Jak Brňané vnímají kulturu? Sociologický průzkum přiblížil pohled místních.

Cíle a výzkumné otázky

Cílem průzkumu bylo zjistit, jaké místo zaujímá v životě Brňanů kultura, která kulturní odvětví preferují, jaké kulturní akce navštěvují, jak hodnotí město Brno z pohledu kulturní nabídky a podpory kulturních aktivit a jak hodnotí dostupnost kultury v Brně, respektive jaké jsou motivy a bariéry využívání kulturních akcí a institucí, které Brno nabízí. Průzkum se dále zaměřoval na informovanost o kulturní nabídce, změny ve způsobu kulturního vyžití způsobené koronavirovou pandemií a potenciálem kulturního Brna pro návštěvníky a turisty z tuzemska i zahraničí. Posledním zkoumaným tématem byly postoje obyvatel města ke kandidatuře Brna na Evropské hlavní město kultury 2028.


Forma a průběh výzkumu

Sociologický průzkum byl uskutečněn formou skupinových diskuzí (tzv. focus groups), které jsou díky své skupinové dynamice vhodným nástrojem pro kvalitativní šetření tohoto druhu. Diskusních skupin proběhlo celkem 5, každá z nich reprezentovala jeden segment brněnské populace.

Skupinové rozhovory probíhaly podle scénáře, vytvořeného zhotovitelem ve spolupráci s Odborem kultury, moderovali je zkušení sociologové. Obsah diskusí byl podroben obsahové analýze, jejíž výsledky přináší výše uvedená závěrečná zpráva. Délka skupinových diskuzí se pohybovala kolem dvou hodin. Navíc byl podle totožného scénáře pořízen jeden individuální hloubkový rozhovor s handicapovanou komunikační partnerkou.


Stručné shrnutí výsledků

V úvodu jsme se dotazovaných ptali na jejich postoj ke kultuře obecně. Pro valnou většinu účastníků a účastnic výzkumu je kultura jedním ze základních pilířů kvality života. Organizačně kulturně aktivní byla jen část respondentů a respondentek, ovšem rozmanitost jejich zájmů byla velmi zajímavá.
Hlavním zkoumaným tématem byla kultura v Brně. Ta je nejsilněji spojovaná s divadelní scénou, unikátní architekturou, širokými možnostmi kulturního vyžití, dále pak s přehlídkou ohňostrojů Ignis Brunensis a s veletrhy. Celkově je podle názoru dotazovaných Brno městem s bohatou nabídkou a živou kulturní scénou. Opakovaně zmiňovanou rezervou města byla absence velké haly s kvalitní akustikou. Kulturní odkaz či dědictví města je dle dotazovaných tvořen jak osobnostmi (Mendel, Janáček, Donutil, Polívka), tak historicko-průmyslovým geniem loci (Petrov, Špilberk, centrum, Vlněna, Cejl, vilové čtvrti), specifickými městskými legendami a hantecem. 
Co se týče srovnání Brna a kultury s jinými městy a zeměmi, vyplynulo z průzkumu, že Brno je atraktivní především pamětihodnostmi a architekturou, gastronomickou nabídkou, rozvinutou divadelní scénou, historií, lokalitou, přiměřenou velikostí, přátelskou a pohostinnou atmosférou, a také blízkostí přírodních atrakcí – lesů, obory, přehrady. Vyzdvihovanými pozitivy města jsou bezpečí, čistota a kulturní a společenské vyžití. Občané a občanky jiných národností žijících v Brně se navíc shodli na tom, že zde našli svůj domov. Negativy jsou naopak opakovaně zmiňovaná absence koncertní haly, nevlídné vlakové nádraží s jeho okolím a nekoncepční cyklistická infrastruktura.
Ptali jsme se také na informovanost o kulturní nabídce. Napříč věkovými skupinami je nejvyužívanějším zdrojem informací o brněnské kultuře internet, u mladších pak sociální média. Nezanedbatelný vliv si stále drží outdoorové kanály (plakáty, billboardy), ale i rozhlasové vysílání.
Výzkumnými tématy bylo například i vnímání kultury v době pandemie anebo povědomí občanů a občanek o kandidatuře Brna na Evropské hlavní město kultury. 

Na výsledky kvalitativního výzkumu naváže širší dotazníkové šetření, které proběhne v první polovině roku 2022.

Garantka za Odbor kultury MMB:
Bc. Radka Musilová

Zhotovitel průzkumu:
Mgr. Jiří Nepala

Autoři zprávy:
Mgr. et Mgr. Klára Brožovičová, Ph.D.
Mgr. Jiří Nepala
Mgr. Martin Zaplatílek