vzrůstá míra nespokojenosti se vstřícností a součinností OK. Tentýž jev pozorujeme při klesající míře úspěšnosti žádosti. Frustrace respondentů žádajících nepravidelně či méně úspěšně může plynout z větších nároků na pracovnice a pracovníky OK MMB, které nemusejí být s to naplnit. Takových případů je naštěstí minimum (3 respondenti). 


12. Návrh víceletého systému přidělování dotace 

U dvouletých dotací na celoroční činnost vznikl na popud náměstka pro kulturu MMB návrh nového systému časového přidělování dotace, jehož hlavní výhoda tkví ve schválení částky dotace na dvouletou celoroční činnost rok před jejím samotným čerpáním. V rámci participace jsme respondentům tento návrh předložili a zeptali jsme se na jejich názor. Návrh byl prezentován jak v rámci dotazníku odeslaného pouze žadatelům o dotaci na období 2021 a 2021-2022, tak i široké veřejnosti na FB Brněnský kulturní parlament a v newsletteru Odboru kultury MMB. K návrhu se vyjádřilo celkem 119 respondentů. Více než polovina z dotazovaných uznává, že systém ze své pozice nedokáže posoudit. Čtvrtina pak vnímá návrh jako zajímavý, ale čítající určitá úskalí. 14 % vidí systém jako nevýhodný a 9 % jako lepší, než současný.  

Slovní komentář přidalo 68 respondentů. Tyto komentáře lze rozdělit do několika kategorií vyjádřených kladů, záporů, připomínek a návrhů.  Klady systému vyjádřilo 23 respondentů. Nejvíce oceňovali možnost lépe si naplánovat činnost (61 %) a to i v případě, že požadovanou dotaci nedostanou (9 %). Někteří respondenti si pochvalují lepší finanční jistotu v podobě schválené dotace. Jiní nespecifikují, v čem je prezentovaný model lepší (9 %). 

Zápory systému přiřadilo 44 respondentů. Nejvíce z nich uvedlo, že se jedná o příliš dlouhý proces (27 %) dalších 5 % dodalo, že se jedná o zbytečně komplikovaný systém, který je výhodný jen pro některé (16 %), specificky pro velké a již zavedené žadatele (7 %). Někteří respondenti upřednostňují současný a již zažitý systém (2 %), u kterého by pouze upřednostnili ještě rychlejší vyřízení dotačního procesu (5 %) či jej posunuli o trochu dříve, než je současné září s tím, že o přidělení by věděli před koncem roku a vyplácet dotaci by OK MMB začalo v lednu následujícího roku. Nemalá část respondentů upozornila na skutečnost, že umělecká tvorba ve velké míře reaguje na aktuální otázky a v důsledku délky řízení dotačního programu by nebylo možné flexibilně reagovat na společenské změny (14 %). Zároveň 14 % respondentů varuje, že pandemie ukázala, že v tuto chvíli není možné dlouhodobě plánovat, na což navrhovaný systém klade velké požadavky (5 %). Respondenti tak poukazují na skutečnost, že by systém byl pro některé subjekty (16 %) kvůli tlaku na dlouhodobé plánování (34 %) nepoužitelný a zároveň pro žadatele, kterým by mohl vyhovovat, nezajímavý z hlediska dlouhého čekání s realizací projektu kvůli dotaci OK MMB (34 %).  

Respondenti připojili k návrhu systému několik připomínek, mezi nimiž rezonovala zejména otázka, nakolik bude systém benevolentní ke změnám v projektu/činnosti ať již programových či finančních (8 respondentů), neboť k takovým změnám bude nutně docházet vzhledem k délce prodlevy mezi schválením dotace a realizací aktivity. Zároveň se někteří respondenti dotazovali, jak bude v takovém případě aktivita evaluována či jaká bude garance smlouvy. Další otázky směřovaly na podobu souběhu žádostí, jak umožňuje systém současný.  Dotazovaní přiložili také několik vlastních návrhů:  

  • Ponechat stávající dotační systém a pouze jej posunout dopředu 
  • Vytvořit hybridní systém složený z prvků stávajícího a navrženého dotačního systému vyplácení či kombinaci více než dvouletého dotačního programu s navrženým systémem vyplácení. 
  • Zavést průběžný systém podávání žádostí v rámci celého roku 
  • Zavést nadžánrový dotační program 
  • Znovuzavést čtyřletý dotační program 
  • Reflektovat existenci investičních grantů 
  • Prodiskutovat podobu nového dotačního systému vyplácení se zástupci žadatelů 
  • Změny v obsazení umělců uvádět až v závěrečné zprávě a průběžně informovat o rámcových změnách projektu


Závěry dotazníku 

Provedené šetření ukázalo, že činnost Odboru kultury MMB je na vysoké úrovni podtržené silným proklientským přístupem jeho pracovnic a pracovníků. Zároveň jasně vyzdvihuje další možnosti ladění a zefektivnění jak na straně Odboru, tak i na straně některých žadatelů.  Otázky, které dotazník pouze povrchně otevřel, budou s respondenty dále diskutovány v rámci tzv. Kulatých stolů a jejich hlubší analýza předložena v závěrečné zprávě evaluace dotačního systému OK MMB.

1 Přesný počet unikátně oslovených není k dispozic z důvodu opakovaných kontaktních emailů v databázi žadatelů způsobených množství žadatelů s vícero žádostmi o dotaci.
 2 V roce 2014 osloveno 277 osob s návratností 44 %, v roce 2016 osloveno 278 osob s návratností 23 %, v roce 2019 osloveno 318 osob s návratností 19 %. 
3 K takové analýze lze použít webové statistické nástroje jako např. Google analytics.  
4 Roli zde bude hrát také velikost a typ žadatele, které jsme ovšem v dotazníku nezjišťovali.