VII. Brněnský kulturní parlament: Kulturní nadace veřejné správy

Ve středu 23. 5. 2018 proběhlo již sedmé setkání Brněnského kulturního parlamentu, jehož hlavním tématem byly Kulturní nadace veřejné správy. Parlamentu se účastnilo celkem 51 aktérů brněnské kulturní scény.

Po úvodním přivítání promluvila k zúčastněným Pavlína Lolloková z organizace Brno kulturní o jejich aktuální předvolební výzvě „Volí Brno kulturu?“, která pomocí sady otázek bude od kandidujících politiků zjišťovat, jaké mají postoje a plány týkající se brněnské kultury. Účastníci byli vyzváni, aby v online formuláři pomohli vybrat otázky, které budou kandidujícím politikům položeny před komunálními volbami na podzim 2018. Více na: brnokulturni.cz.

Koordinátor kulturní politiky města, Viktor Piorecký, představil Strategii kultury a kreativních odvětví, která byla schválena na jednání Zastupitelstva města Brna, dne 15. 5. 2018. V současné době je zpracováván Akční plán Strategie, který bude připomínkován v letních měsících 2018.

Náměstek pro kulturu Magistrátu města Brna, pan Matěj Hollan, shrnul úspěchy a neúspěchy kulturní politiky během svého funkčního období. Zmínil například projekt Janáčkova kulturního centra a Kreativního centra v bývalé  káznici, navýšení platů ve Filharmonii Brno a spoluúčast na investici ke vzniku kreativního hubu na ulici Údolní. Více ve video záznamu na konci textu.

Hlavní část programu byla věnována tématu veřejných kulturních nadací. Model Arts Councilů z Velké Británie představil Phil Cave. Státní slovenský Fond na podporu umenia uvedla členka správní rady a iniciátorka Zora Jaurová. Oba modely jsou příklady z úrovně státní kulturní politiky, přesto byl komentován i potenciál uchopení této formy nezávislých nadací v rámci podpory městské nezřizované scény. Model fondu či tzv. arts councilů je zaváděn s cílem přesunout rozhodování o financování subjektů, tedy dotační systém, do více nezávislého a transparentního orgánu zřizovaného městskou správou. Mluvčí zmínili například možnost přinášet takto do rozpočtu další zdroje financování a vlastní hospodářskou činnost, větší flexibilitu v administrativě, přímější napojení na aktéry samotné scény a více kapacity na zpracovávání výzkumů a dat z terénu, které lze pružněji aplikovat a zajišťovat tak kontinuitu a efektivnost podpory. Představili i strukturu daných organizací, dotační programy a jejich rozpočty nebo další tématické aktivity, jako je například práce s publikem.