Obecné informace
| Termín pro předání soutěžních návrhů | 9. 6. 2025 |
| Autoři | Johannes Paar |
Brno v únoru 2025 vyhlásilo výtvarnou soutěž o návrh a realizaci náhrobku Milana Kundery. Cílem uměleckého ztvárnění náhrobku má být důstojné připomenutí odkazu tohoto spisovatele, které bude svým vizuálním pojetím i uměleckými tendencemi současnosti odrážet jeho příběh a význam dnešním i budoucím generacím. Soutěž by měla přinést návrh na realizaci náhrobku, jenž bude mít vysokou výtvarnou úroveň a bude respektovat přání manželů Kunderových na jednoduchost řešení – Kunderův autorský styl je analytický, nesymbolický, výrazově redukovaný, ale nezjednodušující, vždy mířící k intelektuální pointě, nikoliv ornamentální.
Výtvarně pojatý náhrobek bude umístěný v čestném kruhu Ústředního hřbitova města Brna ve skupině čestných hrobů č. 25E, hrobové místo č. 15. Doplní tak další náhrobky významných osobností v této části Ústředního hřbitova, která patří k nejstarším a požívá i památkovou ochranu.
Za vítězný náhrobek určila Rada města Brna návrh Mair-Paar Büro für Architektur ZT GmbH v souladu s posledním přáním Milana a Věry Kunderových. Ten se dle poroty soutěže umístil na druhém místě.
Návrh přistupuje k tématu vzpomínky s promyšleným, jemným, ale jasně čitelným gestem. Náhrobek leží vodorovně nad urnovým hrobem a působí dojmem, že se jemně vznáší nad zemí. Jeho spodní strana kopíruje topografii terénu, čímž vzniká nerovnoměrná vzdálenost mezi kamenem a zemí. Tyto nepravidelné boční pohledy jemně utvářejí osobitý charakter náhrobku. Střídmá forma náhrobku soustředí pozornost na samotný nápis. Jeho rovný povrch zůstává bez dekorativních prvků a poskytuje prostor pro květiny či osobní dary, které mohou zanechat pozůstalí a návštěvníci. Tato plocha se tak dočasně zaplňuje a opět vyprázdní – tiché místo pro vzpomínku a ztišení.
Na první místo porota navrhla náhrobek Stiefel & Company architects. Ten byl inspirován jedním z ústředních motivů děl Milana Kundery, dvojznačnosti ve vztahu k osobním a kolektivním souvislostem historie a původu, místa a přítomnosti, směru a budoucnosti. Smrt je zvláštním druhem exilu, hrob je podivnou formou rezidence. Tato dvojznačnost přetrvává, zatímco kontrola nad výrazem a formou mizí – přebírají ji přírodní zákony. Návrh tento zásadní zlom bere v úvahu. To, co po dlouhé době zůstane, je jeviště, do jehož zdánlivé prázdnoty je vepsáno vše, co mu předcházelo. Hrobové místo je dílem o pomíjivosti a vzestupu života a smrti. Jen náhodou je orientace východo-západní linky čestných hrobů téměř rovnoběžná s osou, která propojuje hrob Milana Kundery a Věry Kunderové s jejich domovem a Kunderovou pracovnou v Paříži. Hlavní postava – protagonista – je objekt, který je vyfrézován z masivního dřeva a má komplexní, ale ne komplikovanou geometrii. Ideálně by měl pocházet z českého stromu, například lípy malolisté nebo zimní. Dřevo je neošetřené a je vystaveno povětrnostním vlivům a dlouhému procesu rozkladu. Podobu náhrobku najdete v katalogu soutěžních návrhů.