Rozhovor: Rozvíjet MuMB jako významné kulturní centrum chce nový ředitel Zbyněk Šolc
Muzeum města Brna má od začátku srpna nového ředitele. Pavla Cipriana po sedmnácti letech vystřídal ve funkci Zbyněk Šolc. V rozhovoru nám prozradil svou vizi a představu muzea jako moderní a přístupné instituce. Zaměří se především na zlepšení marketingu, dostupnost hradu Špilberk nebo zkvalitnění služeb návštěvníkům a turistům.
Jaký je Váš vztah k Brnu, pocházíte odsud?
Můj vztah k Brnu je komplikovaný. Hlavní část rodiny pochází z Brna, akorát v nějakém čtyřicátém osmém dědečka za to, že jako skaut roznášel letáky, vyhodili z veteriny a musel se přesunout do pohraničí, takže se naše rodina pohybovala různě po republice. Historicky jsem ale Brňák, i když jsem se narodil ve Zlíně, vrátil jsem se sem jak na studia, tak za zbytkem rodiny.
Co Vás motivovalo k tomu přihlásit se do výběrového řízení na pozici ředitele Muzea města Brna?
Nějak historicky jsem se dostal k památkám a památkové péči a tím, že jsem šest let strávil v barokním divadle ve Valticích, tak jsem měl výbornou průpravu, jak se starat o památky, o kulturní provoz a o akce. Takže když přišla příležitost přihlásit se do výběrového řízení na ředitele Muzea města Brna, které není jen muzeem, ale i kulturní institucí, tak jsem tuto nabídku zvedl. Taky protože si myslím, že hrad i obě dvě vily (vila Tugendhat a Arnoldova vila, pozn. red.) můžou fungovat jako významná kulturní centra města, a tuto příležitost chci dál rozvíjet.
Vaše koncepce, se kterou jste se do výběrového řízení přihlásil, se opírá o tři základní pilíře. Můžete je stručně popsat?
Jsou to v principu ty pilíře, za jejichž účelem je muzeum zřízeno. Hlavně jde o odbornou činnost, to znamená správa sbírek, které muzeum a město mají ve svých depozitářích. Je to o tom sbírky schraňovat, rozšiřovat a samozřejmě také prezentovat. Protože na každém tom předmětu se dá prezentovat historie města Brna a to, co zde bylo v minulosti a kam půjdeme dál s jeho rozvojem. Pak samozřejmě rozvoj kulturní části muzea a práce s veřejným prostorem ve smyslu pořádání akcí, rozšiřování nabídky, vtáhnutí hradu i vily do kulturního dění ve městě. Třetí koncepce je turistický ruch. Jde o nejvýznamnější památky ve městě, tzn. rozvoj návštěvnických tras, tak aby muzeum bylo atraktivní a umělo samo sebe představit turistům a širšímu portfoliu lidí, kteří do Brna přijíždí.
Jak plánujete udržet krok s moderními muzei v zahraničí? Zaměříte se například na digitalizaci nebo virtuální realitu?
Myslím si, že je to jeden z úkolů moderního muzea. I muzejnictví se musí přizpůsobovat moderní době, využívat moderní technologie a jít s dobou. Je to o přestavbě expozic, aby byly atraktivní a moderní. Technologií je dnes spousta, buď to může být virtuální realita prohlídek nebo rozšířená virtuální realita, virtuální prohlídky jako takové nebo zapojení do jednotlivých výstav. Příležitostí je videomapping, Špilberk jde vidět z celého města, takže například nějaké pětiminutové představování historie přímo na hradbách. Může být využito to, co nabízí internet, jsou to předprodeje, QR kódy, které můžou nabízet rozšiřování prohlídek, informací. Na pozadí QR kódu jde pracovat s obsahem, můžou tam být jazykové mutace.
Technologie do muzea musí být vtaženy a musí být propojeny s ostatními institucemi ve městě, tak aby město nabízelo kompletní turistický i návštěvnický servis. To znamená i spolupráci s předprodeji ostatních organizací města Brna, například s Turistickým informačním centrem. Takže nejen technologie jako „hýbající se obrázky“, ale i technologie, které umožní turistický a kulturní servis.
Živým tématem je Arnoldova vila – jaká je vaše vize v této oblasti? Jak vidíte Arnoldku v budoucnosti?
Arnoldova vila je příběh, který je už do značné míry napsán, projekt je podán, peníze jsou přiděleny, takže v tuto chvíli, v první části památkové obnovy, je třeba se držet projektu. Chtěl bych se ale zaměřit na to, aby už i v projektu byly významné prvky budoucího života. Aby se nezapomnělo, že památková obnova musí být v moderním trendu a vila mohla následně žít, abychom potom například neřešili problém, kam umístit kávovar nebo kde složit výstavní panely. Aby se na tyto věci myslelo už při rekonstrukci a vzniklo kulturní centrum, kde Arnoldova vila může poskytnout servis vile Tugendhat i Löw-Beerově vile, protože Arnoldova vila je příležitost vtáhnout lidi do prostoru velkého městského parku. Kolem vily se pohybuje dostatek lidí, kteří mají nápady, co s tím dělat. Také téma česko-německého židovského dialogu je v Brně významné a je s ním potřeba hlouběji pracovat. Arnoldova vila je rekonstruována za tím účelem, aby tomu všemu poskytla zázemí.
Plánuje se také rekonstrukce Měnínské brány. Jaké s ní máte plány, vizi, co byste tu rád viděl?
Já si pamatuju Měnínskou bránu jako malé dítě, kdy jsem tam byl kdysi dávno na výstavě. Tu si musím opravdu prohlédnout, protože ji ze všech objektů znám nejmíň. Rekonstrukce je zde připravována, protože podle materiálů to jsou pasedát let staré instalace a technologie a je potřeba ten dům opravit. Má vize je taková, že by šlo o vstupní bránu muzea, a hlavně by se zde měl odehrávat příběh brněnského opevnění a historie, která při bourání opevnění umožnila Brnu rozvoj, na který jsme dnes všichni pyšní. Rekonstrukce bude příležitostí zde udělat první moderní expozici, která i to těžké téma hradeb a bourání může přiblížit veřejnosti v podobě už moderní a atraktivní.
Chcete obměnit stálé expozice? Plánujete už nějaké výstavy?
Snažím se při seznámení s odbornou částí muzea zjistit, co mají kolegové v plánu, protože přece jenom příprava výstavy trvá dva až pět let, podle toho, jak je velká, jaké se zapůjčují výstavní předměty a podobně. Je za tím odborná činnost i výzkum, takže se snažím zjistit, co je rozběhnuto. A obměna expozic – napadají mě kasematy, které všichni známe, máme pocit, že jsou takové zašedlé a opelichané, takže myslím, že s tématem kasemat jde hodně pracovat. Přece jen ke Špilberku hodně patří historie, co se na hradě dělo v různých etapách švédské, německé, italské historie. Kasematy jsou s tím neodmyslitelně svázány a je to něco, na čem bych chtěl pracovat. Abychom během čtyř pěti let měli nádherné kasematy, které odvypráví příběh hradu od sklepa až po půdu.
Co uděláte jako první věc po svém nástupu?
První věc je, že začnu trápit vedení města Brna s dopravou na hrad, s lanovkou a lepším přístupem k hradu. To bude úžasná brněnská atrakce a hrad se dostane daleko blíž centru a omezí se problémy, které jsou s dopravou na hrad nyní. Je to příležitost, jak ho významně oživit a přinést něco nového.
Také je potřeba udělat velkou práci v marketingu, protože mě mimořádně trápí, že aktivit je tu opravdu hodně, denně se něco děje, ale není o tom vědět.
