IX. Brněnský kulturní parlament: Budoucnost Káznice na Cejlu
V úterý 15. 10. 2019 se uskutečnilo v pořadí deváté setkání Brněnského kulturního parlamentu v objektu bývalé káznice na Bratislavské ulici. Stěžejním tématem devátého setkání byl především objekt samotné káznice – respektive jeho plánované využití v dalších letech, i s ohledem na kandidaturu Brna na titul Evropského hlavního města kultury (EHMK) 2028, a také na záměr Kreativního centra Brno. Setkání se v hojném počtu zúčastnili jak představitelé kulturní a politické scény, tak i angažovaná veřejnost a v neposlední řadě také odborníci na projekt revitalizace káznice.
Ještě před začátkem kulturního parlamentu proběhlo na prvním dvoře káznice uvítací setkání všech zúčastněných, při kterém byla současně zahájena konference Faktor K. – tedy vernisáž sochařského objektu Srdce pro káznici. O několik slov s hosty se postupně podělili radní pro kulturu a památkovou péči Marek Fišer, ředitelka TICu Jana Janulíková a v neposlední řadě také scénárista a režisér Pavel Strašák. Návštěvníkům postupně představili jak projekt káznice, tak i jednotlivé osobnosti stojící v pozadí celého návrhu její revitalizace, a velmi obratně tak přítomné uvedli v historii objektu i celkový novodobý koncept obnovy káznice. Následovala komentovaná prohlídka prostor, při které měli všichni přítomní možnost si vyslechnout odborný komentář architektů z ateliéru KAVA, kteřížto vyhráli se svým projektem soutěž na návrh podoby Kreativního centra Brno.
Poté se už všichni přesunuli z nádvoří do Robotárny – jedné z místností bývalé káznice, fungující coby společenská místnost, kde se odehrálo IX. setkání Brněnského kulturního parlamentu s tímto obsahem:
S prvním příspěvkem vystoupila specialistka podpory kreativních odvětví a hlavní tvář projektu Kreativní centrum Brno Tereza Chrástová. Ta se úspěšně snažila všem přítomným přiblížit projekt Kreativního centra v bývalé káznici. Seznámila nás s historií projektu, jeho vývojem i současným stavem. Neopomenula také zmínit překážky, které se objevují na cestě za vysněným Kreativním centrem, jakož i sporné body rozdílných pohledů na projekt revitalizace káznice. Závěrem představila publiku i několik podobných zahraničních projektů, které slavily ve svých lokacích úspěch.
Následně se před publikum postavil vážený zahraniční host Sjoerd Bootsma, který v minulosti působil coby umělecký ředitel Evropského hlavního města kultury („EHMK“) v Leeuwarden-Fryslan („LF“) 2018. V současnosti působí jako umělecký ředitel LF2028 – nástupnické organizace EHMK-LF2018. Pan Bootsma představil stěžejní projekt, jenž velkou měrou přispěl k úspěchu při snaze o získání titulu EHMK pro Leeuwarden, a který toho má mnoho společného s projektem Kreativního centra v prostorách bývalé káznice. Vykreslil tak všem zúčastněným na příkladu bývalé věznice Blokhuispoort, jak se dá prostor, který už nemůže sloužit svému účelu, přestavět na kulturní centrum plné knihoven, kavárniček, ateliérů a obecně prostor pro setkávání lidí a stimulaci jejich kreativního zrna. Nemalá podobnost obou projektů tak dala všem přítomným možnost pro komparativní vyhodnocení stěžejních otázek, jakož i náhled na výzvy, kterým může projekt Kreativního centra v budoucnu čelit.
Po krátké pauze, která byla vyplněna dotazy publika na přednesená témata a diskuzí na téma revitalizace opuštěných objektů s pohnutou historií, se jako další prezentující představil novinář, scenárista a spisovatel Luděk Navara. Na BKP vystupoval především jako spoluzakladatel občanského sdružení Paměť. Ve své prezentaci se zaměřil na historickou a pietní hodnotu káznice. Jeho cílem bylo především představit káznici coby místo závažné minulosti, které je potřeba zachovat, neboť tímto způsobem může sloužit památce lidí zde vězněných a usmrcených. Nadto pak také působí jakožto věrný obraz dějin, ze kterých je třeba se poučit. I proto by tak káznice z tohoto pohledu měla přinášet užitek novým generacím, které se tímto způsobem mohou lépe informovat ohledně historie a mohou tak předcházet stejným chybám společnosti v budoucnu. Prezentace pana Navary také v neposlední řadě poukázala na varovné případy, kdy podobně historicky významné lokality byly opomenuty a došlo k jejich znehodnocení, případně též k úplné devastaci.
Jako poslední vystoupil Pavel Strašák, umělecký ředitel a dramaturg konference Faktor K. Jeho záměrem bylo představit káznici jako živoucí objekt, který je středobodem zájmu různých skupin, umělců, veřejnosti i politické reprezentace a dalších, a který jako takový vyžaduje koncept pro určitou míru integrace a spolupráce na současném i budoucím dění v káznici.
Posléze se na závěr kulturního parlamentu konala interaktivní dílna – workshop na téma: „Káznice jako prostor spolupráce.“ Pod vedením odborníka Radka Drnovského a za přispění aktivních facilitátorů měli přítomní hosté po rozdělení do menších pracovních skupinek možnost rozpoutat kreativní debatu a vysokofrekvenční brainstorming na předem připravené dotazy, zahrnující potenciální spolupráci jednotlivých subjektů na projektu káznice nebo samotné dění v káznici, a tomu přidružené vyvstávající otázky.
