XVI. BKF – rozhovory s představiteli brněnských kulturních a kreativních center/Jana Tichá Janulíková

V rámci příprav Brněnského kulturního fóra jsme měli možnost vyzpovídat představitele brněnských kulturních a kreativních center, se kterými bude možnost se setkat i na XVI. BKF. 

V posledním rozhovoru této série jsme vyzpovídali Janu Tichou Janulíkovou, ředitelku brněnského TICu, který je spolupořadatelem XVI. BKF. 

Co by se Vám líbilo, kdyby vzniklo na BVV a proč?

Mně by se líbilo, kdyby to na výstavišti pořádně žilo! Vidím tam velký prostor pro oživení prostřednictvím kultury, umění ale i zábavy a různých volnočasových aktivit. Brněnské výstaviště vzniklo v roce 1928. Je potřeba si uvědomit, že ta doba vypadala úplně jinak než ta dnešní. Na  otevření výstaviště přišlo víc než dva miliony lidí. Areál BVV je koncipovaný a připravený pro takto velké skupiny lidí. Jedná se o velmi rozlehlý, velkorysý prostor a tyto parametry platí i pro budovy, které jsou jeho součástí. A co se týče samotného veletržnictví, tak sledujeme, jak se tento segment významně změnil. Světový obchod se proměňuje, marketing se do značné míry přesunul na internet. Podle informací od kolegů z BVV se veletržnictví, které patřilo mezi nejvíce zasažené segmenty v období covidu, postupně zvedá a některé veletrhy se znovu vrací do formy. Hodně teď diskutujeme o efektivním využití areálu, z něhož jsou pro veletrhy použitelné pouze některé pavilony. Historicky nejhodnotnější budovy, jako funkcionalistické pavilony Brno a Morava, ikonický pavilon A, stejně jako divadlo a Bauerův zámeček, budou předmětem budoucích úvah směřujících k jejich novému využití pro kulturní a kreativní odvětví. Máme řadu inspirací ze zahraničí, ale také z České republiky, kdy zajímavé a hodnotné objekty nacházejí nové funkce a využití. Bude nicméně zapotřebí zodpovědně vést diskusi, abychom společně nalezli taková řešení, která budou dávat smysl také ekonomicky a budou dlouhodobě udržitelná. Nicméně, jak jsem říkala v úvodu, ten potenciál areálu brněnského výstaviště považuji za velmi zajímavý pro různé druhy kulturních a kreativních aktivit a projektů. Moc by se mi líbilo, kdyby se podařilo výstaviště mentálně vrátit do Brna. Jako bychom na něho zapomněli. Je to místo, které je součástí širšího centra města a může znovu zvát široké skupiny lidí na různé typy zážitků. Věřím, že se to podaří.

Jak nahlížíte na kulturní infrastrukturu v Brně? Spatřujete něco, co vám v Brně chybí, např. ve srovnání se zahraničím?

Myslím si, že v Brně máme kvalitní páteřní kulturní infrastrukturu, ať už se bavíme o divadle, o hudbě, o tanci, o výtvarném umění. Všichni se těšíme na nový koncertní sál, který bude znamenat pro Brno významný impuls… Ale to je zejména ta infrastruktura, kterou využívají městské organizace. Velké rezervy a zároveň příležitosti vidím v infrastruktuře pro nezřizovanou kulturu a komunity. Tam si myslím, že je opravdu kam se ještě posunout. Osobně mě hodně zajímá mapování nevyužitých prostor, které město Brno má a mohly by dostat nové funkce. Vzhledem ke slavné průmyslové historii Brna, která ho významně formovala, bychom se měli vypnout k výkonu a zaměřit pozornost na industriální objekty. Moc už jich bohužel nezbylo. O to víc je to potřeba. Nemám na mysli drahé rekonstrukce, ale chytré konverze. Nápadů na krátkodobé i dlouhodobé kulturní a umělecké intervence by se v Brně našla celá řada. Chybí nám také prostory na zkoušení a tvorbu, které by byly umělcům k dispozici za dostupnou cenu. Víme, že celá řada nezávislých uměleckých subjektů, například divadelní spolky, hudební soubory, kapely, stejně jako výtvarní umělci zůstávají často bezprizorní a ne výjimečně se stává, že i kvůli tomu odejdou z Brna. Toto může významně dusit rozvoj uměleckých činností v Brně. Je to škoda, protože Brno poskytuje dlouhodobě vysokou finanční podporu kultuře a také finance do nezřizované kultury se zvýšily. Myslím, že pokud se to podaří prolomit a zajistíme dostupné zkušební prostory, můžou se začít dít věci:-) Mám radost, že v době vzniku tohoto rozhovoru se rodí pilotní projekt ve spolupráci města a komerčního partnera, který představíme na Brněnském kulturním fóru. Moc se na to těším.

Téma v Brně velmi živé je otázka kreativního centra, nebo center. V současné době se mezi odborníky hodně diskutuje o decentralizaci kultury ve městech a regionech a velký důraz se začíná klást na podporu kulturního a komunitního rozvoje periferiií, ať už ve smyslu obcí nebo městských částí velkých měst. Myslím, že to je správný úhel pohledu. Souvisí to s moderními trendy vnímání kultury jako nástroje rozvoje měst, stejně jako nástroje rozvoje komunitního života a uplatňování kultury pro zvýšení kvality života lidí. Půjčím si claim z jedné výstavy: make friends, not art. Umění získává smysl pouze tím, že je zažito lidmi a musí se k nim dostávat bez bariér a diskriminace. V Brně se dlouho připravuje velký projekt kreativního centra v bývalé Káznici na Cejlu, který je vzhledem k jeho finanční náročnosti stejně jako kulturním a historickým specifikům objektu bývalé věznice, provázen řadou komplikací. Máme tu KUMST, který funguje už několik let. A je tu Co.labs, který připravuje projekt nového kreativního centra s významnou finanční podporou státu a za kofinancování města Brna. Kulturní nebo kreativní centra, nebo jak jim chcete říkat, musejí být především prostory pro svobodnou tvorbu a kreativu a naplněny funkcemi, po kterých je v daném místě poptávka. Brno se v tomto ohledu bude v dalších letech rozvíjet a věřím, že se dočkáme úspěšných a životaschopných realizací. Osobně se mi na projektech, které jsem měla možnost poznat poměrně z blízka v zahraničí, líbilo pojetí “cultural entrepreneurshipu”, kdy kulturní a kreativní aktivity, jako divadlo, hudba, literatura, výtvarné umění, ale také sport, gastronomie, film a zábavné volnočasové aktivity v kvalitně koncipovaném portfoliu představovaly dlouhodobý stimul pro místní, někde i regionální nebo národní ekonomiku.

Myslíte si, že je něco, co by tento nadcházející vývoj mohlo ohrozit?

Nejen pro projekty kreativních center, ale obecně pro segment kultury je potřeba stabilita a dlouhodobost. Města jsou nejen zřizovatelé kulturních institucí, ale společně s kraji a státy představují klíčové partnery pro nezávislé kulturní subjekty. V Brně se připravuje několik rozsáhlých kulturních projektů v oblasti infrastruktury, ať už je to koncertní sál nebo kreativní centra. Věřím, že jejich podpora bude dlouhodobá.

Čím je podle Vás TIC BRNO v rámci brněnské kulturní infrastruktury jedinečný?

TIC BRNO není úplně standardní organizace svého druhu. Máme mnohem širší záběr a vedle běžných činností, jako jsou tvorba turistické nabídky a poskytování informačních služeb pro turisty, toho děláme opravdu mnohem víc. Produkujeme některé vlastní akce, jako například celoletní festival UPROSTŘED, které naplňují jednu ze základních priorit kulturní a kreativní strategie města Brna, a to je oživování městského centra. Vedle letní sezony, ve které se odehrává největší část turistického ruchu, se zaměřujeme stejně tak na sezonu adventu, prostřednictvím vánočních trhů. Nicméně za naši klíčovou roli považuji networking a podporu městských festivalů a akcí, které jsou takzvaně městotvorné. Umíme pořadatele podpořit jak v oblasti propagace, tak naší technikou nebo právě nabídkou prostor v objektech, o které se staráme. Je to komplex Staré radnice, kino Art a prostory Brněnského podzemí. Velmi atraktivní a žádané jsou aktuálně Vodojemy na Žlutém kopci.

Proč myslíte, že by se lidé měli přijít podívat na Brněnské kulturní fórum?

Myslím, že Brněnské kulturní fórum není jen na dívání, ale je to prostor pro setkání lidí z kultury se zástupci kulturní politiky města. To je velmi cenné a oboustranná diskuse je potřeba, abychom se společně posunovali dál. Faktem je, že v Brně toho můžete hodně vyřídit po cestě z oběda, když se projdete centrem. Dělám to velmi často a potkám tam spoustu lidí, se kterými potřebuji pracovně něco důležitého probrat!:-) Na BKF spolu můžeme strávit koncentrovaný čas, splétat sítě, diskutovat, propojovat se pro nové spolupráce a společné projekty. Jedním ze speciálních témat červnového setkání bude konkrétně brněnské výstaviště. To je téma žhavé a stojí za to být u toho. Vzhledem k tématu, kterým bude kulturní infrastruktura, se trefíme do černého a představíme také pilotní projekt, o kterém jsem se zmínila výše, a který nabídne prostory pro zkoušení a tvorbu. Aktuálně ho finalizujeme a v době konání BKF ho už budeme moci představit. Tak si to nenechte ujít!

Je nějaký prostor v Brně, který je málo využitý, ale díky jeho potenciálu by se hodil pro kulturní zřizování nebo kreativní průmysly?

Našla by se jich celá řada. Například máme nádhernou funkcionalistickou budovu bývalých městských lázní v Zábrdovicích z let 1927-28 od významného architekta Bohuslava Fuchse, která se momentálně nijak nevyužívá a chřadne. Vedle dlouhodobější optiky, kdy by se dalo uvažovat o kompletní rekonstrukci objektu, by se mohl také využít pro krátkodobé kulturní a kreativní aktivity se zapojením brněnských kulturních komunit. Osobně mám velmi ráda objekt bývalé Esslerovy přádelny v Obřanech. Dovedu si tam představit krásný mix kulturních a dalších funkcí. Napadá mě tu jedna konkrétní inspirace z belgického Gentu, kde jsem před několika lety byla navštívit industriální muzeum. Místo, které stojí za návštěvu. No a uzavřu kruh, jednou z největších výzev je v tomto ohledu areál brněnského výstaviště!