XVI. BKF – rozhovory s představiteli brněnských kulturních a kreativních center/David Severa

V rámci příprav Brněnského kulturního fóra jsme měli možnost vyzpovídat představitele brněnských kulturních a kreativních center, se kterými bude možnost se setkat i na XVI. BKF. 

Druhý ze série rozhovorů proběhl s Davidem Severou, vedoucím brněnského kreativního hubu KUMST.

Co by se Vám líbilo, kdyby vzniklo na BVV a proč?

Mně by se líbilo, kdyby se tam ten prostor víc aktivoval. Jednak pro širší veřejnost, aby byl fakt přístupnější, protože z hlediska architektury a genius loci toho místa tam vidím spoustu potenciálu, který by mohli lidé zažívat na každodenní úrovni. A zároveň si myslím, že to využití pro kulturní infrastrukturu města Brna je tam obrovské, protože tolik velkých prostor nemáme. Třeba tady v KUMSTu se nám už nevejdou projekty v rámci audiovize, které jsou prostorově náročnější, zároveň třeba prostory pro volnou tvorbu jsou v Brně docela komplikované a tady tyto větší prostory by mohly přesně to zázemí nabídnout. Co se týká těch větších projektů, tak klidně přesuny některých těch stávajících provozů, které by se mohly nějakým způsobem rozrůst, ať už jsou to digitální dílny, FabLab nebo jsou to nějaké divadelní spolky, kterých je v Brně poměrně dost. Další příležitostí výstaviště je otevřít se nejen té veřejnosti, ale i kulturním akcím, které dlouhodobě nemají v Brně stálejší zázemí. Co se bavíme s většími festivaly nebo akcemi, ať už módními nebo nějakým jiným způsobem vystavujícími, tak myslím, že by určitě ocenili větší přístupnost toho prostoru a využitelnost na svoje eventy.

V čem je podle Vás Brno jedinečné z hlediska kulturní infrastruktury? Sledujete nějaký vývoj? Ať už pozitivní či negativní.

Já jsem z Brna, takže v té kulturní scéně se pohybuji již delší dobu a myslím, že ten rozvoj je poměrně znatelný, ať už v tom, jak je ta scéna víc zasíťovaná, tak i v té určité profesionalizaci toho, jak ty jednotlivé spolky a jednotliví aktéři fungují. A mám hroznou radost z toho, že jsou dost otevření tomu sdílení, setkávání se a že vznikají mezioborový spolupráce bez toho, aniž by se to muselo nějakým způsobem pushovat. Ten druhý vývoj je potom vždycky závislý od toho, jaká zrovna politická garnitura je ve vedení, takže tam to může být trošku proměnlivější. Ale pořád myslím, že Brno je jedno z těch míst, které se svou kulturou dokáže pracovat dobře.

Spatřujete něco, co vám v Brně naopak chybí, např. ve srovnání se zahraničím?

Když Brno srovnám třeba s ostatními městy, tak celkem držíme krok se zahraničím, ve formě toho, jak podporujeme kreativně-kulturní průmysly. I na odboru vzniklo Kreativní Brno, které se přímo věnuje podpoře kreativních průmyslů. Zároveň bychom ale v tomhle neměli zapomínat na tu čistě kulturní scénu. Dost se rozšiřuje ten narativ nějakého ať už výdělečného umění nebo užitého umění. A myslím si, že je čas si uvědomit, že ne všechno umění, které v Brně vzniká musí být nutně výdělečné a není to problém. A my jsme samozřejmě s KUMSTem tohoto narativu součástí. Snažíme se právě rozvíjet ty lidi, kteří se svou tvorbou živí nebo živí někoho dalšího. Ale nemělo by se v tom zapomínat i na lidi, které tvoří pro to samotné umění a nějakým způsobem ho posunují dál. Proto si myslím, že v té infrastruktuře by bylo dobré se zaměřit i na vznik třeba nových zkušeben pro kapely. Vůbec najít ateliér v Brně na jakoukoliv volnou tvorbu je pořád komplikovaný a celkem málo těch prostor je nějakým způsobem zastřešených stálým partnerem. Je to třeba vidět v KUMSTu. Je to prima, že jsme pod městem, respektive krajem a je tam nějaká kontinuita toho projektu, takže víme, že prostě pokud se nějaký developer rozhodne zbořit tu budovu, takže nám se to asi nestane. Ale v případě třeba těch ateliéru, které jsou v Brně různě rozmístěný v těch spotech hodně industriálních, postindustriálních, tak jsou to místa, která budou vždycky v ohrožení a jsou nějakým způsobem nestálá. Takže mně by se líbilo, pokud bychom se zaměřili na to, aby ta kulturní scéna měla řádné zajištění a nemusela co rok stresovat, jestli se budou přesunovat do jiného prostoru a jestli budou muset hledat něco jiného.  

Čím je podle Vás KUMST v rámci brněnské kulturní infrastruktury jedinečný?

KUMSt je podle mě unikátní v tom, že se věnujeme rozvoji v oblasti podnikání v kreativě, ať už jsou to grafická scéna, architekti, návrháři, celkově nějaká oblast designu. Takže myslím, že to, v čem jsme unikátní je vzdělávání v oblasti toho jak tu svoji malou živnost nebo svoje malé studio rozvíjet. Snažíme se předávat kreativcům znalosti z oblasti business developmentu, pracujeme s nimi na marketingu, na brandových kampaních. Nemyslím si, že je to unikátní jen v kontextu Brna. Zároveň i v rámci Česka je poměrně hutná síť dalších kreativních center, se kterými si sdílíme formy podpory a jsme asi jedni z mála, kterým se zvládnou kreativcům věnovat od začínajících projektů až po velký firmy. Že s námi konzultují i začínající projekty jako třeba Plastic guys, tak s námi konzultuje taky architektonické KOGAA studio a už zaběhlejší firmy. Takže myslím, že unikátní jsme v tom, že zvládneme pokrýt tu síť a zároveň je to veřejná služba, takže si troufám říct, že je to poměrně dostupné.

Proč myslíte, že by se lidé měli přijít podívat na Brněnské kulturní fórum?

Brněnské kulturní fórum je unikátní hotspot, kde se potkají téměř všichni aktéři brněnské kulturní kreativní scény. Je to příležitost k pravidelnému dialogu. Pro mě je to vždycky důležité setkávání. Vím, že potkám všechny partnery na jednom místě a můžeme se rovnou pobavit. Vznikají tam vždycky hrozně zajímavé spolupráce. Zároveň je to místo, kde se můžeme bavit i právě o těch tématech infrastruktury, nebo široko-spektrálních tématech, které se týkají celého Brna. Zároveň je to trochu výkladní skříň toho, co se v Brně děje. Přece jenom je nás tady poměrně hodně, co se nějakým způsobem kultuře věnujeme a vidět na jednom místě prezentaci těch jednotlivých organizací, kde je to jejich těžiště, jak vypadá jejich cílovka, čemu se věnují, je vždycky hrozně občerstvující. A já z Brněnského kulturního fóra vždycky odcházím hrozně hrdý na to, co všechno se v Brně děje a jak ta scéna vypadá.

Je nějaký prostor v Brně, ze kterého cítíte potenciál, který je málo využitý, protože je na něj např. těžké dosáhnout, nebo prostor, kde by se něco takového mohlo odehrávat?

Myslím si, že velkou oblast toho potenciálu máme v Káznici, která je na Cejlu. Neříkám, že se tam nic neděje, sídlí tam Tripitaka, TIC se té oblasti věnuje a je to určitý spot, který může mít velký vliv na celé území a nějakým způsobem ho rozvíjet. Je to místo, kde by potencionálně mohlo v budoucnu vzniknout větší kreativní centrum, což je dlouho tažený projekt a pořád doufám, že by se to mohlo povést a mohly by tam vzniknout ateliéry, studia, zkušebny a mohl by to být další kulturní spot, který v Brně chybí.