Brno hoří pro kulturu. Zahořte taky a přijďte na Brněnský kulturní parlament.
Zahořte taky pro kulturu a přijďte na Brněnský kulturní parlament, kde společně naplánujeme kandidaturu Brna na Evropské hlavní město kultury!
BRNO
Zahořte taky pro kulturu a přijďte na Brněnský kulturní parlament, kde společně naplánujeme kandidaturu Brna na Evropské hlavní město kultury!
Brno kandiduje na Evropské hlavní město kultury v roce 2028. Chcete být součástí? Přihlaste se do soutěže o návrh tématu kandidatury, které je povinnou součástí přihlášky. Proto se vás ptáme:
– Jaká témata jsou podle vás důležitá pro Brno?
– Čím je Brno výjimečné?
– Co může dát světu?
Pošlete nám svoje nápady a dostanete příležitost je prezentovat na XIII. setkání Brněnského kulturního parlamentu, který se bude konat 3. 11. 2021 v KUMSTu. Zúčastnit se můžete jako jednotlivec nebo v týmu (do 5 osob). Čekají na vás zajímavé ceny, ale i zkušenosti a příležitost stát se součástí prestižní mezinárodní soutěže.
Kdo se může zúčastnit?
Jednotlivci, týmy (do 5 osob), studenti, Pražáci, děti … zkrátka kdokoliv.
Jak postupovat?
Stručný popis a zdůvodnění volby tématu popište na maximálně dvě normostrany (zvolit můžete i jinou formu, například natočit video nebo vytvořit interaktivní prezentaci apod.) v češtině i angličtině, kvůli zahraniční části poroty.
Popište nám především:
1) zdůvodnění, z čeho jste vycházeli;
2) jak by probíhala implementace tématu;
3) které subjekty byste zapojili (příspěvkové organizace města, státní p.o., soukromé firmy, investory, školy…?).
Nejde jen o to, vybrat téma, ale zároveň se zamyslet nad tím, jak by se s ním mohlo pracovat dál, jaké typy programů by se na téma vázaly. Jako příklad tematických zaměření mohou sloužit BidBooky (přihlášky) dalších kandidátských měst (aktuálně třeba slovenská města Nitra, Trenčín a Žilina, která kandidují v roce 2026).
Ze zaslaných návrhů vybereme 5 nejlepších týmů/jednotlivců, kteří budou mít možnost svůj nápad prezentovat na Brněnském kulturním parlamentu. Desetiminutová prezentace bude v českém jazyce. Pro prezentace a diskusi nad nimi bude vyhrazen celý dopolední program, který bude trvat od 10 do 12 hodin.
Termín přihlášek:
Výstup pošlete nejpozději do 25. 10. 2021 na e-mail kultura@brno.cz.
Výherci se můžou těšit na zajímavé ceny jako jsou vstupenky do divadel, Brnopas, plavba po Brněnské přehradě, vouchery na vstup do vily Tugendhat, na hrad Špilberk a další.
Partneři soutěže
Brno kandiduje na Evropské hlavní město kultury. Přijďte na setkání kulturního parlamentu, který tentokrát chystáme jako celodenní konferenci a zjistěte, jaké příležitosti titul může Brnu a jeho obyvatelům, firmám, organizacím i návštěvníkům přinést do budoucna. Setkání proběhne v KUMSTu na Údolní 19 v Brně. Těšíme se na vás!
PROGRAM
10.00 Opencall: téma kandidatury Brna v soutěži Evropské hlavní město kultury
→ Prezentace soutěžních týmů, diskuze k návrhům, hromadný brainstorming.
Celý den bude k dispozici tzv. pocitová mapa, do které bude moct každý doplnit svůj návrh na téma kandidatury.
14.00 Prezentace a otevřená diskuze: Brno a jeho potenciál
→ Motivaci Brna představí zástupci města Marek Fišer (radní pro kulturu) a Kateřina Rundová (Odboru kultury MMB). Představí se i projektový tým, který kandidaturu Brna povede a trio externích zahraničních poradců.
16.30 Panelová debata: přínos městu a zahraniční zkušenosti
→ Zahraniční experti a poradci odpoví na klíčové otázky: Proč Brno titul hlavního města kultury potřebuje? Co městu přinese do budoucna? A jaké jsou zkušenosti zahraničních měst, která titul již získala?
Hosty panelu budou zástupci měst Kaunas, Nitra a Plovdiv.
18.00 Otevřená diskuze a slavnostní zakončení
→ Volný prostor pro vaše dotazy, nápady a inspiraci.
Evropské hlavní město kultury (EHMK) je projektem Evropské unie. Jeho posláním je sblížit evropské občany, vytvořit silnější pocit evropské sounáležitosti a podpořit kulturní život. Je to vysoce prestižní akce, která může zviditelnit město Brno v mezinárodním měřítku.
Přípravu kandidatury budou zajišťovat ve spolupráci Odbor kultury MMB a TIC BRNO, p.o. Do týmu, který vznikne pod TICem, hledáme manažera/ku komunikace, se zájmem a přehledem v oblasti kultury, s nadšením pro kulturu a Brno a s širokým záběrem zkušeností s termínem nástupu ihned, případně dle dohody.
Popis práce
– Příprava a spoluutváření marketingové tváře projektu Brno 2028: Evropské hlavní město kultury
– Zpracování marketingového plánu a realizace marketingové komunikace projektu
– Kreativní spolupráce se zbytkem týmu (zejména umělecký ředitel, projektový manažer, umělečtí koordinátoři)
– Spolupráce s externími marketingovými specialisty a dodavatelskými firmami
– Vytvoření komunikačních kanálů dle vlastního plánu a jejich správa – nově bude vznikat web, profily na sociálních sítích, tiskoviny a další propagační materiály projektu
– Zpracování nejrůznějších textů od tiskových zpráv po příspěvků na sociální sítě
– Komunikace s médii a novináři
Co chceme?
– Vysokoškolské/středoškolské vzdělání ideálně marketingového nebo kulturního zaměření
– Alespoň 3 roky praktických zkušeností v oblasti marketingu a propagace
– Aktuální znalost nástrojů online a offline marketingu a schopnost je plně využívat
– Zkušenosti s marketingovými nástroji (Bussines Manager, Google Ads…), orientace v základních pojmech jako PPC, SEO, CTR…
– Znalost prostředí města – kulturní instituce, neziskové organizace, hlavní festivaly a akce
– Výhodou je základní znalost grafiky, HTML nebo schopnost čtení dat z Google Analytics a jiných analytických nástrojů
– Čeština, angličtina (alespoň B2 slovem i písmem), další jazyky výhodou
– Proaktivní a systematický přístup
– Dobrý time management a důslednost v určování priorit
Co za to?
– Práce na plný úvazek (možná dohoda na nižším úvazku pro rok 2021), pracovní smlouva na 1 rok s možností prodloužení, benefity: ročně 5 týdnů dovolené, stravenky, sickdays, flexibilní pracovní doba, home office.
– Odpovídající platové ohodnocení podle zkušeností (platová třída 12 – základní platový tarif od 24 770 Kč do 36 470 Kč Kč dle započitatelné praxe + osobní příplatek)
– Možnost podílet se na dynamickém a unikátním projektu
– Aktivní spolupracující tým s kvalitním zázemím na Odboru kultury MMB a TIC BRNO
– Podpora ze strany města Brna
– Výměna a sdílení zkušeností s mezinárodními partnery
Napište nám motivační dopis o tom, proč byste na této pozici měl/a být právě vy. Zpracujte stručný návrh strategie komunikace projektu kandidatury pro rok 2021-2022 s cílem aktivizace kulturní veřejnosti Brna a šíření pozitivního vědomí projektu a jeho benefitů pro město Brno. Přiložte svůj životopis, portfolio, nebo cokoliv jiného, čím se nám chcete představit. Všechny podklady zašlete nejpozději do 10. 10. 2021 (včetně) na email ok@brno.cz. Vybrané uchazeče pozveme na osobní pohovor během října.
Dotazy vám zodpoví MgA. Kateřina Rundová na emailu rundova.katerina@brno.cz nebo tel. 542 172 502.
Doporučujeme prostudovat kandidatury ostatních měst v ČR i zahraničí.
Před rokem nastoupil Pavel Hubička jako nový ředitel brněnského Divadla Radost, kde vystřídal po 27 letech Vlastimila Pešku. Jaké změny v divadle zavedl, co plánuje do budoucna a jak se popral s koronavirovou krizí se dozvíte v našem rozhovoru.
Jaký je váš vztah k Brnu?
Nevím, jestli bych se k tomu měl přiznávat, ale jsem původem Pražák. S Brnem jsem měl kontakt pouze jako tvůrce. Poprvé jako scénograf s mým dlouholetým spolupracovníkem a režisérem Petrem Nosálkem. Čili můj vztah k Brnu začal jako pracovní. V Brně nyní žiji asi rok a působí na mě velmi sympaticky zejména tím, že jde o studentské město, které není zaplaveno turisty jako Praha. Praha je teď úplně jiná, než jak ji znám ze svých vlastních studentských časů. Spolu s přílivem turistiky se poněkud odlidštila. Brno má krásnou lidskou tvář, vlídnou ke svým obyvatelům a mně je tím velmi sympatické.
Vnímáte umístění Divadla Radost v sociálně vyloučené lokalitě Cejl jako pozitivum nebo negativum?
Když jsem probíral se svým kolegou z Toruně své záměry, a povídali jsme si o tom, jak lokalita kolem divadla vypadá, řekl mi bez váhání, že to je úžasná šance. A já si to myslím také. Pamatuji například divadelní tvůrce, kteří pracovali v Lodži, což je krásné, ale zároveň také zdevastované a zanedbané město v Polsku. Odvíjela se v něm, podobně jako na Cejlu, složitá historie, spojená s výměnou původního obyvatelstva. Tvůrci v Lodži se věnovali programům pro místní obyvatele. Stěží by je dostali do divadla, a tak tak jim vyšli naproti na ulici. Já mám podobný záměr. Rád bych připravil performativní akce na pomezí divadla a koncertu, které by měly probíhat v ulicích Cejlu i s vědomím, že vyplujeme na hlubokou vodu. Lokalita Cejlu je v tomto ohledu zajímavá, ale na druhou stranu složitá při provozování divadla pro děti. Okolí vchodu do divadla z Bratislavské ulice je problematickou lokalitou citelně poznamenáno. Dětské divadlo na Cejlu jistě má svá negativa, ale zároveň to skutečně cítím jako příležitost.
Jaké byly vaše první kroky ve funkci ředitele Radosti?
Když jsem koncipoval svůj projekt, tak jsem zdaleka netušil, že existuje a přijde něco, jako koronavirus. Nastoupil jsem do divadla, které bylo pár měsíců po první koronavirové vlně. Musel jsem najít modus, v němž by bylo divadlo funkční a posádka neztratila dobrou náladu a morálku, takže jsme intenzivně tvořili premiéry do šuplíku, některá další představení jsme přezkušovali. Ten mezičas byl zvláštní také tím, že vznikl časový prostor pro změny týkající se vzniku nové vizuální identity a reklamy, při němž jsme měli možnost připravit grafiku a reklamní strategii, které teď postupně spouštíme.
V koncepci, se kterou jste vyhrál, zmiňujete vytvoření nové marketingové strategie, jednotného vizuálu a webu. Podařilo se již něco z toho realizovat?
Daří se určitě. Spolupracujeme s prestižním pražským studiem Butterflies & Hurricanes, což je velmi zajímavá graficko-reklamní agentura, která tvoří grafiku konvenující s mou představou. Dlouho jsem se snažil najít styl, který by nějakým způsobem vyhovoval dětem i dospělým, a poetika, kterou studio nabízí, je hodně blízká surrealistickému vidění světa. Je zaměřená na detail a zároveň má v sobě zvláštní poezii. Máme hotové první plakáty k novým premiérám a finalizujeme web s našimi webmastery. V průběhu několika dní bychom jej mohli spustit.
Podařilo se vám během prvního roku realizovat nějaké další změny z koncepce?
Myslím, že se podařilo dobře navázat kontakt s širším profesním zahraničním okruhem. Máme zde již třetí tým ze zahraničí, což je myslím dobrá tvůrčí injekce pro soubor. Kromě toho v současné chvíli do divadla nastupuje nově režisérka Joanna Zdrada, která je autorkou představení Hamlet on the Road. Myslím, že její přítomnost bude dobrým impulsem pro celé divadlo. S příchodem kmenové režisérky Joanny Zdrady vzniká postupně zárodek zajímavého tvůrčího týmu.
Plánujete se s divadlem účastnit zahraničních festivalů?
Na jaře jsme obdrželi několik pozvání na festivaly, ale několik z nich se nakonec vůbec neuskutečnilo v souvislosti s probíhající pandemií. Teď v říjnu jedeme do polské Toruně s Hamletem na festival „Spotkania“.
Co vás v Radosti naučil koronavirus?
Koronavirus přenesl většinu divadel do online prostoru. Já osobně nejsem příliš jeho příznivcem a nemyslím, že by poněkud odlidštěná virtuální verze byla právě pro náš typ divadla vhodná. Některé divadelní scény, zaměřené na herecké hvězdy, fungovaly online velmi dobře. Stejně dobře vycházejí na kameře klasická loutková představení, při nichž lze snímat detaily, které divák běžně není schopen vidět. Tam má kamera svoje kouzlo. Pro nás koronavirus přinesl spíš možnost tvořit nová představení a intenzivněji se věnovat jejich přípravě. Měli jsme možnost dvoufázově zkoušet, což by za běžného provozu nebylo uskutečnitelné. Koncentrovaná důkladná příprava je znát zejména na technicky náročných představeních například na nově nastudované Kytici Ondřeje Nosálka a nově vzniklém Hamletovi on the Road Joanny Zdrady je výsledek vidět. Mně osobně koronavirus přinesl zřejmě oddechový čas, při němž jsem mohl koncipovat a realizovat záměry, týkající se organizačních změn, nové vizuální identity, přípravě začínající lektorské činnosti v divadle, festivalu, atd.
Máte hodně zkušeností ze zahraničí, je české divadlo pro děti v něčem specifické, jiné?
Zdá se mi, že české divadlo má svůj osobitý charakter. Ačkoliv myslím, že můj dlouhodobý pobyt v zahraničí mne nečiní zcela kompetentním k hodnocení českého divadelního prostředí, tak je zřejmé, že prošlo jistou proměnou směrem k větší otevřenosti světu, ale drží si zároveň svůj charakter. Je v něm stále určitý druh humoru nebo nadsázky, a to se netýká jen divadla pro děti, ale i pro dospělé. Odstup, který si držíme, máme nějakým způsobem v sobě jako společenský rys. Trošičku se přitom ale bojíme dotýkat vážných témat nebo témat, která nás příliš znepokojují. Držíme si prazvláštní odstup i od témat, na která bychom mohli být hrdí. Jako kdybychom se styděli někoho prohlásit za skutečně dobrého nebo krásného. Tato jednoznačnost nám schází a nahrazujeme ji distancí a humorem. Krásně o tom psal Mariusz Szczygieł v knize Udělej si ráj. Ostatně u nás v Radosti právě začínáme tvořit představení Marka Zákosteleckého pro gymnaziální mládež s názvem „24. října 1942“, které se věnuje tématu vztahu Čechů k vlastním hrdinům, na které pohlížíme s jakýmsi ostychem nebo odstupem. Pro Poláky by byl takový přístup nepřijatelný a nepochopitelný. Stejný odstup nalézá svůj otisk v divadle, ať již jde o divadlo pro děti nebo pro dospělé. V Polsku jdou naopak divadla ostře do střetu a mají kvůli tomu v současnosti závažné problémy se stávající politickou garniturou.
Jaké je dnešní dětské publikum?
Mám pocit, že je daleko otevřenější. Rozjíždíme teď workshopy pro děti a dětské studio, které bude kontinuálně vyučovat divadelním profesím. Včera přišel do divadla náš první dětský vzorek a bylo mi zřejmé, že současné děti jsou daleko bezprostřednější a otevřenější, než jsme bývala moje generace. Někdy je ta bezprostřednost pro mě až zaskakující, otevírající prostor fantazie, a přitom spojená s přirozenou naivitou. Je krásné, že současné děti primárně nehledají chyby u sebe, ale snaží se otevřeně reflektovat to, co přichází zvenčí. S tím lze krásně pracovat, jít díky tomu do hloubky a hovořit o zajímavějších tématech.
Které představení z repertoáru divadla byste divákům doporučil?
Myslím, že nám velmi zajímavě vyšel Hamlet on the Road. Zajímalo nás, jak shakespearovské téma budou reflektovat diváci, kterým by se Divadlo Radost mělo primárně věnovat, tedy děti a mládež a obával jsem se, že pro ně bude téma příliš komplikované. Navíc jsme vytvořili po textové stránce zvláštní, a ne příliš jednoduchou koláž. Na generálku pak dorazila třída s dětmi ze školy zaměřené na poruchy chování. Děti reagovaly přitom velmi spontánně, děj je vtáhl a identifikovaly se s hlavními hrdiny Ofélií a Hamletem. Myslím si, že představení je natolik zvláštní svou formou, že bude pro gymnaziální mládež velmi atraktivní a přitažlivé. Pro menší diváky jsme přichystali příběh o bratříčcích sv. Františka, který má vánoční ladění. Chystali jsme ho již na předchozí Vánoce, ale kvůli okolnostem se představení neodehrálo. Budeme ho prezentovat teď na přelomu listopadu a prosince na nově oživeném Festivalu Radosti. Na festivalu uvedeme i naše další premiéry, vzniklé v průběhu roku a zároveň pozveme česká i zahraniční divadla zaměřená na divadlo formy a práci s široce vnímaným kontextem loutky.
Do projektu Janáčkova kulturního centra se nyní můžete zapojit i vy a podpořit ho ve veřejné sbírce. Ta se pořádá za účelem vybudování varhanního stroje a pro nákup uměleckých děl do budovy v případě zbývajících finančních prostředků. Začátek stavby nového koncertního sálu pro brněnskou filharmonii se blíží. Na jaře příštího roku by měl být znám zhotovitel stavby a v létě by se mohlo na rohu Veselé a Besední poprvé „kopnout do země“.
Přispět můžete na transparentní účet č. 5200247/0100.
Informace najdete na webu https://www.varhanyprobrno.cz/
Na základě právního titulu čl. 6/1a,e GDPR jsou osobní údaje dárců zpracovány a zveřejněny v rámci transparentního účtu v rozsahu: datum poskytnutí příspěvku (daru), jméno, příjmení poskytovatele příspěvku (daru), částka, zpráva pro příjemce. Poskytnutím finančních prostředků subjekt údajů (dárce) souhlasí se zveřejněním výše uvedených osobních údajů. Více o ochraně osobních údajů na brno.cz/gdpr.
V polovině srpna zasedla odborná hodnotící porota a z 53 přihlášených návrhů vybrala jako vítězný vodní prvek od autorů Tomáše Pavlackého a Michaela Gabriela. Výběr poroty dnes schválila Rada města Brna a Dominikánské náměstí se tak po všech letech a peripetiích dočká svého vodního prvku. Samozřejmě za předpokladu, že se město dohodne s autory na podmínkách uzavření smlouvy. Pokud ne, vyzve k jednání účastníka, který se umístil jako další v pořadí. Celkem bylo oceněno pět návrhů, z nichž tři se umístily na třetím místě
Vítězný návrh představuje tři do sebe zapadající zploštělé kužely, rozložené do kompozice, která pozorovateli dopřává prostorovou imaginaci. Zdeformované kužely porušují geometrii, lámou prostor a ovládají jej. Přirozené světlo v průběhu dne nasvítí postupně každou část objektu a zvýrazní tektoniku povrchového reliéfu. Voda bude z útrob kuželu hnána v různých intenzitách, od vodní mlhy, přes pramínek vody až po vířící proud v kónické dutině. Geometrická abstrakce pozitivně rezonuje s barokními, klasicistními a funkcionalistickými prvky okolní zástavby.
Katalog všech přihlášených návrhů a celkové pořadí zveřejníme již brzy na webu https://socharske.brno.cz.
Evropské hlavní město kultury (EHMK) je projektem Evropské unie. Jeho posláním je sblížit evropské občany, vytvořit silnější pocit evropské sounáležitosti a podpořit kulturní život. Je to vysoce prestižní akce, která může zviditelnit město Brno v mezinárodním měřítku. Titul je pro oceněné město příležitostí k rozvoji kulturních a kreativních odvětví, k sociálnímu a ekonomickému rozvoji, obnově města, posílení cestovního ruchu a vytvoření nových pracovních míst. Projekt má navíc pozitivní vliv na celý region. Vítěze vybere mezinárodní porota celkem ve dvou kolech, deadline odevzdání přihlášky do prvního kola je září 2022.
Přípravu kandidatury budou zajišťovat ve spolupráci TIC BRNO, p.o. a Odbor kultury MMB.
Hledáme do týmu zkušeného a ambiciózního manažera*ku s nadšením pro kulturu a s širokým záběrem zkušeností, s termínem nástupu ihned, případně dle dohody.
Popis práce
– Vedení projektového týmu, plnění harmonogramu a cílů projektu
– Spolupráce s městem, magistrátními týmy a dalšími subjekty
-Spolupráce a komunikace s kulturními aktéry (Brno, ČR i mezinárodní)
– Spolupráce s experty a dalšími poradci
– Komunikace s dalšími dodavateli
– Analýzy strategií (město má strategický plán rozvoje kultury), výzkumů a projektů
– Řízení tvorby bidbooku (přihlášky) pro první kolo soutěže
Koho hledáme?
– Zkušeného profesionála*ku
– Nadšence*kyni pro kulturu s výborným kulturním rozhledem
– Vůdčí osobnost a tahouna*ku
– Otevřeného a kreativního člověka
– Originálního myslitele*ku
Co chceme?
– Alespoň 3 roky zkušeností s řízením kulturních projektů
– Čeština, angličtina (alespoň B2 slovem i písmem), další jazyky výhodou
– Strategické myšlení
– Vynikající komunikační schopnosti a zkušenost s koordinací vlastního týmu
– Samostatnost a schopnost organizovat tým i pod časovým tlakem
– Proaktivní a systematický přístup
– Dobrý time management a důslednost v určování priorit
– Schopnost rychle reagovat na změny
Co za to?
– Práce na plný úvazek (možná dohoda na nižším úvazku pro rok 2021), pracovní smlouva na 1 rok s možností prodloužení, benefity: ročně 5 týdnů dovolené, stravenky, sickdays, flexibilní pracovní doba, home office
– Odpovídající platové ohodnocení podle zkušeností (platová třída 12 – základní platový tarif od 24 770 Kč do 36 470 Kč Kč dle započitatelné praxe + osobní příplatek + příplatek za vedení)
– Možnost podílet se na dynamickém a unikátním projektu
– Možnost postavit si vlastní tým
– Aktivní spolupracující tým s kvalitním zázemím na Odboru kultury MMB a TIC BRNO
– Podpora ze strany města Brna
– Výměna a sdílení zkušeností s mezinárodními partnery
Napište nám motivační dopis o tom, proč byste na této pozici měl*a být právě vy. Přiložte svůj životopis, portfolio, nebo cokoliv jiného, čím se nám chcete představit. Všechny podklady zašlete nejpozději do 19. 9. 2021 (včetně) na email ok@brno.cz. Vybrané uchazeče pozveme na osobní pohovor během září.
Dotazy vám zodpoví Mgr. Pavla Lukešová na emailu lukesova.pavla@brno.cz nebo tel. 777 649 783.
Více informací o kandidatuře najdete také na kultura.brno.cz/brno-2028.
Muzeum města Brna má od začátku srpna nového ředitele. Pavla Cipriana po sedmnácti letech vystřídal ve funkci Zbyněk Šolc. V rozhovoru nám prozradil svou vizi a představu muzea jako moderní a přístupné instituce. Zaměří se především na zlepšení marketingu, dostupnost hradu Špilberk nebo zkvalitnění služeb návštěvníkům a turistům.
Jaký je Váš vztah k Brnu, pocházíte odsud?
Můj vztah k Brnu je komplikovaný. Hlavní část rodiny pochází z Brna, akorát v nějakém čtyřicátém osmém dědečka za to, že jako skaut roznášel letáky, vyhodili z veteriny a musel se přesunout do pohraničí, takže se naše rodina pohybovala různě po republice. Historicky jsem ale Brňák, i když jsem se narodil ve Zlíně, vrátil jsem se sem jak na studia, tak za zbytkem rodiny.
Co Vás motivovalo k tomu přihlásit se do výběrového řízení na pozici ředitele Muzea města Brna?
Nějak historicky jsem se dostal k památkám a památkové péči a tím, že jsem šest let strávil v barokním divadle ve Valticích, tak jsem měl výbornou průpravu, jak se starat o památky, o kulturní provoz a o akce. Takže když přišla příležitost přihlásit se do výběrového řízení na ředitele Muzea města Brna, které není jen muzeem, ale i kulturní institucí, tak jsem tuto nabídku zvedl. Taky protože si myslím, že hrad i obě dvě vily (vila Tugendhat a Arnoldova vila, pozn. red.) můžou fungovat jako významná kulturní centra města, a tuto příležitost chci dál rozvíjet.
Vaše koncepce, se kterou jste se do výběrového řízení přihlásil, se opírá o tři základní pilíře. Můžete je stručně popsat?
Jsou to v principu ty pilíře, za jejichž účelem je muzeum zřízeno. Hlavně jde o odbornou činnost, to znamená správa sbírek, které muzeum a město mají ve svých depozitářích. Je to o tom sbírky schraňovat, rozšiřovat a samozřejmě také prezentovat. Protože na každém tom předmětu se dá prezentovat historie města Brna a to, co zde bylo v minulosti a kam půjdeme dál s jeho rozvojem. Pak samozřejmě rozvoj kulturní části muzea a práce s veřejným prostorem ve smyslu pořádání akcí, rozšiřování nabídky, vtáhnutí hradu i vily do kulturního dění ve městě. Třetí koncepce je turistický ruch. Jde o nejvýznamnější památky ve městě, tzn. rozvoj návštěvnických tras, tak aby muzeum bylo atraktivní a umělo samo sebe představit turistům a širšímu portfoliu lidí, kteří do Brna přijíždí.
Jak plánujete udržet krok s moderními muzei v zahraničí? Zaměříte se například na digitalizaci nebo virtuální realitu?
Myslím si, že je to jeden z úkolů moderního muzea. I muzejnictví se musí přizpůsobovat moderní době, využívat moderní technologie a jít s dobou. Je to o přestavbě expozic, aby byly atraktivní a moderní. Technologií je dnes spousta, buď to může být virtuální realita prohlídek nebo rozšířená virtuální realita, virtuální prohlídky jako takové nebo zapojení do jednotlivých výstav. Příležitostí je videomapping, Špilberk jde vidět z celého města, takže například nějaké pětiminutové představování historie přímo na hradbách. Může být využito to, co nabízí internet, jsou to předprodeje, QR kódy, které můžou nabízet rozšiřování prohlídek, informací. Na pozadí QR kódu jde pracovat s obsahem, můžou tam být jazykové mutace.
Technologie do muzea musí být vtaženy a musí být propojeny s ostatními institucemi ve městě, tak aby město nabízelo kompletní turistický i návštěvnický servis. To znamená i spolupráci s předprodeji ostatních organizací města Brna, například s Turistickým informačním centrem. Takže nejen technologie jako „hýbající se obrázky“, ale i technologie, které umožní turistický a kulturní servis.
Živým tématem je Arnoldova vila – jaká je vaše vize v této oblasti? Jak vidíte Arnoldku v budoucnosti?
Arnoldova vila je příběh, který je už do značné míry napsán, projekt je podán, peníze jsou přiděleny, takže v tuto chvíli, v první části památkové obnovy, je třeba se držet projektu. Chtěl bych se ale zaměřit na to, aby už i v projektu byly významné prvky budoucího života. Aby se nezapomnělo, že památková obnova musí být v moderním trendu a vila mohla následně žít, abychom potom například neřešili problém, kam umístit kávovar nebo kde složit výstavní panely. Aby se na tyto věci myslelo už při rekonstrukci a vzniklo kulturní centrum, kde Arnoldova vila může poskytnout servis vile Tugendhat i Löw-Beerově vile, protože Arnoldova vila je příležitost vtáhnout lidi do prostoru velkého městského parku. Kolem vily se pohybuje dostatek lidí, kteří mají nápady, co s tím dělat. Také téma česko-německého židovského dialogu je v Brně významné a je s ním potřeba hlouběji pracovat. Arnoldova vila je rekonstruována za tím účelem, aby tomu všemu poskytla zázemí.
Plánuje se také rekonstrukce Měnínské brány. Jaké s ní máte plány, vizi, co byste tu rád viděl?
Já si pamatuju Měnínskou bránu jako malé dítě, kdy jsem tam byl kdysi dávno na výstavě. Tu si musím opravdu prohlédnout, protože ji ze všech objektů znám nejmíň. Rekonstrukce je zde připravována, protože podle materiálů to jsou pasedát let staré instalace a technologie a je potřeba ten dům opravit. Má vize je taková, že by šlo o vstupní bránu muzea, a hlavně by se zde měl odehrávat příběh brněnského opevnění a historie, která při bourání opevnění umožnila Brnu rozvoj, na který jsme dnes všichni pyšní. Rekonstrukce bude příležitostí zde udělat první moderní expozici, která i to těžké téma hradeb a bourání může přiblížit veřejnosti v podobě už moderní a atraktivní.
Chcete obměnit stálé expozice? Plánujete už nějaké výstavy?
Snažím se při seznámení s odbornou částí muzea zjistit, co mají kolegové v plánu, protože přece jenom příprava výstavy trvá dva až pět let, podle toho, jak je velká, jaké se zapůjčují výstavní předměty a podobně. Je za tím odborná činnost i výzkum, takže se snažím zjistit, co je rozběhnuto. A obměna expozic – napadají mě kasematy, které všichni známe, máme pocit, že jsou takové zašedlé a opelichané, takže myslím, že s tématem kasemat jde hodně pracovat. Přece jen ke Špilberku hodně patří historie, co se na hradě dělo v různých etapách švédské, německé, italské historie. Kasematy jsou s tím neodmyslitelně svázány a je to něco, na čem bych chtěl pracovat. Abychom během čtyř pěti let měli nádherné kasematy, které odvypráví příběh hradu od sklepa až po půdu.
Co uděláte jako první věc po svém nástupu?
První věc je, že začnu trápit vedení města Brna s dopravou na hrad, s lanovkou a lepším přístupem k hradu. To bude úžasná brněnská atrakce a hrad se dostane daleko blíž centru a omezí se problémy, které jsou s dopravou na hrad nyní. Je to příležitost, jak ho významně oživit a přinést něco nového.
Také je potřeba udělat velkou práci v marketingu, protože mě mimořádně trápí, že aktivit je tu opravdu hodně, denně se něco děje, ale není o tom vědět.
Letos pro vás chystáme školení k dotacím v těchto termínech:
30. 8. od 15:00 hod.
6. 9. od 15:00 hod.
Místo: budova Nové radnice MMB, Dominikánské nám. 1, 601 67 Brno – místnost tzv. „Podkova“ (vpravo na 1. nádvoří Nové radnice).
Školení je bezplatné a je kapacitně omezené (max. 30 osob). Svoji závaznou přihlášku na určitý termín zašlete nejpozději tři dny před konáním školení na e-mail majickova.veronika@brno.cz
-> Účast na školení vám bude potvrzena e-mailem na základě přihlášky.
-> Pokud zastupujete právní subjekt, uveďte mimo své jméno i název daného subjektu.
-> Nelze předběžně rezervovat oba termíny školení.
Do prostor školení bude vstup možný pouze s nasazeným respirátorem nebo nanorouškou. Dle nařízení Ministerstva zdravotnictví u sebe účastníci musí mít písemné potvrzení o jedné z níže uvedených možností:
– minimálně dva týdny od druhé dávky očkování
– negativní antigenní test provedený na odběrovém místě ne starší 72 hodin nebo negativní PCR test ne starší 7 dní
– certifikát o prodělání onemocnění COVID-19 (max. 180 dní)
Podrobnosti o vyhlášených dotačních programech najdete na našem webu dotace.brno.cz